Archiv štítku: Islám

Kvóty od Bruselu a jedny dávky. Jednotná Evropa za každou cenu

Ještě loni jsme se bavili o tom, jaké by to bylo, kdyby migranti rozdělení podle povinných kvót budou stejně utíkat do Německa pro vyšší dávky. A i tehdy nás napadlo, že jedinou možností bude sjednotit dávky. Multikulturní fanatismus má tak zavřené oči, že naši odpůrci nás obviňovali ze lži. A my měli opět pravdu. O to, aby se tu migranti chovali slušně, se již nikdo nestará, důležité je teď vymyslet, kolik jim máme dávat peněz, aby se zradikalizovali až o pár let později.

Německo se potýká s velkým problémem. Podle informací deníku Bild se v zemi pohybuje půl milionu neregistrovaných migrantů. Ti se údajně bojí zažádat o azyl ze strachu z vyhoštění a tak se ani nepřihlásí. Mezi nekontrolovanými hrozí výskyt závažných onemocnění a platí zde mnohonásobně vyšší pravděpodobnost sklonu ke kriminalitě. A právě Německo, kde je každý 160. člověk ilegální imigrant, prosazuje plán na přerozdělení. Po odmítavém přístupu některých zemí však kvóty neprošly podle představ.

Brusel chce tedy zavést plán, kdy by azylovou činnost přebral po členských státech. Ty by tak neměly přehled o tom, kdo k nim přijde. Brusel si tak nebezpečně pohrává nejen se suverenitou, ale také velmi nebezpečně z bezpečností států, které nejsou tak dotčené islámskou imigrací, zejména států V4. Ani toto však nestačí. Je jasné, že by migranti dál utíkali do zemí, kde jsou vyšší sociální dávky.

A přestože o tomto nikdo nemluví, EU s tím souhlasí. Pro prevenci úniku migrantů do štědřejších zemí totiž navrhuje takzvanou “harmonizaci sociálních dávek”. Ta by pro Českou republiku znamenala velmi strmý nárůst. U nás je nyní minimální mzda kolem 9 000, v Německu jsou sociální dávka průměrně přes 800 euro, tedy zhruba trojnásobek naší minimální hrubé mzdy. U nás by tak mohly raketově vzrůst náklady na sociální dávky a lidé by hromadně mohli přestat chodit do hůře placených prací. V důsledku toho by mohlo dojít k zhroucení oblasti služeb a prodeje v České republice i všech “méně štědrých” zemích.

Ty výrazy jako “jednotné kvóty” či “harmonizace dávek” zní jako z našeho bývalého režimu, kdy se naopak hovořilo o “jednotné vlasti” a “krásném, sjednocujícím a harmonickém socialismu”. Sledujte, jak na situaci zareaguje vláda. Scénář byl doposud vždy stejný. V médiích rezolutní “ne”, v Bruselu odsouhlasení a stažení ocasu mezi nohy a následně v médiích slova o boji proti nenávisti k uprchlíkům a o tom, jak je “důležité být jednotou Evropskou unií a zbytečně nedělat potíže”…

Madeleine Albrightová: strůjce bombardování Kosova, která se netají nenávistí k Srbům

Madeleine Albrightová patřila k hlavním strůjcům bombardování Kosova, čímž se dodnes chlubí jako svým vlastním plánem. Česká rodačka byla mezi lety 1997 – 2001 ministryně zahraničí USA. Žena, která se netají tím, že nenávidí Srby, je oblíbená mezi multikulturními politiky po celém světě.

V době funkce na ministerstvu nejdříve tajně jedna s velitelem Kosovské osvobozenecké armády, zkratkou UČK, Hashimem Thaçim o otázkách Srbska, konkrétně území Kosova. Poté zinscenovala dohodu, tzv. Rambouilletskou smlouvu, jejímž podpisem by Srbové kapitulovali na oblast Kosovo, které se mělo osamostatnit a zbytek Srbska měly obsadit americké ozbrojené složky. Srbové jí však odmítli. V březnu 1999 tak začalo bombardování Kosova, při kterém zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí.

