Archiv autora: admin

Případy multikulturního fanatismu, Události

Za “Džungli” v Calais mohou asi kamioňáci. Dostávají tučné pokuty za migranty, o kterých nevědí

Při průjezdu přímořskou oblastí u francouzského Calais, kde v tzv. Džungli sídlí kolem 8 000 ilegálních imigrantů, jsou kamioňáci v ohrožení života. V posledních týdnech se agresivita migrantů neskutečným způsobem stupňuje, migranti útočí tyčemi, tvoří hořící barikády a do zastavených kamionů se vkrádají. Řidiči v obavách o život nevystupují, ale v Anglii je čeká nepříjemné překvapení: Za každého nalezeného migranta dostanou pokutu až 2 000 liber (60 000 korun).

Velký multikulturní bizár zažívají řidiči kamionů, kteří mají tu smůlu a proto, aby uživili rodinu, musí jet z Francie do Británie přes Calais, místo, kde skoro deset tisíc lidí za neschopnosti tamních úřadů přebývají agresivní ilegální imigranti. Ti to k dálnici nemají vůbec daleko a policie již boj o ní dávno vzdala a drží se již pouze opodál. Migranti tak mají volnou cestu přímo ke kamionům, které napadají kameny a tyčemi.

Pokud tyče ani jiné fyzické útoky nefungují, přijdou na řadu noční útoky zapálenými barikádami. Řidiči musí zastavit. Toho ilegálové využijí a nasunou se do nákladového prostoru. Řidič tento fakt sice tuší, ale z obavy o zdraví musí pokračovat v jízdě. Vystoupit a migranty vyhnat se již nikdo neodváží. “Jsou jich desítky až stovky najednou. Jde o život, jakmile vystoupíte,” shodují se řidiči. Jediné, na co se zmůžou, je najíždění na migranty, kteří uskakují. V Anglii však řidiče čeká ještě větší problém a pro mnohé z nich jde o samotnou finanční existenci.

Jak totiž před několika měsíci naznačoval na iDNES.cz jeden z českých šoférů, Britové neberou ani video v potaz. Řidič je odpovědný za svůj nákladový prostor a policie tak bezmocným kamioňákům uděluje téměř smrtelné pokuty – až 2 000 liber za každého nalezeného imigranta. To je v přepočtu kolem 60 000 korun. Odvolání je velmi složité a provozovatelé marně upozorňují na nespravedlnost přístupu britské policie.

Změna v nedohlednu

Ministerstvo vnitra namítá, že jsou pokuty udělovány především za “nedostatečně zabezpečený nákladový prostor.” Ignorují videa, ze kterých vyplývá, že se i přes bezpečnostní zámky dostanou migranti páčidly a hrubou silou. Jen v roce 2015 si tak britská policie na nebohých šoférech a provozovatelích přilepšila o více než 6,5 milionů liber (200 milionů korun). Ne vždy se vybírají maximální pokuty. I tak se zpravidla jedná o částky kolem 600-1000 liber pokuty pro řidiče a až dvojnásobek pro provozovatele.

Malé dopravní firmy tak stojí před těžkým rozhodnutím: Zůstat u Calais a přicházet o peníze, hledat práci jinde, či rovnou ukončit činnost. Dvě dopravní společnosti, jedna z Nizozemí a jedna z Rumunska se s britskou stranou soudí, jelikož podle jejich prohlášení tvrdí, že oni nemohou za stav s migranty u Calais. Porovnejte sami. V roce 2014 bylo při pokusu dostat se kamionem do Británie přistiženo na 4 000 ilegálů. V červenci 2015 již jejich počet přesáhl 13 000.

Zeď, která bude zřejmě k ničemu

Britské úřady však dál trvají na svém a používají bič na řidiče. Jakoby šoféři byli zodpovědní za příliv ilegálních migrantů, kteří se “záhadným” způsobem dostali až ke kanálu La Manche. Jediné plánované řešení doteď nabízely úřady, které slibovaly odsunutí ilegálních imigrantů a jejich rozdělení do jiných vzdálenějších oblastí po celé Francii. Od té doby se počet obyvatel Džungle zvedl o polovinu.

