Archiv pro měsíc: Březen 2016

Neziskové organizace, Události

Člověk v tísni: kritika islámu je projev nenávisti, kritika jiného náboženství ne

Největší česká nezisková organizace Člověk v tísni po teroristických útocích v Bruselu vydává svojí tradiční zprávu o nenávisti. Tentokrát se zpráva zaměřila na sociální sítě. Uživatelům však nejčastěji vyčítá islamofobii. Například kritika proroka islámu Mohameda je podle zprávy takzvaný hate speech. Kritika jiných náboženství je podle organizace v pořádku, ve zprávě nezazněla.

Podle zprávy (celá zde) existuje, krom výzev k násilí proti migrantům a xenofobie, také velký počet islamofobních příspěvků. Zázemí tomu údajně poskytují stránky Bloku proti islámu a Islám v ČR nechceme. Stránky prý legitimizují projevy islamofobie. Zpráva upozorňuje na vysokou aktivitu uživatelů nejen na stránkách IVČRN a BPI, ale také na stránce Řád strážců koruny a meče. Dalším problémem je prý také vysoký počet malých stránek, které však mají masivní dopad mezi uživateli.

Jako technickou zajímavost Člověk v tísni upozorňuje na úspěšnost šíření videí Tomia Okamury. Ta se prý úspěšně šíří díky originálnímu obsahu a technickým parametrům. Autor si dále stěžuje na server iDNES.cz, ve kterém je občas vydán i k islámu kritický článek. Velmi negativně se zpráva tváří na islamofobní bloggery. Těch je mezi deseti nejoblíbenějšími na iDNES.cz hned osm. Zpráva také upozorňuje na údajně problémový server ParlamentníListy.cz.

Průměrný islamofob je podle organizace muž se spíše středním, ekonomicky nebo technicky zaměřeným, vzděláním mezi 35-50 lety, tedy člověk nenapojený na systém, střední až nižší střední třídy, s výborným analytickým uvažováním a často založenou rodinou. Má průměrný počet facebookových přátel a není sociálně izolovaný.

Poměr příspěvků na sociálních sítích ohledně migrace a islámu dopadl jednoznačně. 80% jich je negativních, zbytek pozitivní či neutrální.

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

Události

Tajné služby tvrdí, že se v Evropě chystá radioaktivní útok

V uniklých dokumentech iráckého ministerstva životního prostředí se uvádí, že se ztratilo několik gramů radioaktivního Iridia 192. Během vyšetřování měla policie v Bruselu odhalit plány na útoky takzvanými “špinavými” zbraněmi. Pachatelé, kteří v březnu zaútočili na bruselské letiště a metro, sledovali šéfa jaderného výzkumu. Podle tajných služeb to může být nový artikl v boji teroristů proti Evropě. Pomocí této látky by se z celých částí měst mohla stát místa duchů na desítky let.

Podle zpráv tajných služeb Belgie, Británie a USA se teroristé z Islámského státu snaží vybudovat výrobnu špinavých bomb přímo v Evropě. Žádná taková výrobna zatím nebyla na území starého kontinentu odhalena, ztráta radioaktivního materiálu však naznačuje, že se již něco takového opravdu chystá. Britské speciální síly SAS několik týdnů před útoky v Bruselu dokonce nacvičovaly útok špinavými zbraněmi na Londýn. Krom něj jsou útoky ohroženy údajně i francouzská, belgická a německá města.

Materiál Iridium 192 se v jednotkách gramů ztratil materiál v Instanbulu, v tamní firmě SGS, informují Reuters. Na jiných místech bylo ukradeno až 500 gramů této nebezpečné látky. Muslimové měli též špehovat belgickou základnu amerických jaderných zbraní. Navedla je k tomu prohlášení médií o mizerném zabezpečení objektu v provincii Limburg. Krádež zmíněných 500 gramů Iridia 192 vysvětlují média jako “záhadné zmizení”, nicméně některé tajné služby se domnívají, že došlo k přesunu látky do Německa, Belgie nebo Francie.

“Je jen otázkou času, kdy teroristé najdou cestu k jaderným zbraním. Je štěstí, že již k takovému útoku nedošlo” říká například bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Mohamed El Baradei. Krádeže a ztráty i půl kilogramu Iridia 192, které se dá použít k výrobě atomové zbraně, jsou zatím na úrovni zanedbatelného. Na výrobu takových zbraní je potřeba i několik kilogramů látky a při výrobě by byli tvůrci ozářeni. Sebevražedné sklony při teroristických útocích jsou však v rámci islámu celkem běžné.