Následkem toho, jak jsme již psali dříve (článek zde), byly rozsáhlé škody, hromadný úprk Srbů z Kosova a dalších 100 000 mrtvých, které vyvraždili Albánci právě pod vedením UČK. NATO navíc bombardovalo Srby bez mandátu OSN, tedy v podstatě ilegálně. Albrightová označila později útok na Srby za “otázku morální volby”. Nepochybuje ani o správnosti přátelského vyjednávání s velitelem UČK.

Vojáci NATO navíc povinně přivírali oči nad vraždami Srbů a na rozkaz i Albrightové se pravidelně stahovali z míst, kde členové UČK s dalšími Albánci začali Srby pobíjet. Jednou z takových skupin byla i česká jednotka, která dostala rozkaz opustit chráněný kostel, jenž o pár dní později lehl popelem po útoku Albánců. Navíc Hashim Thaçim byl podle pozdějšího vyšetřování napojen na ilegální obchod s lidskými orgány.

Později se ukázalo, že díky obsazení Kosova Albánci z celé věci velmi těžila samotná Albrightová. Ta díky privatizacím získala velký podíl tamního operátora Ipko. To později prodala slovenskému Telekomu a její firma Albright Group na tom vydělala miliardy. Z nich doteď žije a nikomu to nepřijde divné. Ne tedy vůbec nikomu.

Například v roce 2012, při své autogramiádě v Luxoru, za ní pro podpis přišli členové občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu s fotografiemi o “uloupeném Kosovu” staženými volně z internetu. Albrightová ani nezaváhala, odmítla plakát podepsat, nazvala aktivisty válečnými zločinci, hnusnými odpornými Srby a ochranka je násilím vytlačila pryč. Hlídači Neoluxoru aktivisty napadli, všechny plakáty ukradli a roztrhali. Strážní neváhali strkat do žen, tykat a sprostě nadávat, například výrazem “zku*vení bolševici”. Video incidentu naleznete pod článkem.

Lživě se k události v Neoluxoru postavily například Lidovky.cz, které ve svém článku tvrdí, že na Albrightovou aktivisté házeli plakáty a nadávali jí. Po Albrightové měly létat zmuchlané plakáty a výrazy jako “ty svině”. Lidovky.cz dodnes článek mají neupravený, i s původním nápisem o urážení americké exministryně. Ve videu pod článkem je však celá událost, od příchodu aktivistů až po napadení ochrankou, zachycena. Ani jeden náznak napadení ze strany členů sdružení. Zaměstnanci na aktivisty zavolali policii se slovy “nepřejeme si, abyste tu byli”. Policie nijak nezasáhla.

V témže roce se pak stalo něco neuvěřitelného. Prezident USA Obama udělil Albrightové medaili Svobody, nejvyšší americké ocenění. Sama dodnes tvrdí, že útok na Srby byl jejím “největším diplomatickým úspěchem”. Ještě v listopadu 2012 do Neoluxoru zavítal světoznámý režisér srbského původu Emir Kusturica, jenž Albrightovou označil za “krávu, která z bombardování těžila ve svůj prospěch”. To je ostatně dokázáno jejím zbohatnutím na prodeji Ipka.

V rámci své návštěvy v roce 2012 dokonce mluvila v Senátu. Senátor Doubrava v průběhu jejího proslovu připomněl tisíce obětí tzv. humanitárního bombardování a znechuceně odešel ze sálu. Upozornil, že v době agrese vůči Srbsku byl přímo v jádru útoků a viděl například mrtvou sedmnáctiletou dívku v sedmém měsíci těhotenství, kterou prokazatelně zabila takzvaná kazetová bomba, jenž byla zakázána Ženevskou konvenci. Senátor také tehdy připomněl, že byl první, jenž upozornil na použití jaderné zbraně v oblasti. Kritici ostatně pro Albrightovou užívají výraz “balkánská řeznice”.

