Archiv rubriky: Případy multikulturního fanatismu

LEA VOJTEKOVÁ: Dostávám anonymní výhrůžky. A politika? Nikdy neříkej nikdy

Lea Vojteková píše pro filozofický časopis Distance, psala pro blog na iDNES.cz, kde se loni umístila na 2. místě v anketě “bloger roku”. Kvůli obměně personálu mezi administrátory a následnému mazání nepohodlných autorů si založila vlastní stránky leavojtekova.cz. Vzhledem k její viditelnosti na síti jsme se rozhodli jí vyzpovídat. Nikoliv však na osobní témata. Kvůli výhrůžkám od multikulturalistů musí veškeré osobnější informace o sobě držet pod pokličkou.

Jak vnímáte současné pojetí multikulturalismu?

Současné pojetí multikulturalismu vnímám jako ideologickou doktrínu, která slouží k ovládání a manipulaci lidí. Je tady hlavně snaha o vyvolání pocitu viny. Často slyšíme řeči o tom, že Evropa je povinna pomoci imigrantům z Afriky, protože jim to dluží za koloniální minulost. Jenže tohle je snaha o vyvolání kolektivní viny. Nehledě na to, že Česká republika nikdy žádné kolonie neměla. Naopak, sama většinou trpěla pod útlakem jiných. Je to podobné, jako kdybychom měli jít do vězení za činy dědečka našeho souseda. Jestliže kolonialismus byl špatný v minulosti, pak je špatný i dnes. Dvě špatnosti neučiní dobro. Neřízený příliv přistěhovalců je kolonialismem, jenom s hezčím názvem.

Myšlenka multikulturalismu jako holé spolupráce kultur vcelku nezní jako špatný nápad, tak co je špatně?

K míchaní lidí a národů docházelo, dochází a docházet bude. Ovšem musíme rozlišovat 2 typy multikulturalismu. Ten první je tzv. přirozený multikulturalismus. Tedy někdo (např. Vietnamec) se rozhodne, že chce žít v České republice. Česká republika se zas rozhodne, jestli mu pobyt tady umožní. Jestliže ano, pak se dotyčný člověk snaží přizpůsobit kultuře krajiny, která ho přijala. Nesnaží se měnit zákony, zvyky ani tradice této krajiny. Nevykřikuje cosi o rasismu a nevyžaduje pozitivní diskriminaci. Jenom v takovém případě může multikulturalismus fungovat ku prospěchu všech.

Jenže pak je tady multikulturalismus jako ideologie. Tento myšlenkový a politický směr zastává stanovisko, že všechny kultury jsou si rovny (mají stejnou hodnotu) a lidé různých kultur mohou žít vedle sebe na území jednoho státu s tím, že si svou kulturu zachovají. Jenže to je naprostý logický nesmysl. Jestliže nemáme posuzovat a hodnotit jinou kulturu z pozice své vlastní, v tom případě nesmíme odsoudit ani nijak hodnotit Islámský stát. Vždyť lidé tohoto státu si podle podstaty multikulturních ideologů jenom vytváří své vlastní hodnoty a kulturu…

A co je špatně? Stačí se podívat do Marseille, Malmö nebo jiných západoevropských měst. Vidíme, jak vznikají islámské vyloučené lokality (tzv. No Go Zones), kde vládnou zákony šaría. A jak víme, tak i Evropský soud uznal, že zákony šaría jsou neslučitelné s lidskými právy. Do některých těchto lokalit se bojí vstoupit i policie, nemluvě o hasičích nebo poštovních doručovatelích. Vidíme vzrůstající kriminalitu, násilí, obtěžování žen. Vidíme snahu se muslimům “zavděčit” a proto jim ustupujeme, vzdáváme se svých tradic a dochází k pozitivní diskriminaci. Vybudovat na tomto spokojenou a fungující společnost prostě nejde.

Po útocích v Paříži a policejních zásazích v Bruselu neměli lidé raději vycházet z domu. Byly zrušeny koncerty, fotbalové zápasy, došlo k zastavení metra i tramvají, bylo doporučeno, aby se lidé vyhýbali nákupním střediskům, letištím i vlakovým nádražím. To má být ten slavný multikulturalismus? To obohacení? A kdo o tom pochybuje, je prý xenofob, rasista nebo nácek.

Jak si vysvětlujete to malování islámu na růžovo? Čím to je, že něco, co bylo ještě před lety tvrdě kritizováno, je najednou pod speciální oranou?