Odborníci nicméně tvrdí, že pokud někdo mohl šéfa jaderného výzkumu sledovat několik týdnů a znát každý jeho krok, je otázkou času, kdy se do Evropy dostanou první celé kilogramy takové látky. Doba rozpadu látky je 80 dní, pachatel tak může bez problému stihnout látku přenést do EU i z Blízkého východu a je mu jedno, že sám při tom zemře.

Případy multikulturního fanatismu

Muslimští členové francouzského policejního sboru se radikalizují, varuje Le Parisien

Muslimští kolegové francouzských policistů působí podle Le Parisien potíže. Dle slov samotných policistů je zde další cesta k možné radikalizaci muslimů. Policisté dokonce odmítají stíhat islámské teroristy a po listopadových útocích odmítali účast na pietních událostech.

Událostí, kdy muslimští policisté odmítli chránit synagogu nebo stíhat teroristy, bylo dle zprávy ministerstva vnitra Francie za poslední 3 roky celkem 17. 4 případy byly zaznamenány u konveritů k islámu. Jedna policistka dokonce na sociálních sítích vyzvala k džihádu a francouzskou policejní uniformu označila za “špinavý hadr republiky.” Dále se slovy, že jako muslimka odmítá exhibicionismus, chodila ve službě v hidžábu, který odmítala sundat i přes opakované příkazy nadřízených.

Deník dále píše, že muslimové nejsou schopni překousnout, zákaz modlit se pětkrát denně ve službě. Proti nařízením se však modlili i na chodníku při obchůzkách. Dále byly zaznamenány případy policistů zpívajících islámské písně přímo ve službě. Během událostí v Paříži se policisté vyznávající islám odmítali účastnit se pietních oslav na památku obětí teroristických útoků. Někteří ani nedrželi minutu ticha.

La Parisien píše, že muslimové mají velký problém s podřizováním se. Dále uvádí, že největší potíže jsou s třetí generací přistěhovalců z islámských zemí. Problém je však velmi aktuální a bobtná. Nejčastěji se takové prohřešky dějí mezi mladšími policisty. Je tak zřejmé, že trend radikalizace je velmi aktuální právě mezi mladými muslimy.

Podle sociologa je vhodnější tento trend nazývat fundamentalismem. “Radikalizace znamená přechod na násilnou trestnou činnost,” vysvětluje. Upozorňuje však ne možné následky. Policisté, kteří neposlouchají rozkazy, mohou platit pokuty či přijít o práci. Právě nezaměstnanost je strašák a je mu přičítána částečná vina za radikalizaci muslimské komunity v Evropě. Ta je však nyní aktuální i mezi zaměstnanými.

Podle nizozemského průzkumu je efekt opačný. Radikalizace je známá u nezaměstnaných skupin muslimů, avšak čím více se stát snaží muslima integrovat, tím rychlejší a intenzivnější radikalizace se u něj může projevit. Více zde. Originální článek ve francouzském jazyce zde.

Případy multikulturního fanatismu

Symbol českých multikulturalistů, Václav Havel, měl rád bombardování

Je symbolem nejen Sametové revoluce, ale také spolupráce s USA a propagací multikulturalismu a solidarity. Tu prosazoval i skrze ne příliš humánní metody a techniky. Když na přelomu milénia hájil bombardování srbských civilistů, mnoho lidí se nad tím pozastavilo. Člověk v prezidentské funkci označil bombardování civilistů za humanitární a zpětně čelil velmi tvrdé kritice, která neopadla ani po jeho smrti.

V roce 2001 po 11. září v rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes například trval na tom, že islám není militantní a zakazuje sebevražedné útoky. Téhož roku odcestoval na Blízký východ, dle svých slov, upevňovat vztahy. Jako první navštívil tvrdě islámskou diktaturu v Saúdské Arábii. Nikterak nehodnotil ani nekritizoval ani zákaz pro jeho manželku, která v důsledku islámu nesměla manžela doprovázet.

V roce 2004 se aktivně zapojil k boji za zbourání zdi v Matiční ulici, která oddělovala starousedlíky s nepřizpůsobivými sousedy. Protože se jednalo o Romy, podpořil Havel finanční likvidaci slušných občanů a díky agresivní komunitě v ulici se z Matiční stala ulice duchů a ghett s nemovitostmi o desetinové ceně oproti době před jejich nastěhováním.

