Je tomu přes čtyřicet let, kdy Srbové v dobré víře začali psát historii smrti mnoha tisíc svých spoluobčanů na přelomu tisíciletí. V sedmdesátých letech začali přijímat albánské uprchlíky. Ti nejdříve chtěli více a více práv, až se dostali do roku 1996 k založení teroristické organizace UČK (Kosovská osvobozenecká armáda).

UČK začalo s mohutným vražděním Srbů a etnickými čistkami. Tehdejší srbský prezident odpovídal bojem, který byl Západem označen za genocidu. Západ tak obsadil Kosovo, vojáci NATO mlčky pozorovali pokračování etnické čistky území, až během pár desítek let zmizely z Kosova stovky tisíc lidí. Mnoho z nich zabili členové UČK.

Většina utekla, někteří žijí i v České republice a mohou vyprávět o tom, jak vlastníma rukama bránili své domy před nájezdy Albánců. Tehdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albright si díky této válce zajistila mnoho miliard prodejem tamních podniků. Totéž další vysocí politici. A Kosovo bylo několika státy uznáno jako samostatný stát. Do rukou dříve teroristické organizace UČK přistála správa nad územím, a to přímo z rukou Západu.

Vlak a podminované kolejiště

UČK se jen přejmenovala na Kosovský ochranný sbor. Složení členů a nenávist k Srbům zůstaly. Srbové nyní žijí převážně pouze na severu území, kde tvoří stabilní komunitu a právě tam zamířil vlak, který na sobě měl “nacionalistické” nápisy. Obsahoval “Kosovo je Srbsko” v mnoha jazycích.

Kosovský tzv. prezident však nechal kolejiště podminovat a vlak se musel vrátit na území Srbska. Kosovo je historicky provázáno se Srbskem, po druhé světové válce zde vznikala část Jugoslávie, ale Srbové mají ve vztahu k území velmi nostalgické vztahy. Před řáděním Albánců se zde nacházelo mnoho nejen křesťanských, ale i srbských památek, které byly zničeny.

Albánci ničí památky

Například v roce 2004 byl vypálen pravoslavný chrám Bohorodičky Ljevišské, památku UNESCO ze 14. století. Stalo se tak v noci ze 17. na 18. března. Podobně byl zničen kláštěr Dević ze 14. století. Obě ničení probíhala za nečinného dohledu francouzské armádní jednotky KFOR, která měla dohlížet na klid v oblasti. Vraťme se zpět k vlaku.

Ten před Mitrovicí musel zastavit kvůli tomu, že na něj hrozil atentát. Srbský prezident i premiér začali ostrými slovy kritizovat tento krok kosovské strany. “Pokud budou umírat Srbové, pošleme tam armádu, všichni půjdeme, já také, nebylo by to poprvé,“ prohlásil Nikolić, prezident Srbska. Odhodlání potvrdil i srbský premiér Vučič. Ten mluvil o tom, že nesmí být zabit žádný Srb.

Rusko nejspíše stojí za Srby

Na zablokování vlaku ruské výroby zareagoval i ruský ministr Lavrov, který prohlásil, že albánská armáda nemá v Severním Kosovu a Metochii, kde žijí Srbové, co prohledávat. Co média neřeknou, je fakt, že přítomnost vojska v tomto regionu porušuje dohody z let 1999 i 2013, a to i přes fakt, že v roce 1999 dohodu Srbové podepsali jen proto, aby zastavili zabíjení civilistů po bombardování armádou NATO bez mandátu OSN, které uspořádala Madeleine Albright.

Všimnout si lze společných signálů této situace. Uprchlíci, kteří po několika letech se sílící komunitou žádají více práv a ke svému hostiteli ztrácí veškeré ohledy a konflikt v Sýrii, kdy se tamní prezident spojil s Ruskem, aby pomohl zničit Islámský stát, který je nedbalostí ozbrojen americkými zbraněmi, jenž měly původně za úkol zlikvidovat moc Asada nad státem a dosadit “své” politiky. Stalo se tak za ministrování Hillary Clintonové.

Dokument “Uloupené Kosovo” se multikulturalistům nelíbí. Srbů se ale neptají

Smrt (ne)vinného prezidenta a Zemanova kritika bombardování

Miloševič, tehdejší prezident Sbrska, byl pak obviněn z válečných zločinů. Zemřel ve vězení a až deset let po jeho smrti vyšlo najevo, že byl vězněn neprávem. Byl totiž zproštěn všech obvinění. Psali jsme zde. Právníci obvinili Haag, že se Miloševičovi nedostávalo dostatečné lékařské pomoci a byl “ponechán smrti”. Někteří lidé s radikálnějšími názory tvrdí, že Haag čekal na jeho smrt, protože věděl, že ho vězní neprávem.

Přístup NATO k mandátu OSN, neboli jeho ignorace a započetí 78 dní trvajícího bombardování, při kterém armáda nalétla na civilní vesnice, vlak s pasažéry, na který stíhačka nalétla pro jistotu hned dvakrát, či uspořádalo noční letecký úder na Bělehrad, a ničení některých památek, byl kritiky považován za alarmující. Zahynulo oficiálně až 2 500 civilistů. Česká republika byl nucena se vyjádřit k bombardování krátce po vstupu do NATO.

Vláda Miloše Zemana schválila bombardování jako úplně poslední členský stát s podmínkou, že nebudou zasaženy jiné než vojenské cíle. Při bombardování se Miloš Zeman pustil do ostré kritiky, řekl, že bombardování českou podmínku nedodržuje a založil Česko-řeckou iniciativu, která požadovala okamžité přerušení bombardování. Byl ignorován. Bombardování, krom Billa Clintona, hájil i tehdejší prezident ČR Václav Havel.

Genocida Albánců se nikdy nepotvrdila

Oficiální zdroje hovoří, že nikdy nedošlo k potvrzení genocidy Albánců. Těm však zůstalo Kosovo. Některá média tvrdí, že Kosovo bylo mezinárodně uznáno, je však potřeba říci, že ne zdaleka všemi státy. Srbsko od té doby Západ kritizuje a označuje jej za zrádce. V současnosti navíc z Kosova přichází problémoví migranti na území EU.

Srbové tak absolutně bez práv přišli o část státu a nyní se nejspíše chystají na nový boj. Pozvedlo je vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Budou zřejmě žádat o jeho podporu při znovuzískání svého území. Západ navíc celou dobu ignoruje dlouhodobé snažení Albánie o vytvoření území tzv. Velké Albánie, které má za cíl obsadit i další okolní regiony a zařídit tamtéž další etnické čistky.

Většina Albánců v Kosovu jsou muslimové. Kvůli tomu se při ničení a etnických čistkách zaměřovali na srbské kostely.

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.