Těch teorií, proč se islám najednou lakuje na růžovo, je mnoho. Já se přikláním k tomu, že jde o snahu vyvolat ve společnosti napětí, rozpory a strach (které s islámem zákonitě přijdou). A to pak bude záminka pro zavedení policejního státu. Odposlechy, sledování, odzbrojení občanů. Taky vidím snahu o vytvoření jakéhosi “nového evropského člověka”, nejlépe světle hnědého zbarvení. To dokládá propaganda z Německa, která zdůrazňuje, že nejlepší je spojení bílé ženy a černocha. To samé začíná pomalu i u nás, např. článek o tom, proč je sex s černochem lepší a že světle hnědé děti jsou ty nejhezčí. Naprosto rasistický článek. Umíte si představit, že by tohle napsal někdo o bílých dětech. Hlavně, že nás označují jako rasisty, protože se bráníme proti islamizaci.

Kdysi chtěli Němci vytvořit “nového árijského” člověka, teď zas “nového multikulturního” člověka. Jenže obě tyto snahy vedly a vedou pouze k dekadenci a ničení. Když v hrnci smícháte mnoho ingrediencí a mnoho barev, co vám vznikne? Jakási hnědá břečka, ve které se ztratí krása každé barvy. Chuť ingredienci taky zanikne a vznikne něco, co se nedá jíst. Asi jako dort Pejska a Kočičky. Multikulturalismus vlastně ničí samotné kultury.

A ještě bych chtěla dodat něco k té ochraně islámu. Jestliže se islám nemůže kritizovat, tak všichni ti, kteří to tvrdí, se chovají jako imámové z islámských zemí. Tam se islám taky nesmí kritizovat. Vždyť právě kritika je základem logického a kritického myšlení. Jestliže se něco nesmí kritizovat, pak se dostáváme do diktatury. Taky je pro mne záhada, proč se islám kritizovat nesmí, ale křesťanství ano?

Jste členkou BPI (Blok proti islámu, pozn.red.). Jak podle vás může případný úspěch změnit postoj Česka směrem k EU?

Tady bych si dovolila jenom menší úpravu. Přímo členkou BPI nejsem, ale jsem jejich příznivkyní. Jejich případný úspěch by mohl změnit postoj Česka vůči EU v tom smyslu, že bychom v takové míře nepodléhali diktátu Bruselu. Věřím, že by to vedlo k větší samostatnosti, suverenitě a snaze o sobě rozhodovat sami (podobně, jako se to stalo v Polsku nebo Maďarsku). Což by se EU samozřejmě nelíbilo Emotikona smile

Čímž můžeme navázat na tvrzení politiků a médií. Existuje oblast mezi EU a Ruskem? Čili, když se odvážeme od EU, je Rusko jediná alternativa?

Nemyslím, že by Rusko byla jediná alternativa. Tím nás samozřejmě straší zastánci EU, kteří se bojí, že by přišli o své dotace a granty. Existuje něco jako nezávislost (např. Švýcarsko). Nepodléhat ani EU, ani Rusku. Rozhodovat sami o sobě jako suverénní stát. Vždyť přece obchodovat se dá i bez toho, aby nám někdo nařizoval, kolik uprchlíků máme přijmout. Taky by nám nikdo neurčoval, s kým obchodovat nemůžeme a na koho uvalit sankce (i když je to pro nás nevýhodné).

Nedávno jste odešla z blogu iDNES.cz a založila vlastní stránky. Je to jen kvůli jejich mazání nebo jsou tam i jiné důvody?

Já jsem za celé ty roky co jsem tam psala, neměla s administrátory žádné problémy. Když jsem minulý rok vyhrála 2. místo jako blogerka roku, byl se mnou udělán rozhovor. Tam se mě redaktor iDNES.cz ptal například na to, proč jsem se rozhodla psát právě na iDNES.cz. Tak jsem odpověděla, že kvůli tomu, že je tam poměrná svoboda. Jenže rok se s rokem sešel a tohle bych již říct nemohla. Za ten rok došlo k výměně osazenstva administrátorů a začala šikana a cenzura blogerů. U mě šlo o to, že mě obvinili, že jsem porušila Kodex blogera (což ale nebyla pravda) a můj článek stáhli do soukromých. Tak jsem si řekla, že tohle si líbit nenechám a založila jsem si vlastní stránky.

Máte nejspíše dost trvalých čtenářů, kteří se k vám pravidelně vracejí. Předpokládám, že máte i lidi, kteří vás nevnímají tak pozitivně. Byla někdy nějaká nepříjemná situace s odpůrci vašich postojů?

