Archiv štítku: EU

“Mohou za to Rusové,” tvrdí analýzy, ale důkazy nemá nikdo. Fake news mediálního mainstreamu

Analýza, kterou využil i monumentálně obrovský mediální koncern CNN, mluví jasně: Rusové hackováním napomohli při volbě prezidenta USA k tomu, aby zvítězil Donald Trump. BBC vydává články, Český rozhlas a Česká televize jasně poukazují na fakt, že Rusové hackli volby v USA.

To vše článkem potvrzuje i jeden z nejčtenějších českých internetových zpravodajských portálů iDNES.cz. Bulvární článek, který uvádí podezření jako holý fakt, však sami autoři vždy vyvrátí o pár odstavců níže.

rusko-hacking

Stejně lživý článek vydává CNN, dle kterého nejspíše Mánert z iDNES.cz opsal obsah svého článku. První červeně zvýrazněné pole: “Analýza ukazuje, že Putin schválil hackování voleb (těch v USA)” Druhé červené zvýrazněné pole: “Žádný ze zdrojů neřekl, že by věděl o konkrétním důkazu, který by Putina s útoky spojoval.”

cnn

Rusko může za Sýrii

To vše média podtrhávají podezíráním Ruska z toho, že má dětskou krev z Aleppa na svých rukách. Politici se předbíhají v silných projevech sounáležitosti s “umírněnými rebely”, mezi nimiž je například prokazatelně mnoho členů al-Kájdy.

Nepřímou podporu al-Kájdy od Západu přiznává dokonce Český rozhlas. Stejně nepředpojatě se k tomu, kdo bojuje mezi “umírněnými rebely”, staví Reflex. Strach z Ruska je natolik enormní, že vojáci USA s předstihem (zřejmě, aby to stihli dříve, než to nový prezident Trump zatrhne), přistáli na evropských březích, údajně právě kvůli odstrašení Ruska…

Fake news a zákaz na facebooku? Zapomeňte. Bude se jednat o selekci “nepohodlných zpráv”

To vše se děje v době, kdy Západ bojuje proti šíření hoaxů a dezinformací na sociálních sítích. Česká spořitelna zastavila reklamu na “pochybných webech” na základě zprávy ideologů z Evropských hodnot. A zatímco média šíří takové dezinformace, bojuje se proti “face news”.

Myslíte si však, že CNN článek o hackování Ruskem bude hůře rozšiřován? Ani náhodou. Boj proti fake news je ve skutečnosti bojem proti jiným názorům. S tím se smiřte a choďte pro skutečné informace na webové stránky, které se nebojí říct pravdu. A není to zdaleka jen tento web, za jehož časté návštěvy vám budeme vděční.

Potrefená husa se ozývá. Frontex obvinil neziskovky z pašování migrantů

Frontex, který u libyjských břehů vyzvedává migranty a vozí je přímo na území Evropské unie, pod kterou spadá, obvinil neziskové organizace ze spolupráce s převaděči. Migranti prý podezřele dobře vědí směr, jakým mají plout, aby se dostali přímo k lodím těchto neziskovek, píší Financial Times.

Zdroj blízký redakci FT.com uvedl, že mezi charitativními spolky a Frontexem již několik měsíců panuje napětí za různé přístupy k migrační krizi, která, mimo jiné, způsobila jen letos přes 5 000 utonutí. Ve zprávě z minulého týdne agentura EU uvádí: “Převaděči pašují migranty přímo na paluby lodí charitativních organizací.”

Neziskovky obvinění důrazně odmítají. V jiných zprávách Frontex uvádí, že neziskovky v některých případech odmítají s agenturou spolupracovat.

Neziskovky ještě blíže k Libyi

Agentura upozornila, že počet záchranných prací pro migranty klesá. Charity toto zdůvodňují tím, že migranti jsou vyzvedáváni krátce po vyplutí a nestihnou se dostat do potíží. Pro řešení problému Frontex navrhuje, aby se neziskové organizace více přiblížily libyjským vodám. Rozpočet Frontexu přesahuje 250 milionů eur (6,75 mld. Kč).

Nové příkazy od EU za zavřenými dveřmi. Smrt demokracie, píše britský Express

Evropská unie dnes odhlasovala sama pro sebe velmi kontroverzní rezoluci, a totiž, že je nejúspěšnějším projektem v dějinách. 433 pro, 174 proti, uvádí Petr Mach na facebooku. Ještě předtím EU odsouhlasila daleko horší věc. Nové příkazy a zákony bude schvalovat omezený počet nevolených úředníků potají a jejich rozhodnutí budou nezvratná, píše Express a Politico.

Kritici novinku označují jako “smrt demokracie”. Jedná se o to, že nové směrnice EU budou moci být nařizovány za zavřenými dveřmi. Jejich schvalování se účastní pouze “vybraní europoslanci” a dále nevolení úředníci a členové Komise. Taktéž nikým nevolení.