Tato žena, která za svůj největší úspěch na ministerstvu zahraničí USA považuje bombardování s tisícovkami mrtvých civilistů a své osobní zbohatnutí na privatizacích, se řeznicí nejspíše skutečně nazvat dá. Jenže multikulturalisté jí z nepochopitelných důvodů milují. Obdivoval jí samozřejmě Václav Havel. Tam, dá se říci, byly velmi kladné vztahy oboustranné. Na svém Twitteru označil Bohuslav Sobotka setkání s Albrightovou za “příjemné” a také se zmínil o tématech jejich rozhovoru. O Srbsku nic. Asi by jej také odvedla ochranka…

Místo toho, aby byla Albrightová souzena, za válečné zločince byli označování drtivou většinou Srbové. Média je označovala za zločince i před rozsudkem, což předvedla například Mladá fronta na stránkách iDNES.cz v případě údajného nacionalisty Sešelja. Roky před jeho osvobozením, ke kterému došlo nedávno, jej iDNES.cz označil nejdříve za “ultranacionalistu”, poté rovnou za “válečného zločince”, a to přímo v nadpise. Naopak prezident Zeman loni za válečného zločince označil kosovského vícepremiéra. Tím je, a teď se podržte, Hashim Thaçi, který vedl UČK! Opravdový válečný zločinec se setkal například s Jiřím Dienstbierem mladším, jenž mu přátelsky notoval.

Jde tedy vidět, na čí straně stojí multikulturní fanatici. Prosíme, sdílejte článek!

 

Světová válka proti Donaldu Trumpovi. Proč?

Donald Trump je nebezpečný. Je to lhář. Je prostořeký. Je to buran. Je miliardář, ale v minulosti již zkrachoval. Trump je na žebříku ekonomických hrozeb. Všechna ta až bizarní gesta médií a různých mezinárodních organizací, či dokonce některých republikánů mluví jasně. Úkol zní: Donald Trump se nesmí stát prezidentem USA. Ani za cenu zvolení Clintonové, která představuje pól mezi Bushovou touhou válčit po světě a Obamovou naivitou a předstíraným přehledem.

Projdeme si seznam těch nejradikálnějších kroků proti Trumpovi. Během primárek a kampaně čelil například napadení od alternativně vzhlížejícího muže, který vzhledem připomínal průměrného obyvatele žižkovské “Kliniky”. Napadení příznivců Trumpa jeho odpůrci například média označila jako klasickou bitku a pak se v titulcích všichni divili, jak je možné, že vyhraje primárky člověk, na jehož mítinku se lidé rvou. Obviněn byl z toho, že rozděluje společnost. Stejně tak se vzbouřili samotní republikáni, kdy někteří z nich požadovali, aby byl Trump jaksi vymazán z kandidátky.

Z českých médií vedou nejtvrdší nenávist vůči Trumpovi iDNES.cz, Lidovky, Svobodné Forum a časopis Reflex. Na stránkách Mladé fronty udělali téměř senzaci z toho, že kvůli nehodě manžela musela kandidáta opustit jedna z jeho hlavních asistentek. Reflex na své obálce udělal z Trumpa opici. A Svobodné Forum jej označilo za “nebezpečný pro celý svět, tedy včetně Česka”.

A konečně. Světově nejbizarnější krok udělala renomovaná britská skupina Economist Intelligence Unit. Ta jej zařadila, jako vůbec prvního politika, mezi deset největších ekonomických hrozeb pro svět. Zvolení Trumpa prezidentem je prý ještě nebezpečnější než případný Brexit (odchod Británie z EU). Samo o sobě to něco vypovídá. Skupina se zřejmě snaží nahnat strach a zařazením Brexitu na seznam získat pár procent voličů do referenda a Trump je tam v podstatě logicky též.

Proč? Donald Trump si celou kampaň financuje sám. Je to realitní supermagnát, který není závislý na žádné velké korporaci. V případě zvolení prezidentem by tak jako jeden z prvních jednal sám za sebe. Souvisí to i s jeho velmi kritickým přístupem k islámu. Velice bohaté muslimské země samozřejmě tlačí na globální establishment, aby podporoval malování islámu na růžovou. Ekonomika by tím v podstatě ohrožena být mohla. Ztráta vlivu korporací na hlavu jedné z momentálně nejmocnějších zemí světa by mohla snížit i jejich rating. Mohly by se tak například v některých případech rychle propadat akcie těch “vlivných”.