Další řešení nyní nabízejí Britové. Ti slíbili postavení čtyři metry vysoké zdi. Zatímco však stavba plotu na hranicích Maďarska zvedla po celé EU vlnu pozdvižení a tsunami kritiky, britská zeď se sešla s kladnými ohlasy od evropských úředníků. Problém zdi je však její délka, která by měla mít jen stovky metrů. Zásadní řešení otázky Džungle a jejích agresivních obyvatel tedy nenabízí, problém přesune o kilometr dál.

Kamioňáci se tak z oblasti začínají houfně stahovat. Někteří z nich budou raději na svých pracovních úřadech než na dálnici, kde na ně útočí rozzuření ilegálové tyčemi. Calais je unikátním případem, který média neskrývají. Nejspíše největší evropská NO-GO zóna, která je plná obchodu z drogami, nemocí, násilí a prostituce, je úkazem naprostého selhání evropských elit. Vina je navíc přenesena na řidiče, kteří udělali jedinou chybu, a to, že si dovolili jet po dálnici, která se mění ve stejnou džungli, jako je k vidění z kabin vozů.

Případy multikulturního fanatismu, Události

David Bohbot na demonstraci za Jeruzalém připomenul českou pomoc Izraeli

Psal se rok 1947 a tehdy nově vznikající židovský stát tušil, co jej čeká. Muslimské země se chystaly na odjezd spojeneckých vojsk z palestinského území a definitivní vyhlášení samostatnosti Izraele. A ještě tentýž rok Západ, tedy NATO, zakazuje prodej zbraní židovskému státu. Československo, tehdy těsně předtím, než se k moci dostali komunisté, si však rozhodlo po svém. O transakci zbraní tehdy rozhodovala česká státní správa, tedy tehdejší Ministerstvo národní obrany společně s Ministerstvem zahraničí.

Do Izraele byly z Československa dodány tisíce pušek, miliony kusů munice, stíhací letouny Avia S-199 či Spinfire a další velmi důležité zbraně. Čeští Židé i ostatní občané pak, za pomocí tří státem vyhlášených sbírek, věnovali židovskému spojenci dohromady skoro 30 milionů korun. Na tehdejší dobu to byly vskutku velké peníze. V době války Československo dokonce uspořádalo nálet na nepřátele Izraele za použití letounů B-17.

V roce 14.5.1948, ihned po vyhlášení samostatnosti Izraele, byla země napadena. Na počátku válečného sporu čelil Izrael mírné přesile (cca 29 000 vojáků proti téměř 40 000) z osmi muslimských a arabských zemí. Cílem těchto zemí bylo zničení nově vzniklého státu. A hlavně díky dodávce zbraní z Československa, kterou posléze řídili i tehdy čerstvě vládnoucí komunisté, a díky pomoci při výcviku izraelských mužů a žen se povedlo útok odrazit.

Vítěze můžeme počítat jako izraelskou stranu. Většinou je tak označována, avšak největšími odpůrci tohoto tvrzení jsou pochopitelně zástupci druhé strany. Těm se ale nepovedl hlavní cíl – odstranit židovský stát z mapy. Izrael však nezískal kompletně celé území, chybí mu Staré město Jeruzaléma. Ztráty jsou však jednoznačně pro něj. Zatímco na straně čerstvého nenáviděného státu se ztráty počítají kolem 4 000 vojáků a 2 500 civilistů, celkové ztráty útočníků jsou téměř trojnásobné.

První arabsko-izraelskou válku židovský stát zvládl především díky pomoci Československa. A teď se píše rok 2016 a ministryně školství Valachová podléhá tlaku Palestinců, ano, těch, kteří se nestydí ubodat dívku v jejím pokoji či posílat děti na policisty, aby měli materiály pro média. Těm se nelíbí školní atlas, kde je Jeruzalém uveden jako hlavní město Izraele. Ministerstvo tedy přikázalo: “Hlavní město musí vydavatel přepsat na Tel Aviv, jinak přestane být školní učebnicí.” Až po tsunami kritiky Valachová otočila.