Podle některých zastánců tohoto opatření novinka umožní rychlejší rozhodování v rámci EU. Kritici však bijí na poplach. Odhlasované opatření ve své první větě, mimo jiné, píše, že se bude aktivně potlačovat xenofobie a nenávist. Vzhledem k tomu, že za xenofoby byli považováni například ti, kteří hlasovali pro brexit, mohou být pod touto záminkou popotahováni jacíkoliv odpůrci a kritici EU.

Kritici EU mají z nového opatření obavy v tom smyslu, že na rozdíl od europarlamentu nepodléhá zveřejňování v tisku a tak si Brusel bude moci prosadit cokoliv a bez pozornosti veřejnosti. Předseda UKIP Paul Nuttall řekl: “Je to nebezpečný tah velkých skupin v Evropském parlamentu, protože snižuje veřejnou viditelnost důležitých legislativních hlasů a převod obrovského množství rozhodovacích pravomocí za zavřené dveře.” Euroskeptickým skupinám bude díky výběru evropských poslanců odepřena další rozhodovací možnost.

EU hlasuje též o společné armádě. Z organizace, která byla původně zamýšlena jako společný obchodní prostor, se tak definitivně stává superstátem pod vládou nevolených úředníků.

Slobodan Miloševič byl zproštěn obvinění z válečných zločinů

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu rozhodl, že Slobodan Miloševič nenesl žádnou vinu na válčených zločinech a genocidě spáchané během bosenské války mezi lety 1992-1995. Rozhodl tak více než deset let po jeho smrti. Neodsouzený bývalý prezident Srbska čekal pět let v Haagu na rozsudek, který nepadl, na následky zdravotních potíží spojených s vězněním bez rozsudku přitom Miloševič zemřel.

V nečekaném rozhodnutí komory, která například Radovana Karadžiče odsoudila k čtyřiceti letům žaláře, se uvádí, že “Slobodan Miloševič nebyl součástí společného trestného počínání.” To přitom mělo spočívat v pronásledování muslimů a Chorvatů během bosenské války. Miloševičovy činy, ze kterých byl definitivně zproštěn, byly vedeny jako argumenty k napadení Srbska a obsazení Kosova. Tam doteď probíhá pronásledování Srbů Albánci. Kvůli jejich letitému pálení domů a vraždění musí řadové Srby v Kosovu bránit členové armády NATO.

Čtěte také: Madeleine Albrightová: strůjce bombardování Kosova, která se netají nenávistí k Srbům

Čtěte také: Dokument „Uloupené Kosovo“ se multikulturalistům nelíbí. Srbů se ale neptají

Podle obžaloby a podle všech politiků a médií bylo přitom na přelomu tisíciletí vše jasné. Slobodan Miloševič měl odsouhlasit násilný odsun muslimů a Chorvatů z území a měl se tím pádem podílet na etnické čistce. V jejím rámci se zabíjelo a kradl se majetek. Táhlý proces média označila jako hotovou věc. Slobodan Miloševič se jako právník obhajoval sám a obžaloba se rozpadla. Přesto byl pět let držen v Haagu, kde se prohlubovaly jeho zdravotní potíže. Ty se mu staly osudným. Nad jeho smrtí politici jásali a například tehdejší ministr zahraničí Vuk Drašković politoval pouze toho, že Miloševič nebyl souzen v Srbsku.

Výroky dalších politiků též stojí za zmínku. Tehdejší ministr zahraničí Slovenska Eduan Kukan řekl: “Zdá se, že to byla přirozená smrt. Život to nakonec vyřešil místo všech mezinárodních tribunálů.” Cyril Svoboda prohlásil: “V tomto případě boží mlýny mlely rychleji než lidská spravedlnost.” Naopak Srbové, v té době již znechuceni západní politikou, která mnoha z nich zničila životy a pomohla ke smrti jejich blízkých, byli v šoku. Podle Srbů, kteří v médiích dostali prostor, bylo šokující především to, že Miloševičovi byli odepřeni doktoři kteří mu mohli pomoci s jeho zdravotními komplikacemi. Označili tak toto chování jako pomalý trest smrti bez rozsudku. Politici si však trvali na svém. Miloševič byl zločinec.

Soud však zjistil, že pro odsouzení neexistuje žádný důkaz a naopak, objevila se řada argumentů, které stály na straně Miloševiče. Přesto byl do své smrti vězněn. Soud například zjistil, že odsouzený Karadžič a Miloševič neměli od roku 1992 vůbec dobré vztahy. V konečném rozsudku soud uvádí, že Miloševič nebyl součástí té partaje, jenž rozhodla o tvrdém přístupu, naopak právě on se pokoušel, aby Srbsko “zaujalo opatrnější přístup.” I přes to však Srbsku bylo odebráno území Kosova, které obsadili muslimové a nyní se i tam shromažďují islamisté. Bombardování Kosova, které bylo odůvodněno právě obviněním Miloševiče z válečných zločinů, si vyžádalo tisíce mrtvých civilistů. Lidé, jako například Madeleine Albright, kteří na válce v Srbsku neuvěřitelně zbohatli a hlavně jí vedli, nebyli nikdy ani obviněni.