Došlo k nějakým anonymním vyhrůžkám a zastrašování, které mi přišly mailem. No a pak klasické diskuse typu: ,,Ty jsi ale xenofob, rasista, atd.” Což ovšem považuji za argumentační selhání, kdy člověku v podstatě dojdou argumenty. Pokud vím, islám není rasa a o xenofobii mluvit taky nelze. Je to přesně naopak. Čím více jsem o islámu věděla, tím více jsem byla zděšena. A co pak ex-muslimové, kteří islám kritizují? Těžko o nich mluvit jako o rasistech nebo xenofobech, kteří islám neznají.

Jste hodně známá na síti, ale poměrně málo mimo ní. Hledíte v budoucnu na možnost toto změnit?

Abych pravdu řekla, tak ani nevím, jak bych to měla udělat. O slávu mi nejde, já se spokojím se světem internetu Emotikona smile

Byla byste ochotná kvůli změně současné politiky a vnímání islámu, multikulturalismu a EU, vstoupit do profesionální politiky?

Projevily o mě zájem různé politické subjekty, ale na vstup do politiky si netroufám. Hodně jsem o tom přemýšlela a více mi vyhovuje psaní, hledání argumentů, vyvracení různých logických nesmyslů, atd. Kdybych vstoupila do politiky, na tohle by už nebylo moc času. Taky mě odrazují ty politické zákulisní boje, intriky, atd. Takže o vstupu do politiky zatím neuvažuji. Ale jak se říká: ,,Nikdy neříkej nikdy.”

Člověk v tísni v Česku otevřeně spolupracuje s levicovými a islámskými extremisty

Festival Jeden svět, který přímo pořádá Člověk v tísni, měl na programu dokumentární filmy. V rámci toho pořádá pro školy i besedu s názvem Jeden svět ve školách, která spočívá v promítání filmu a přednášce. Celé ty dokumenty v podstatě mají dělat jediné – malovat na růžovo islám. Po internetu se začaly množit výpovědi zděšených rodičů:

Přes dvě hodiny poslouchat o tom jak je islám mírumilovné náboženství a Mohamed jaký byl dobrodinec.Diskuze vedená paní Romanou Červenkovou byla spíše agitací ,nechápu jak mohl někdo této osobě dovolit přednášet něco žákům středních škol. Cpát jim do hlavy že za ruskou okupaci si můžeme sami.Tvrdit že muslimové mají právo si u nás stavět mešity a pokud jim to nedovolíme nemůžeme se divit že se pak uchylují k násilnostem, píše jedna z matek, která zaplatila 60Kč za tuto přednášku, kam šla její patnáctiletá dcera.

Jednostrannost akce potvrzují i naše důvěryhodné zdroje, které se v rámci školního projektu též účastnily. U Romany Červenkové bychom se měli pozastavit. Ta na sociálních sítích v diskusních skupinách v minulosti tvrdila, že pokud gayové svojí orientaci projeví veřejně, měli by být trestáni podle práva sharia, čili trestem smrti. Dle jejích komentářů to platí i o cizoložství. “Na dokazování cizoložství potřebujete podle práva sharia 4 svědky. To značí, že ženy, které jsou usvědčeny, se jej musely dopustit veřejně,” hájí kamenování Červenková. V rozhovoru pro iDNES.cz například uvedla, že muslim zaslouží za vraždu jiného muslima trest. Jaký trest, jestli vůbec nějaký, by udělila muslimovi za vraždu nemuslima, neuvedla.

Tím to ale zdaleka nekončí. Festival Jeden svět promítal jeden film dne 12.3. i ve squatu “Klinika”. Promítání tak proběhlo již ve chvíli, kdy “Klinika” v budově pobývala ilegálně. Ta je navíc propojena s anarchisty, levicovými extremisty, podpalovači aut, osobami stíhanými v souvislosti plánování útoku na vlak a také na německé odnože levicových fašistů. To Člověk v tísni naprosto ignoruje. V centru “Klinika” probíhaly besedy na téma, jak prorazit policejní kordony.

Islámský extremismus organizace prostřednictvím podpory lidí kolem hnutí Hamás podporuje již dlouhodobě. Dále pracuje na projektu, který má veřejně na síti perzekuovat politiky, kteří se vyjádří nevhodně. A nyní spolupracuje s anarchisty a podporuje jejich protizákonné chování. I to je Člověk v tísni.