Je dobré to připomínat. Připomínat, proč se na demonstraci za Jeruzalém uvedený jako hlavní město Izraele na jedné straně barikády sešli tvrdí a dlouhodobí kritici islámu s jinak nesnesitelným soupeřem Kalouskem. Je to také důvod, proč malá demonstrace Palestinců to zabalila předčasně. A také je to důvod toho, proč o tom mluvil původem Izraelec David Bohbot, armádní expert a učitel obranného umění Krav Maga.

“Byly doby, kdy Rakousko říkalo, že Čechy patří jim. Byly doby, kdy si Angličané, Francouzi a další říkali, že Čechy vůbec nemají existovat.Byly doby, kdy Němci, Italové, Francouzi, Angličané a další říkali, že Česká republika má být rozkouskovaná. A byly doby, kdy všichni říkali, že nebudou dávat zbraně Židům. Jen Češi tenkrát řekli: Nás nezajímá co říkají ostatní,” dá se shrnout jeho silný projev, který nám připomíná, že Izraelci nezapomínají.

Jsou nám vděční za to, že pár let po nacistickém holocaustu neprožili další podobný masakr od muslimů. A jsou také důvod, proč Izrael je ten pravý spojenec a přítel pro nás. Ne Saúdové, ne Syřané, ne Němci, ale Izrael…

vztyceni-izraelske-inkoustove-vlajky-v-ejlatu

Případy multikulturního fanatismu

Hollanova hospodská fraška a estébácké praktiky iDNES.cz

“Dopiješ to pivo a vypadneš pryč, do týhle hospody už nepáchneš, tady pro tebe není místo… Stropnickýho sem tahat nebudeš… Refugees NOT welcome!” Tak měli Matěje Hollana, náměstka primátora pro dopravu v Brně za Žít Brno, vyhodit z hospody dva stálí návštěvníci, z nichž jedním je dokonce mediálně známý právník – advokát čtyřnásobného vraha Dahlgrena Spíšek. A strhla se mediální fraška hodná porovnání s bývalým režimem.

Náměstek, který například podporuje prakticky vymýcení automobilů z Brna a zároveň jezdí luxusním služebním vozem s náklady cca 24 korun za kilometr, nechal mobilizovat příslušné redakce a na iDNES.cz se uprchlické téma jako důvod vyhazovu z hospody objevilo v nadpise. Ještě den den svolává Matěj Hollan na 5.9. “demonstraci” na podporu vlastní osoby s názvem “Pivem proti nenávisti”, která je též obratně zmíněná v článku iDNES.cz.

Na to reaguje oponentní strana. Jeden ze dvou štamgastů se doznal, že sprostě vyhnal z hospody Hollana a osobně přiznal i důvody, proč to udělal. “Poslal jsem Hollana do p***, protože nesnáším jeho politiku. O uprchlících však nezaznělo ani slovo,” tvrdí. Právník Spíšek naopak tvrdí, že dotyčného uklidňoval. Hollan si ale stál za svém. Vyhodili nás z hospody proto, že nechceme všechny uprchlíky zastřelit nebo nechat utopit, doslova napsal.

Hollanova reakce na akci Viktora Lošťáka “Matěji, jdi domů!” byla vskutku seriózní. Hollan ještě jednou zopakoval, že mu Spíšek vyhrožoval “jako nácek”, načež následoval další ubrečený status s pozdravem “krásné hnědé odpoledne” a popiskem, že hospoda je veřejný prostor (což ani není, protože je to místo podnikání), ale že si s sebou na demonstraci na svojí podporu vezme těžkooděnce, kteří prověří a případně zakáží vstup oponentům. V dalším statusu svojí osobu srovnal s Židy v Německu před druhou světovou válkou.