Pár vět i k Brexitu. Tam je zájem o setrvání Británie v EU také ekonomický. Všude totiž vidíme plakáty, kde co EU financovala pomocí dotací. Že jsou ty dotace drtivou většinou na dluh, nikde neřeknou. Brexit by mohl znamenat daleko větší ekonomické zatížení ostatních větších členů EU. Dotklo by se to především Německa a Francie, pak by se dluhy celé EU rozdělily mezi ostatní členské státy. Tím, že k Brexitu nedojde, se však tento efekt pouze oddálí a o to horší bude.

Stejné je to se zvolením Trumpa prezidentem USA. Efekt, kdy ztráta vlivu “třetích osob” na prezidenta bude znamenat ekonomické ztráty, nastat může. Jenže podniky, které dosud na ovlivňování politických hlav závislé nebyly, naopak mohou posílit. Může tedy nastat ekonomická “škatulata”, ale nikoliv krize, ani kolaps.

Člověk, který by měl tu moc rozhodovat sám za sebe bez vlivu těchto třetích osob a korporací a zároveň velký kritik islámu a imigrační politiky, je samozřejmě trnem v oku pro všechny multikulturalisty a islámské země, které se těší zvláštního zacházení bez ohledu na to, kolik poprav tam provádí a jaká lidská práva se tam porušují. A když takový člověk může být reálně prezidentem USA, je v podstatě pro tyto lidi hodný na odstranění.

Policie v Glasgow vybízí občany k autocenzuře a vyhrožuje: navštívíme vás!

Policie v Glasgow velmi tvrdě varuje před nevhodnými příspěvky na sociálních sítích. Informovali o tom i na Twitteru, kde upozornili uživatele, že jim dokonce hrozí návštěva policie u nich doma. V následujícím statusu na obrázku se policie pod hashtagem #ThinkBeforeYouPost (mysli, než něco zveřejníš) ptá:

Je to pravda?
Neublíží to někomu?
Není to ilegální?
Je to vůbec nutné?

Je tak jasné, že policie v Británii zdaleka nesleduje jen ilegální přímo k nenávisti a násilí vybízející příspěvky. Policie tam sleduje i příspěvky, které jsou navíc, které se nehodí a které by mohly jen teoreticky někoho urazit nebo mu ublížit. Policie tak fakticky vyzývá uživatele k autocenzuře, kdy uživatel nebude zvažovat pouze legálnost svých příspěvků, ale také zkoumat hypotézy, zda by tím jen teoreticky nemohl někdo ublížit.

 

Policie výzvu zveřejnila týden poté, co muslim, který si dovolil popřát křesťanům veselé Velikonoce a jiný muslim jej za to zavraždil. Muslimové v Británii mají zvláštní ochranu. Zatýkáni jsou i aktivisté, kteří veřejně procházejí muslimskými čtvrtěmi s viditelnými křesťanskými symboly.

Británii v souvislosti s islámem provází skandály

Británie čelí kritice kvůli Rottherhamské kauze, kdy pákistánský gang několik let unášel a znásilňoval malé děti. Rodiče, kteří případy nahlašovali, byli vždy obviněni z rasismu. V Britském Lutonu se aktivisté z hnutí Britain First pokusili propagovat křesťanství ve většinově muslimské oblasti. Byli téměř zlynčováni, muslimové aktivisty obklíčili a křičeli na ně, že přebírají Británii. Policie po pár dnech zatkla dva hlavní aktivisty Britain First za provokaci.

 

Člověk v tísni: spolupráce s extremisty, teroristy a obhajoba islámu na prvním místě

Člověk v tísni je organizace, která jen v České republice operuje se stovkami milionů. Byla založena lidmi kolem Václava Havla, což možná trochu nasvědčuje tomu, jakou politiku by mohla vést. Organizace pomáhá napříč světem, například na Ukrajině, v Afghánistánu či v Palestině. Podle zjištění Stop-multikulti však nejedná podle své vlastní deklarace lidských práv a její financování je podle zjištění přinejmenším pochybné. Zjištěna jsou některá fakta dosvědčující, že organizace pomáhá v Palestině i přívržencům hnutí Hamás, které je oficiálně teroristickou organizací. Organizace pak mlčením podporuje radikalizaci islámu ve světě.