Dobrý anděl končí s Ortelem – české děti díky fanatikům opět přicházejí o peníze

Dobrý Anděl je nezisková organizace, která charitativně pomáhá lidem a zvláště dětem zvládat těžká zdravotní omezení, jako jsou například onkologická onemocnění, chronická selhání orgánů, či například závažné dědiční poruchy metabolismu. V rámci koncertů s názvem “Megakoncert Ortel” vznikla myšlenka producenta zaměřit se v rámci akce na podporu právě Dobrého Anděla. Tomáš Ortel souhlasil a tak do propagace Megakoncertů přibylo logo charity.

Jenže, to by nebyl multikulturní fanatik, aby to těm nemocným nezničil, nezakázal a nezkomplikoval. Během několika dnů v mailech a na stolech organizace začaly přistávat výhrůžky. Kvůli tomu, že logo Dobrého Anděla nosí na svých akcích Ortel, multikulturní aktivisté obviňovali organizaci ze spolupráce s neonacisty, z extremismu a vyhrožovali charitě o tím, že přestanou charitě přispívat a také se postarají o odebrání práv použití značky. Tím by tak uťali veškerou možnost jakékoliv akceschopnosti charity a ta by tak byla fakticky rozpuštěna.

Citace Dobrého Anděla:

Dobrý den pane Šíbo,

děkujeme Vám za dlouhodobou podporu nadace Dobrý anděl. Vzhledem k tomu, že je skupina Ortel vnímána částí veřejnosti jako kontroverzní, jsme nuceni Vás požádat, abyste spojení skupiny Ortel a nadace Dobrý anděl již nesdíleli, nepoužívali naši značku, ani logo Dobrý anděl. V souladu s naší licenční smlouvu, kterou máme na používání značky Dobrý anděl, jsme byli informováni majiteli práv, že se vystavujeme hrozbě, že nám bude používání značky v ČR zakázáno. Proto věříme, že naše stanovisko pochopíte, pokud sdílíte stejnou myšlenku pomoci rodinám, které se vlivem vážné nemoci dostaly do finanční tísně.

Děkujeme za pochopení.

Multikutlurní fanatici jsou tak schopni zamezit nemocným dětem a rodinám přístup k pomoci od ostatních lidí jen proto, aby “něco udělali proti Ortelu”. Tak to chodí ve světě, kde je multikulturalismus ještě součástí společnosti. Jeho fanatické odnože působí jako morální teroristé. Logo z Megakoncertů Ortel tak muselo natrvalo zmizet.

 

Zákon o referendu nic nezmění. Nevěřte vládě, je to výkřik do tmy

Když Blok proti islámu za internetové podpory Stop-multikulti.cz a dalších větších skupin včetně Islám v ČR nechceme založil petici proti povinným kvótám na imigranty, celkem se pod ně podepsalo téměř čtvrt milionu lidí. Vláda jí smetla ze stolu, vysmála se jí. Nyní vymýšlí údajný zákon o referendu. Jak má vypadat? Pokud bude mít petice nějaký počet podpisů, poslední návrh počítá právě se čtvrt milionem, mělo by být na řadě celostátní referendum, jehož účast by měla překročit 50% možných voličů v ČR, aby nabylo platnost.

Kritika vůči němu se valí i ze stran, kde byste to nečekali. Ombudsmanka Anna Šabatová například kritizuje počet nutných podpisů. Stačit by jich podle ní mělo 100 000. V případě zavedení se nám jistě naskytují otázky, o čem by se asi tak hlasovalo jako o prvním tématu. Jistě, byli by to imigranti a s nimi spojené kvóty.

Tady ale narazíte. Zatímco o takovém inkluzivním vzdělávání bychom hlasovat zřejmě mohli, například o kvótách ne. Vláda by se totiž mohla v případě neschválení odvolávat na mezinárodní dohody. Například je dáno, že je ČR povinna poskytnout azyl migrantovi, který splní kritéria a dostane status politického či válečného uprchlíka. Tady může vláda interpretovat dohodu jako něco ,co se týká všech migrantů. Nebo také je potřeba vzít v úvahu fakt, že i mezi lidmi uznanými za uprchlíky jsou lidé s daleko větší tendencí páchat problémy v Evropě, například vnímat ženy jako kus masa, s nadsázkou řečeno, připraveného k jídlu zdarma.

Podle toho by se chovaly všechny návrhy, které by znamenaly porušení jakýchkoliv dohod. Přes to prostě nejede vlak. Současná vláda jede dál v souladu s dohodami a ne s občany České republiky. A to je problém, kvůli kterému by měla být tato vláda nevolitelná.