Redaktoři iDNES.cz jako agenti StB

Hospoda raději na 5.9. zavřela z provozních důvodů. Poražený Matěj Hollan tak nemusel povolávat daněmi placené uniformované ochránce v kuklách, kteří by nepouštěli hlasité odpůrce Hollana do hospody. Na místo však i přes to dorazilo pár desítek lidí z akce Viktora Lošťáka. Ti pochodovali i s rodinami poklidně brněnskými ulicemi, povídali si s redaktory iDNES.cz, nechali se fotografovat. Nevěděli, co s nimi redaktor Lukáš Valášek a redaktorka Dominika Hromková provedou.

Údajné holé hlavy podle idnesu

“Desítky holých hlav v Brně hledaly náměstka primátora Hollana,” píší v článku, kde účastníky na fotografii popsali jako “padesátku neonacistů.” Na server se již chystá trestní oznámení, účastníci na fotografii mají problémy v práci i s přáteli. Nálepka neonacistů jim může zničit život. Na fotografii je však zachyceno asi patnáct mužů, do hola jich není ani čtvrtina, zbytek má příslušný krátkovlasý účes. Nepochopitelná manipulace, lež a pomluva je korunovačním klenotem Hollanovy hospodské frašky.

Ta dokázala, jak multikulturalisté hodlají zacházet se svými názorovými oponenty – pomluvami, nadávkami, omezováním a šikanou s tím,že se budou 90% času tvářit jako přátelé. “Paradox je, že ti jejich redaktoři byli s námi, bavili jsme se, pohoda. Pak taková podpásovka – klasika,” popisuje jeden z účastníků, který byl vyfotografován a musí svojí nálepku vysvětlovat i v práci. Dokonce měl obavy a nepřál si v našem článku zveřejnit své jméno.“Už tak mám jsem měl práci a mezi přáteli co vysvětlovat,” tvrdí. V tomto případě rodina, přátelé i v zaměstnání situaci vzali s humorem. Otázkou je, zda to takto přejdou u všech křivě označených za neonacisty. Trestní oznámení na iDNES.cz by mělo přijít zítra. Ostatní pomluvené vyzýváme k témuž.

Případy multikulturního fanatismu

Nedělní paniku v restauraci u Staromáku mohli klidně vyvolat provokatéři

Ještě jednou si to shrňme. Nejdříve měla satirická bizarní scénka Konvičky zažehnout paniku přímo na Staroměstském náměstí, kde došlo ke zraněním. O pár hodin později, když opadla největší čtenářská vlna, zranění odpadli. Žádný novinář však neřekl: “Na místě měli být zranění, což se nepotvrdilo,” ze začátku informaci pouze smazali. Jenže policie trvala na panice přímo v kruhu kolemjdoucích. „Vznikla vřava, lidé začali ze Staroměstského náměstí utíkat, schovávat se, kam to bylo možné,“ uvedl policejní mluvčí Hulan Českému rozhlasu.

V české televizi vypovídala hostinská z restaurace, která je na dohled od místa divadelní scénky. Lidé prý shazovali židle a stoly. Zatím však pořád neexistoval jediný důkaz. Naopak. Internet a sociální sítě byly již v tu dobu plné videí dokazujících velmi poklidný průběh akce. Kdyby však nebylo těchto svědectví, novináři by u svých přehnaných zpráv zůstali. Video ukazovala i restauraci, kde pracuje hostinská, jenž mluvila pro ČT. V době ukončení akce v podniku normálně sedí lidé a konzumují. Ani fotogalerie multikulturního aktivisty propojeného s levicovými extremisty, kterou sdílelo i HateFree Culture, neodhalila paniku.

Média přeci jen dostala přihrávku. Video z restaurace cca 100 metrů od Konvičkovy seance. “Shooting!” volala skupinka lidí, která přiběhla do restaurace Kotleta u Staroměstského náměstí. Tím vyvolala paniku, lidé začali utíkat, poškodili vybavení restaurace, někteří nezaplatili. To je údajně výsledek Konvičkovy akce. Je tu však pár otazníků. Celé centrum prahy je doslova celé pod drobnohledem kamer. Video z Kotlety je však jediné, které zatím vyplulo na povrch.