V roce 2004 se o stinné stránky Člověka v tísni zajímaly ruské tajné služby. Ve sklepě nemovitosti, kterou měla česká organizace částečně v pronájmu, byly nalezeny zbraně a tajná tiskárna na falešné dokumenty. Zástupci organizace tvrdili, že o žádném sklepě nevěděli. čečenští teroristé se údajně vydávali za splupracovníky Člověka v tísni. V roce 2011 obvinily tuské tajné služby Člověka v tísni z napojení na teroristickou síť al-Kájda.

O organizaci jsou veřejně známá fakta, která však zaslouží odsouzení. V české republice operuje s velkými penězi, podle výroční zprávy za rok 2013 se stav peněžních prostředků organizace ze 165 milionů zvedl přes veškeré náklady na více než 214 milionů Korun. Česká republika za rok 2013 přispěla částkou 139 milionů, EU 203 milionů, místní rozpočty přispěly 4 miliony a ze zahraničních vlád putovalo na konto Člověka v tísni 89 milionů Korun. Je potřeba zdůraznit, že organizace si s penězi nakládá podle svého uvážení, veškeré prostředky má ve své vlastní moci. Jedním ze spolupracovníků Člověka v tísni je například americká nezisková organizace National Endowement for Democracy. O té by bylo potřeba vědět více.

NED je nevládní organizace financovaná vládou USA. Její demokratické cíle souvisely se svrháváním vlád a suverenních států a manipulací voleb. Jak se tento projekt demokracie projevil v praxi? Zmanipulované volby v Nikaragui v roce 1990 či v Mongolsku v roce 1996. V roce 1991 a 1992 NED svrhla vládu v Albánii a v roce 1996 v Bulharsku. Ve válce mezi Íránem a Irákem se organizace podílela na odevzdávání zbraní do Íránu. Navíc je známo, že ve financování tohoto projektu v rámci “Irán-Contra” hrál velkou roli obchod z drogami. NED se nadále podílel na “demokratickém” Arabském jaru, kdy došlo ke svrhnutí několika stabilních totalitních vlád na Blízkém východě. Z Arabského jara si následky nejvíce odnáší Sýrie po vzniku Islámského státu, Irák a ekonomicky zlikvidovaná, do roku 2013 jedna z nejbohatších afrických zemí, Libye. Organizace NED dodávala zbraně opozičním armádám a tím se, mimo likvidace ekonomiky a stability Libye, podílela na vzniku teroristických organizací, například již zmíněného Islámského státu.

Ohledně tzv. Arabského jara je třeba se ještě pozastavit nad přístupem organizace k režimům tamních zemí. Islámský fundamentalismus se jakž takž dokázal držet na uzdě právě díky až diktátorským režimům Syrie nebo Libye. Rozpuštění těchto režimů, které Člověk v tísni velmi tvrdě kritizuje, vedlo k teroru. Z rebelů proti Asadovi jsou islámští extremisté, třetí strana je právě Islámský stát. V Libyi od intervence Západu vraždí Al-Kájda, která tam doposud neměla šanci se prosadit. Nyní má však mezi obyvateli mnoho podporovatelů. Zkrátka takový režim, jako je islám, lze udržet na uzdě jen za cenu represe. V rámci Arabského jara tato represe povolila a spustila řetězec terorismu, který se již třemi většími útoky dotkl Evropy. Terorismus, který vzešel z Arabského jara, členové organizace nekomentují.

O pochybných praktikách NED píšou i velmi multikulturní Britské listy, Czech Free Press a mnohé nezávislé zahraniční servery. Každá organizace by měla mít jasný přehled o tom, s kým spolupracuje. Organizace Člověk v tísni pak nadále spolupracuje také v Palestině. Tam se společně s OSN a financemi od státu, EU a soukromníků podílí na neustálém informačním špinění izraelské strany konfliktu a pomáhá nejen řadovým Palestincům, ale také teroristům z hnutí Hamás. Tvrzení, že Izraelci bombardují školy, jsou veřejné, důvěryhodné informace nejen tajných služeb, ale i předchozích informací médií však tvrdí, že Hamásovci právě odsud operují s raketami směrem na Izrael. Židovský stát tak v zájmu bezpečnosti občanů musí likvidovat původně civilně zaměřené stavby. Zde jsou záběry, jak Hamás odpaluje rakety ze hřbitova či ze střechy školy. Podle Jiřího Doležala z Reflexu pak Hamás zřizuje v takových budovách muniční sklady a vojenská zásobiště. To však ČVT nezajímá, nadále tlačí na Izrael k ukončení vojenského tlaku. Organizace tak aktivně podporuje teroristy z hnutí Hamás.

