Archiv štítku: Islám

Zelená politika islámského půlměsíce – Strana zelených

Strana zelených patřila původně mezi ekologicky zaměřené politické subjekty. Spolupracovala s Green Peace a dalšími spolky, které se zabývaly ekologií. Ta je v nynější politice Zelených již pasé. Strana zelených poslední dva roky cílí více než na ekologii, na islám. A velmi pozitivně.

Poslední větší aktivity jsou podle stránek zelených: rovnoprávnost žen, islám, migrace, státní svátky a svobodný Tibet. Ekologie byla částečně upuštěna a je na vedlejší koleji. Zelená politika míří spíše než na přírodu k islámskému zelenému půlměsíci. Stejný trend totiž zažívají zelení po celé Evropě. Ti švédští zasahují do médií, aby tajila zločiny migrantů, ti němečtí zase kritizují na poklidnými demonstracemi PEGIDY a mlčí nad řáděním extremistů ze skupiny ANTIFA.

Nový předseda Matěj Stropnický je naprostým vzorem klasického “zeleného” politika. V rozhovoru například uvedl, že “není možné, aby 80% Čechů letělo na dovolenou letadlem” a pro své sklony k extremismu jej odmítá i pražská koalice. A, jako ostatní členové současných zelených, hájí islám.

Ten je u Zelených naopak tématem číslo jedna. Za účelem obhajoby islámu neváhá strana užívat nepravdy a lži, a to například tím, že skupinu IVČRN označila názvem Defense League. Strana ve svých zprávách uvádí, že vedení IVČRN vyžaduje a vyzývá občany k násilné aktivitě proti muslimům. Dále pak tvrdí, že urážení islámu není humor, ale provokace za účelem vyvolat agresivní muslimskou reakci.

Šádí Shanáh kriticky komentoval komentáře k islámu od Miloše Zemana a pravidelně hovoří na protiakcích demonstrací proti islámu. Ve svém komentáři k bruselskému masakru například uvedl “kdo vykládá evropskou historii jako střet křesťanství s islámem, se jednoduše mýlí, nebo si na domnělém “odvěkém” civilizačním střetu dělá kariéru.” Dále požadoval, aby muslimové dostali možnost ve školních dějepisných osnovách učit se o tom, jak po druhé světové válce pomohli vybudovat novou Evropu a jak je každý ignoroval a nikdo neintegroval.

Co se týče multikulturalismu, jsou zelení pro represivní opatření proti jeho odpůrcům, chtějí doporučovat výuku multikulturalismu na školách již od první třídy v rámci co největšího počtu předmětů. A také se hodně zaměřují na přehanou a agresivní genderovou politiku, která má zvýhodnit ženy s cílem nakvótovat podíly žen v různých pozicích bez ohledu na schopnosti jiných uchazečů mužského pohlaví.

Rusko a islám? Ještě větší průšvih než v EU

Mnozí diskutující na sociálních sítích tvrdí, že náruč Ruska představuje možnost ochrany České republiky a dalších slovanských zemí před islámem. Opak je bohužel pravdou. Rusko se islámem trápí a Putin je jeho velkým zastáncem. V Rusku mají s muslimy problém. A velký.

Málokdo si uvědomuje, že v Rusku žije až 15% muslimů. Není to vůbec malé číslo. Například oblast Tatarska má již většinovou muslimskou komunitu – 55%. Společně s táhlými násilnými spory je islám hlavním motivem terorismu v Rusku. Čečenští islámští ozbrojenci 1.9. v roce 2004 vtrhli do školy a než došlo k jejich zneškodnění, zavraždili 330 lidí, včetně téměř 190 dětí. Útoku na školu předcházely další teroristické a vojenské útoky, při kterých zahynulo dalších asi 100 civilistů.

Arabští mudžahedínové Ibn Al-Saifa a Abú Omar Al-Saifa vedli sérii útoků v několika ruských městech na obytné domy v roce 1999. Islámští útočníci při atentátech v městech Bujnaksk, Moskva a Volgodonsk zavraždili přes 300 lidí. Další tisícovka byla zraněná. Útok patřil k hlavním motivům k započetí druhé války s Čečenskem.

Válečný spor s čečenskými muslimy vedl média a Západ k pochybnostem, zda nedojde k ohrožení bezpečnosti sportovců a fanoušků při olympijských hrách, které se ten rok konaly v Soči. Těsně po nich, na konci března 2010, se odpálily dvě sebevražedné atentátnice v moskevském metru. Zahynulo 40 lidí.

Ještě předtím v roce 2002 se odehrál velký teroristický útok na moskevské divadlo na Dubrovce. Během čtyř dnů v budově zemřelo 170 lidí. Při akci navíc selhaly jednotky ruské speciální síly. Při zásahu byl do budovy vpušten neznámý plyn, který usmrtil většinu z obětí. V roce 2011 se na letišti Domodědovo odpálil sebevrah. Zahynulo přes 30 lidí. Mezi 180 zraněnými byli i dva slovenští herci.