Je tu problém. Takovou střílecí paniku mohl vyvolat kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv. Pokud cizincům ze zemí, jako je Francie, Německo, Izrael či Británie začnu hrát hysterickou scénku o tom, jak vidím střelbu, propadnou panice hlavně kvůli tomu, že jsou již “multikulturně obohaceni” a v jejich zemích jsou zaznamenané četné islámské útoky. Těsně před vyvoláním paniky se na Konvičkově akci objevila skupinka anglicky mluvících lidí, která křičela “This is not islam” (tohle není islám). Podle novinářů vyděsilo lidi v restauraci anglické slovíčko “shooting” – střelba.

Navíc, když jsme nyní svědky mediální masáže o vyhazovu Konvičky z univerzity, kde učí, je na místě se ptát, zda nejde o cílenou konstrukci s cílem vytvořit tlak na děkana Jihočeské univerzity. Ten tlak je totiž enormní, viz lživý článek na Novinky.cz a desetiminutový rozhovor děkana s redaktorem Aktuálně.cz, který jej téměř celou dobu otázkami přesvědčoval k tomu, aby se dostal do kouta a musel odpovědět, že výpověď docentovi by byla na místě.

Čas na videu “paniky v restauraci” nesedí

Také časy akce Konvičky a videa z restaurace, kde lidé prchali před domnělým teroristickým útokem, nesedí. Zatímco v prvním videu vidíte Aarona Günsbergera, který v živém videu popisuje akci přímo na místě a uvádí čas 15:00 s tím, že živé vysílání proběhlo kolem čtvrt na čtyři odpoledne, ve videu níže, kde je nahraná panika v restauraci, stojí čas 14:16, tedy o cca hodinu menší. Zde samozřejmě visí jednoduché řešení: Kamery v restauraci měly neaktuální čas. Paniku jako takovou tedy zpochybnit nelze ani náhodou. Co zpochybnit však lze, je to, zda za jejím zažehnutím opravdu stojí provokatéři, kterým se představení nelíbilo a, jako třeba v případě “pobodaného” muslima tím jen chtějí šířit strach z “nenávisti proti islámu”…

Události

Až do absurdna. Německé ženy dostávají dočasná tetování proti znásilnění

“Ne.” Tak jednoduše zní vzkaz na dočasných tetováních, které nyní dostávají v Německu ženy, aby nebyly obtěžovány v bazénech. Malý potisk s andělskými křídly je nová kampaň, která se zavedla v okrese Bondesee ve spolkové zemi Bádensko-Württermersko. Jedná se o reakci na zvýšený počet znásilnění a obtěžování v bazénech žadateli o azyl.

Veronika Wascher-Goggerle, zastupitelka v okrese, také podotýká, že tetování pomohou zvýšit podvědomí o současném problému zvýšení četnosti sexuálních útoků v německých bazénech a koupalištích. Bodenseekreis je známý jako místo, nabízející četné venkovní i vnitřní příležitosti pro koupání, píše Express.uk.

Sexuální ataky z řad migrantů rozpoutává v posledních měsících vášnivou debatu. Četné případy vedly ke zvyšování bezpečnostních opatření na plovárnách a v některých případech se dokonce muselo přistoupit k úplnému zákazu vstupu pro azylanty. Wascher-Goggerle nicméně upozorňuje, že útoků přibývalo ještě před migrační vlnou a tak jejich zvýšený počet nelze přičítat migrační vlně.

Od začátku roku se počet nahlášených napadení zvýšil téměř o násobky předchozích hodnot. Wascher-Goggerle dodává: “Dívky ani neví, co je přípustná mez a co je nepřijatelné a musí se hlásit.” I přes to jsou to však desítky případů v regionu za první půlrok. A právě tyto tetování mají pomoci. K nim jsou v bazénech k dispozici pomocné ilustrace.

Mezitím se v Dolním Sasku objevil nový trend takzvaných skupinových útoků v bazénech, které jsou dle místní policie páchány “několikačlennými skupinami NEněmeckého vzhledu.” Případy se objevují údajně po celém Německu.