Člověk v tísni velmi pomáhá znásilněným ženám v islámském světě. Dotovaná evropskými fondy však mlží o původu motivace jak útočníků, tak soudů, které znásilněné ženy ještě odsuzují k trestům smrti za cizoložství. To, že je špatné, že jedním ze základních prvků islámského právního řádu je diskriminace žen (a nejen jich), se od ČVT prostě nedozvíme. Příležitost měla organizace i letos, kdy psala Českému olympijskému výboru na téma místa konání Evropských her v Baku. V dopise ani zmínka o islámu i přes to, že diktatura Ázerbájdžánu s islámem souvisí. Podle všeho zamlčování a nazývání IS “takzvaným”, se lze oprávněně domnívat, že se jedná o účelové mlžení. Dokazuje to i velmi blízká a neprůhledná spolupráce organizace s Čečenci v oblasti, odkud operují protiruští islámští teroristé. Organizace bude podle všeho o islámu mlžit i nadále.

Proč? Multikulturní byznys přilákal i ČVT. Například v rozhovoru pro Lidové noviny uvádí zástupce ČVT, že syrští uprchlíci hledají útočiště v kulturně blízkých, tedy islámských, oblastech. Turecko však tyto uprchlíky vyhání a volá po splnění povinnosti EU je přijímat. Do Evropy tak míří až statisíce uprchlíků a imigrantů ze Sýrie, křesťané se však přes islámské Turecko zatím dostávají jen stěží a organizace na ně kašlou. Podle zjištění Stop-multikulti také ČVT zdůrazňuje název Islámského státu jako “takzvaný”, což je základní filozofie všech multikulturalistů smýšlejících na straně islámu. Podle tvrzení ČVT k italským a řeckým břehům za zhruba tři a půl měsíce roku 2015 dorazilo jen necelých 40 000 imigrantů. V té době již oficiální zdroje uváděly až pětinásobné počty.

V rámci imigrační krize vyzval ředitel organizace českou vládu k přijímání až tisíců uprchlíků (imigrantů) do České republiky. Ve videorozhovoru uvedl, že nepřijímat uprchlíky je ostudou vlády. Je to prý součást českého všeobecného sobectví. Prý jsou s přijetím cizinců spojena i potenciální rizika, ve srovnání se situací na Východě je však prý povinností Západu přijímat imigranty bez ohledu na rizika. “Značnou část muslimských přistěhovalců se podařilo integrovat do západní společnosti,” tvrdí Šimon Pánek. Názor si po zhlédnutí Charlie Hebdo (a následnému mlčení muslimů), po znásilňovací krizi ve Švédsku, případech hormadné pedofílie v Británii, silvestrovskému znásilňování v Německu a tom zatajovaném ve Švédsku, po listopadových útocích v Paříži, po atentátech v Bruselu, velikém podílu vražd ve Španělsku a celkově velké převaze muslimů v Evropských věznicích (v přepočtu na jejich podíl ve společnosti), udělejte sami.

Člověk v tísni rozhodně netrpí nějakou potřebou zachovat bezpečnostní rizika, byť minimální, za hranicí ČR. V roce 2012 se v rámci MEDEVAC dostalo do Česka několik dospělých syrských mužů, především s vážnými a komplikovanými zlomeninami a popáleninami, bez podrobného prozkoumání, zda se nejedná o bojovníky teroristických organizací. V diskusi pod článkem na toto téma na svých stránkách tvrdí, že si “myslí, že dotyční nikde nebojovali a považují je tak za civilisty”. V případě pomoci za miliony i ze státního rozpočtu je takový přístup přinejmenším riskantní.