V roce 2013 došlo ke dvěma dalším podobným událostem. V autobuse explodovala sebevražedná atentátnice a zabila dalších 6 lidí. Přes 30 zraněných. Ve Volgogradu poté došlo ještě k dvěma sebevražedným útokům 29. a 30. prosince. Zahynulo 30 lidí.

Vraždy řidičů v okolí Moskvy

A série islámských známých “akcí” v Rusku budiž zakončena sérií vražd řidičů v okolí Moskvy. Pomocí nástražných pásů tam vrazi například propíchli pneumatiku vozidla a ve chvíli, kdy řidič vystoupil řešit problém, byl podříznut nebo zastřelen. Celkem takto zavraždili minimálně 15 lidí. Policie dopadla vrahy čirou náhodou. Jednou z obětí se měl stát právě policista, kterému se podařilo utéct. Následnou zatýkací akci provázela intenzivní přestřelka a série explozí. Jeden z útočníků při akci zahynul, ostatní se vzdali. Zjistilo se, že vraždili muslimové, kteří se chtěli přidat k extremistům a vražda náhodného řidiče sloužila jako vstupní zkouška.

Přestože Rusko nedává v zákonech přednost islámu a zatím si v rámci legislativy pořád ještě tvrdě stojí na hodnotách pravoslavného křesťanství, Putin podporuje stavbu mešit. Například loni byla otevřena největší mešita v Evropě, a to přímo v Moskvě. Tam je v této době již více muslimů než v celé Velké Británii. Zatímco ještě v roce bylo na území Ruska zhruba 100 mešit, před šesti lety jich bylo už přes 7200. V Moskvě navíc došlo k velké modlitbě, kde se přímo v ulicích modlilo půl milionu muslimů. Od rozpadu SSSR se na ruském území zvýšil počet muslimů o více než 40%.

A teď pozor. Jak se k celé situaci staví Putin, dokázal v roce 2005, kdy jeho zásluhou Rusko vstoupilo do Organizace islámské konference – takzvané organizace islámských států coby přidružený člen s cílem stát se co nejrychleji právoplatným členem konference. V čečenském parlamentu Putin prohlásil: “Ti, kteří bojují na protiruské straně (někteří čečenští ozbrojenci) nevědí, že Rusko bylo vždy nejvíce loajální, spolehlivý a konzistentní obránce islámských zájmů. Zničením Ruska by zničili jednu z hlavních opor islámského světa.”

Ochráncem před islámem tak Rusko rozhodně není a asi nikdy nebude… Bohužel…

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

Člověk v tísni: kritika islámu je projev nenávisti, kritika jiného náboženství ne

Největší česká nezisková organizace Člověk v tísni po teroristických útocích v Bruselu vydává svojí tradiční zprávu o nenávisti. Tentokrát se zpráva zaměřila na sociální sítě. Uživatelům však nejčastěji vyčítá islamofobii. Například kritika proroka islámu Mohameda je podle zprávy takzvaný hate speech. Kritika jiných náboženství je podle organizace v pořádku, ve zprávě nezazněla.

Podle zprávy (celá zde) existuje, krom výzev k násilí proti migrantům a xenofobie, také velký počet islamofobních příspěvků. Zázemí tomu údajně poskytují stránky Bloku proti islámu a Islám v ČR nechceme. Stránky prý legitimizují projevy islamofobie. Zpráva upozorňuje na vysokou aktivitu uživatelů nejen na stránkách IVČRN a BPI, ale také na stránce Řád strážců koruny a meče. Dalším problémem je prý také vysoký počet malých stránek, které však mají masivní dopad mezi uživateli.

Jako technickou zajímavost Člověk v tísni upozorňuje na úspěšnost šíření videí Tomia Okamury. Ta se prý úspěšně šíří díky originálnímu obsahu a technickým parametrům. Autor si dále stěžuje na server iDNES.cz, ve kterém je občas vydán i k islámu kritický článek. Velmi negativně se zpráva tváří na islamofobní bloggery. Těch je mezi deseti nejoblíbenějšími na iDNES.cz hned osm. Zpráva také upozorňuje na údajně problémový server ParlamentníListy.cz.

Průměrný islamofob je podle organizace muž se spíše středním, ekonomicky nebo technicky zaměřeným, vzděláním mezi 35-50 lety, tedy člověk nenapojený na systém, střední až nižší střední třídy, s výborným analytickým uvažováním a často založenou rodinou. Má průměrný počet facebookových přátel a není sociálně izolovaný.

Poměr příspěvků na sociálních sítích ohledně migrace a islámu dopadl jednoznačně. 80% jich je negativních, zbytek pozitivní či neutrální.