V roce 2011 Havel prosazoval vojenský zásah západních zemí proti Kaddáfímu, kterého označil za nebezpečného zločince. Libye byla toho času jednou z ekonomicky nejaktivnějších zemí Afriky. Na tamní poměry, i přes islámskou většinu, země působila vyspěle. Kaddáfí tvrdou rukou, přestože diktátorskou, držel extremisty na uzdě. Po vojenském zásahu USA a dalších zemí je nyní ze země peklo, chaos a ráj islámských teroristických organizací, které tam vraždí dodnes. To bylo za doby vládnutí Kaddáfího naprosto nemyslitelné.

Za akci, která má pro zemi téměř smrtelné následky, se Západ ani Havel Libyjcům neomluvili. Pozitivně lze však kvitovat Havlův přístup k Izraeli. Opakovaně nesouhlasil s popíráním existence židovského státu na úkor Palestiny a kritizoval její příznivce. Václav Havel se však do historie zapíše od roku 1999 spíše negativně. Jeho obhajoba válečných zločinů západních vojenských organizací nebude nikdy zapomenuta. A to je dobře.

Případy multikulturního fanatismu

Čína čelila v roce 2014 terorismu, od té doby omezuje projevy islámu

Pěst na oku všech multikulturalistů musí být legislativní omezení, která v posledních dvou letech omezují zvyky, které jsou v multikulturní Evropě považovány za právo a v islámských zemích někdy i za povinnost s trestem smrti za její porušení. Islámské pokrývky, hidžábem počínaje, jsou zakázány, omezují se veřejné projevy islámu v komunistické zemi. Ta je navíc i tak nábožensky velmi neutrální, až negativní.

Ve svém článku Prima Zoom tvrdí, že podíl muslimů mezi mladými lidmi podle průzkumu přesáhl 22%. Podíl mezi všemi Číňany je oficiálně doslova zlomkový. V Číně žijí cca 2% muslimů. I přes nízký podíl obyvatel vyznávajících Alláha čelila Čína v roce 2014 několika útokům. 1. března 2014 zaútočilo osm muslimů noži na kolemjdoucí ve městě Kunming. Než byly zabiti, ubodali dalších 25 lidí. 30. dubna téhož roku ve městě Ürümqi zaútočili 2 útočníci noži a výbušninou ve stanici metra. Na místě zůstalo devětasedmdesát zraněných a krom útočníků ještě jeden mrtvý civilista. Což pro město nebyla poslední pohroma tohoto druhu. A ni ne nejhorší. O pár týdnů později, 22. května, nacpali teroristé dvě SUV výbušninami a poslali je v nákupní zóně proti sobě. Exploze po kolizi vozidel zabila 43 lidí.

Útoky vedly k tvrdým represivním opatřením. V Číně nesmíte veřejně praktikovat islám, nemáte v práci ani při studiu žádné povolení ani výjimky v souvislosti s islámskými svátky. Hidžáb si ženy na ulici vzít nesmí. Z těchto důvodů se mnozí odborníci a statistici domnívají, že počet islámských věřících klesá, za což ostatně mohou i teroristické útoky z roku 2014. Článek Primy Zoom poukazuje, že muslimů je nejvíce hlavně mezi mladými lidmi, což by mohlo naznačovat vzrůstající trend v zemi. Není to však jediný přešlap serveru o islámu. Prima Zoom poslední dva roky islám velmi aktivně propaguje.

V tomto článku například Prima Zoom tvrdí, že v terorismu nemá islám dominantní postavení. Ke statistikám obětí teroristů však autor přičetl oběti světových válek, které dle jeho slov “neměly s islámem nic společného”. Pominul tak dokonce spolupráci některých muslimských zemí s Hitlerem. Nepominuli ani srovnání obětí arabsko – izraelských vzájemných bojů, kdy větší agresi Izraele má dokazovat vyšší počet ztrát na straně Arabů.

V jiném článku například Prima Zoom tvrdí, že muslimové by nejvstřícněji přijali případný příchod mimozemšťanů. Dokazují to údajně islámské spisy. Autor v nich však jaksi přehlédl, že by takoví příchozí museli být též muslimové, aby byli komunitou přijati. Bez vyznání by se s nimi zacházelo jako s ateisty žijícími na Zemi – diskriminačně až brutálně. Tendenčním článkům na webu Primy Zoom toto zjevně úmyslné přehlížení detailů ubírá na důvěryhodnost. Ostatně tak je to téměř s každým, kdo se pustí do aktivní obrany islámu. Čína toho měla již dost.