V roce 2015 Člověk v tísni rozeslal několika politikům dopisy, ve kterých jim bylo oznámeno, že se rozjíždí nový projekt. Ten má nést název Faktus. Cílem projektu je údajně monitoring politiků a v případě použití xenofobních myšlenek zveřejnění a vyvracení na stránkách projektu. Tuto myšlenku Člověk v tísni dle svých inzercí, kde hledá dobrovolníky, hodlá zhmotnit na jaře tohoto roku. Jeden z politiků dopis zveřejnil i se svojí odpovědí, ve které hodnotí větu “v případě, že se takových výroků dopustíte, budeme nuceni je zveřejnit a veřejně vyvracet” jako výhrůžku a zpochybňuje, že by organizace měla “monitoring činnosti politiků jako popis své činnosti”.

Nezisková organizace se také neobává zastávat se levicových extremistů v Česku, když promítání dokumentů v rámci festivalu Jeden svět, které Člověk v tísni pořádá, zavítalo přímo na takzvanou “Kliniku”, a to v době, kdy aktivisté budovu již obývali neoprávněně, jelikož byla naplněna platnost nájemní smlouvy, která nebyla prodloužena. Klinika je známá tím, že v ní probíhalo školení o tom, jak prorazit policejní kordony, v budově se zdržují bezdomovci a s aktivisty jsou přímo spojené osoby například propojené s plánovaným atentátem na vlak či šikanováním Řízkárny.

V rámci projektů Jeden svět pořádá také projekt “Jeden svět ve školách”. Ten však z drtivé většiny spočívá v obraně islámu, v promítání pro-islámských dokumentů, zabarvování života proroka Mohameda na růžovou. Po promítání si navíc vezme slovo česká muslimka Červenková a přednáší o “krásném” islámu. Červenková ve svých statusech uvedla například, že schvaluje kamenování za cizoložství a popravy veřejně se projevujících homosexuálů. V rozhovoru pro iDNES.cz uvedla, že muslim je za vraždu muslima vždy tvrdě trestán, ale již neuvedla, zda je trestán i za vraždu nemuslima.

Letos vydala organizace zprávu, ve které hodnotí každého, kdo kritizuje islám, z toho, že užívá tzv. Hate Speech. Nenávist k islámu je podle zprávy nelegitimní. I ta slušná a věcná. Nesmí se to. Člověk v tísni uvedl například, že 18 z 20 nejoblíbenějších blogerů na iDNES.cz je islamofobních. Kritika jiných náboženských směrů je nejspíše podle organizace v pořádku, jelikož o ní se zpráva nezmiňuje. Jdeme dál. Šimon Pánek přímo kritizoval české politiky, kteří se při návštěvě čínského prezidenta chovali loajálně a kritizoval i obchodní dohody s Čínou, které byly uzavřeny. Že prezident USA jel do Číny osobně a při návštěvě v Británii byla země k prezidentovi komunistické země daleko vstřícnější, už Pánek pomíjí. S Čínou má velkou obchodní dohodu prakticky každá větší země Západu.

Organizace, která kritizuje kdejaký režim, v roce 2014 vyzvala prezidenta Zemana k tomu, aby zrušil pozvání prezidenta Uzbekistánu s tím, že se jedná o velmi represivní a diktátorský režim, který neváhá využít své občany k otrocké práci. O režimu v Saúdské Arábii se Člověk v tísni nikdy takto nevyjádřil. Přitom například právě v Saúdské Arábii se nyní popravuje tak často, že stát loni hledal nové katy. Saúdové jsou třetí na světě v počtu poprav.

Člověk v tísni nepochybně pomáhá po světě a důsledky pomoci jsou na mnoha místech po světě jasně viditelné. Organizace však disponuje ročně s desetimístným peněžním rozpočtem. Bylo by tedy potřeba, když už jako nevládní organizace operuje se vším dle svého uvážení, více dbát na pravdu, opravdu se zabývat prevencí porušování lidských práv v islámském světě a prověřovat si každého spolupracovníka i organizaci tak, aby nedocházelo k jasným porušením jejich vlastní filozofie. Spolupráce s organizacemi (byť pasivní), lidmi, skupinami, zásahy do médií a otevřená demagogie o integraci muslimů do Evropy, jsou jasné znaky špatného vedení politické sféry organizace. Jednotliví pracovníci to mohou myslet dobře, jejich snaha pak ztroskotá na špatných informacích a lžích ze strany vedení.

Toto velké shrnutí, prosíme, sdílejte.