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

Muslimští členové francouzského policejního sboru se radikalizují, varuje Le Parisien

Muslimští kolegové francouzských policistů působí podle Le Parisien potíže. Dle slov samotných policistů je zde další cesta k možné radikalizaci muslimů. Policisté dokonce odmítají stíhat islámské teroristy a po listopadových útocích odmítali účast na pietních událostech.

Událostí, kdy muslimští policisté odmítli chránit synagogu nebo stíhat teroristy, bylo dle zprávy ministerstva vnitra Francie za poslední 3 roky celkem 17. 4 případy byly zaznamenány u konveritů k islámu. Jedna policistka dokonce na sociálních sítích vyzvala k džihádu a francouzskou policejní uniformu označila za “špinavý hadr republiky.” Dále se slovy, že jako muslimka odmítá exhibicionismus, chodila ve službě v hidžábu, který odmítala sundat i přes opakované příkazy nadřízených.

Deník dále píše, že muslimové nejsou schopni překousnout, zákaz modlit se pětkrát denně ve službě. Proti nařízením se však modlili i na chodníku při obchůzkách. Dále byly zaznamenány případy policistů zpívajících islámské písně přímo ve službě. Během událostí v Paříži se policisté vyznávající islám odmítali účastnit se pietních oslav na památku obětí teroristických útoků. Někteří ani nedrželi minutu ticha.

La Parisien píše, že muslimové mají velký problém s podřizováním se. Dále uvádí, že největší potíže jsou s třetí generací přistěhovalců z islámských zemí. Problém je však velmi aktuální a bobtná. Nejčastěji se takové prohřešky dějí mezi mladšími policisty. Je tak zřejmé, že trend radikalizace je velmi aktuální právě mezi mladými muslimy.

Podle sociologa je vhodnější tento trend nazývat fundamentalismem. “Radikalizace znamená přechod na násilnou trestnou činnost,” vysvětluje. Upozorňuje však ne možné následky. Policisté, kteří neposlouchají rozkazy, mohou platit pokuty či přijít o práci. Právě nezaměstnanost je strašák a je mu přičítána částečná vina za radikalizaci muslimské komunity v Evropě. Ta je však nyní aktuální i mezi zaměstnanými.

Podle nizozemského průzkumu je efekt opačný. Radikalizace je známá u nezaměstnaných skupin muslimů, avšak čím více se stát snaží muslima integrovat, tím rychlejší a intenzivnější radikalizace se u něj může projevit. Více zde. Originální článek ve francouzském jazyce zde.

Symbol českých multikulturalistů, Václav Havel, měl rád bombardování

Je symbolem nejen Sametové revoluce, ale také spolupráce s USA a propagací multikulturalismu a solidarity. Tu prosazoval i skrze ne příliš humánní metody a techniky. Když na přelomu milénia hájil bombardování srbských civilistů, mnoho lidí se nad tím pozastavilo. Člověk v prezidentské funkci označil bombardování civilistů za humanitární a zpětně čelil velmi tvrdé kritice, která neopadla ani po jeho smrti.

V roce 2001 po 11. září v rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes například trval na tom, že islám není militantní a zakazuje sebevražedné útoky. Téhož roku odcestoval na Blízký východ, dle svých slov, upevňovat vztahy. Jako první navštívil tvrdě islámskou diktaturu v Saúdské Arábii. Nikterak nehodnotil ani nekritizoval ani zákaz pro jeho manželku, která v důsledku islámu nesměla manžela doprovázet.

V roce 2004 se aktivně zapojil k boji za zbourání zdi v Matiční ulici, která oddělovala starousedlíky s nepřizpůsobivými sousedy. Protože se jednalo o Romy, podpořil Havel finanční likvidaci slušných občanů a díky agresivní komunitě v ulici se z Matiční stala ulice duchů a ghett s nemovitostmi o desetinové ceně oproti době před jejich nastěhováním.

V roce 2011 Havel prosazoval vojenský zásah západních zemí proti Kaddáfímu, kterého označil za nebezpečného zločince. Libye byla toho času jednou z ekonomicky nejaktivnějších zemí Afriky. Na tamní poměry, i přes islámskou většinu, země působila vyspěle. Kaddáfí tvrdou rukou, přestože diktátorskou, držel extremisty na uzdě. Po vojenském zásahu USA a dalších zemí je nyní ze země peklo, chaos a ráj islámských teroristických organizací, které tam vraždí dodnes. To bylo za doby vládnutí Kaddáfího naprosto nemyslitelné.

Za akci, která má pro zemi téměř smrtelné následky, se Západ ani Havel Libyjcům neomluvili. Pozitivně lze však kvitovat Havlův přístup k Izraeli. Opakovaně nesouhlasil s popíráním existence židovského státu na úkor Palestiny a kritizoval její příznivce. Václav Havel se však do historie zapíše od roku 1999 spíše negativně. Jeho obhajoba válečných zločinů západních vojenských organizací nebude nikdy zapomenuta. A to je dobře.