O zproštění obvinění zatím neinformovala žádná větší česká média. O zproštění informoval web InSerbia.info.

 

Jak multikulturalismus děsivě dělí společnost: čeká nás série těsných voleb

Van Der Bellen nebude jistě jediný vítěz, který porazí svého oponenta doslova o prsa. Dokonce se takový výsledek očekává všude ve světě. Následkem potlačování antiislámských nálad, velmi tragické politiky EU v případě migrace a nejen v tom případě a hlavně kvůli celkovému multikulturnímu systému, který nálepkuje kritiky a oponenty doslova extremistickými výrazy, se společnost rozděluje.

Velké kritice čelí Rusko, jehož politika potlačuje mnohé antiruské názory a kritiku Putina. To je fakt. Pokrytecky však Evropská unie ignoruje velmi nebezpečně turecké razie a zavírání v opozičních médiích. A USA úspěšně přehlíží popravování v Saúdské Arábii. všechny údajně vyspělé západní demokratické státy toto všechno dementují a ignorují, aby na stejný problém, akorát na počet obyvatel v mnohem nižší míře, upozorňovali v souvislosti právě s Čínou a Ruskem.

Celá Evropa, politici a média navíc velmi úspěšně přehlíží nebezpečné a někdy i smrtelné výlevy krajní levice proti kritikům multikulturalismu, islámu a migrační politiky EU. Ve Francii řádí Antifa – vražedné komando, v Německu se rvou se stoupenci Alternativy pro Německo (AfD), ve Švédsku plení a v Česku vylévají kyselinu a obsazují budovu. Toto vše pak ve své výroční zprávě uvedou v jednom odstavci, aby na dalších pěti až deseti stránkách podrobně politici popisovali kritické demonstrace a screenshoty na Facebooku, který již déle potlačuje opačné názory.

Čtěte také: Fašista musí zemřít: Antifa po Evropě plení a vraždí

Stejně choulostivě, jako si poradili s Hoferem, kandidátem na prezidenta Rakouska, si média a politici počínají například s kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem, kandidátkou na prezidenta ve Francii Marií Le Pen či britským referendem o vystoupení z Evropské unie. Takže zatímco Hofer je populista, představitel krajní pravice a pro některé i fašista, Trump je buran, lhář a podnikatel, který sice momentálně vlastní miliardové impérium, ale je velmi špatný, protože jej údajně pronásledují dřívější podnikatelské neúspěchy. O fašismu se v souvislosti s jeho osobou mluví též.

A nakonec odchod z EU. Po tajemné dohodě s EK se premiér Británie Cameron snaží i za peníze daňových poplatníků uvádět projekty a propagační výzkumy, proč by případný odchod z EU byl špatný pro Evropu. Británie by prý ztratila stovky tisíc pracovních míst, zpomalil by se růst ekonomiky, “Brexit” by udělal radost hlavně teroristům z Islámského státu a hlavně by se ohrozil evropský mír. Jako kdybychom snad po útocích na nějaký mír vůbec věřili. Je to spíše stav, který jakž takž drží tajné služby a hráz praská pod náporem ilegálních imigrantů bez dokladů.

A hlavně je vidět, že nenávistné kampaně fungují. Hofer prohrál o šest desetin procenta. 32 500 hlasů v zemi, kde žije 8,5 milionu lidí, je přeci jen velmi těsné. Rozhodl zřejmě zákon, který přistěhovalcům dává volební právo. Van Der Bellen totiž vyhrál v těch okrscích, kde je vyšší podíl přistěhovalců a větší muslimské komunity. Proti takzvanému Brexitu podle průzkumů bude hlasovat cca 53% lidí. Opět zde bude velmi těsný výsledek. Stejně tak se daří držet vyrovnanost mezi Clintonovou a Trumpem (49:51).

Čtěte také: Novým rakouským prezidentem je kandidát zelených. Ve vládě nechci populisty, varuje

Ať budou výsledky všech takových voleb jakékoliv, budou to vlastně porážky. Výsledky budou tak těsné, že se v zemi objeví téměř polovina obyvatel, kteří budou prostě nespokojení. Politická stabilita se může zhroutit a s ní může společnost vstoupit do občanské války, ke které máme i tak poměrně blízko. Bitky mezi názorovými stranami jsou v Německu a Francii na denním pořádku, vyhrožuje se ze všech stran, jedna strana si myslí, že si může dovolit vše, druhá je frustrovaná z ignorace jejich názorů a nálepkování.

Obyvatelstvo kvůli multikulturalismu vstupuje do veliké společenské krize. Jestli bude občanská válka skutečně poslední východisko, rozhodnou další volby v následujícím roce až dvou. Pokud vyhrají multikulturalisté, bude tento neblahý fenomén, jenž ničí národy mnohem více než válka mezinárodní, prakticky nevyhnutelnou zkratkou z krize. A bude to hodně bolet…