Matiční ulice: symbol multikulturního útlaku na slušné lidi

Matiční ulice v Ústí nad Labem se stala definicí pro špatné soužití Romů s ostatními v Česku. V případu selhala Evropská unie, město, lidé, ekonomika i neziskové organizace. Hlavním problémem byla neochota médií a politiků přiznat, že lidé nechtěli být oddělováni od Romů, ale od velmi problémových lidí. Ti pak své slušné sousedy nakonec téměř zruinovali. Vítejte v multikulturním světě! Příběh “Matiční” začíná.

“Bývala to krásná ulice, čisté domy, příjemní lidé,” tak podle iDNES.cz vzpomíná na život v Matiční starousedlice. Pak ale město do oblasti, do tamních činžovních domů, nastěhovalo nepřizpůsobivé neplatiče. Co čert nechtěl, bylo to několik romských rodin, které začaly bydlet se stávajícími romskými obyvateli pod “jednou” střechou. Klidný život v Matiční rychle skončil. Lidé přestali spát, ponocovali. Ne, že by se snad starousedlíci změnili ve flámující partu chuligánů, nepřizpůsobiví sousedé je nenechali spát. Lidé se báli ozvat se jim. Romové jim hrozili násilím a vandalismem, slibovali vysklení oken a zbití.

Obyvatelé začali na radnici vyvíjet tlak. Radnice povolila a v říjnu 1999 se odhodlala k radikálnímu kroku. Starousedlíci byli od Romů odděleni betonovou zdí. Bylo to rychlé řešení, krajní meze. Bez ohledu na to, kdo nepořádek dělá, nechtěli mít pořádní usedlíci s nimi nic společného. Nikdy nepatřili mezi rasisty. Než se nepřizpůsobiví nastěhovali, žilo tam deset romských rodin. Jejich děti hrávaly s dětmi ostatních fotbal. O rasu ani etniku nešlo. Šlo jen a pouze o nepořádek, násilí a výhružky. Ta zeď však vzbudila šokující reakce.

Matiční se dostala do všech médií, Romové tvrdili, že se jedná o rasismus. Do jednání se vložil i tehdejší prezident Václav Havel, celá vláda a na ní tlačila i Evropská unie, přestože tehdy nebyla Česká republika jejím členem. Do případu se vložilo několik neziskových organizací a tlak na radnici Ústí sílil. Tehdy se nikdo neotočil ke starousedlíkům. Nikdo se jich neptal, Romové měli přednost. Jim šlo o takzvaný rasismus, média z toho udělala antinacistickou scénku a Matiční ulici navštěvovaly zahraniční delegace, které hraním na city zvyšovaly tlak na Česku a rychlé řešení – zastavení “útlaku” nepřizpůsobivých.

Vláda si pak koupila přízeň radnice za 10 milionů korun. Za ty radnice vykoupila tři rodinné domy starousedlíků a zbytek věnovala organizacím na sociální programy. V Matiční se usadil například Člověk v tísni, organizace v současnosti zakázaná v Rusku kvůli spolupráci s teroristy. Domy byly vykoupeny, zeď rozebrána. Ta nyní slouží v tamní ZOO. Část se dostala do místního muzea jako připomínka události, která dostala Ústí na přední stránky světových médií. Tím ale příběh neskončil.

Naštvaní Romové začali usedlíky fyzicky napadat, vyhrožovat jim. Média mlčela, informace o Matiční nikdo nezveřejňoval. Agrese a buzení uprostřed noci vyhnal další slušné rodiny z ulice. V té době už to však pro ně bylo téměř likvidační. Nemovitostem klesla hodnota o 80%, domy nikdo nechtěl, lidé neměli kam jít a museli začínat od nuly. Zpět na dno, a to díky multikulturnímu tlaku. Kdyby na druhé straně zdi nebyli členové menšiny, případ by nebylo možné tak nafouknout. Finančně zlikvidovaní původní obyvatelé ze zasažené části ulice zmizeli, domy prodali nanejvýš za pár stovek tisíc městu a odjeli pryč.

Z ulice, ve které se žilo mírumilovně, pořádně a klidně jako v každé jiné ulici, se stala výkladní skříň barabizen, které nikdo nechce. Bývalá pobočka Člověka v tísni je neprodejná a rozpadá se. Organizace mezitím dostala byt 4+1 ve vyloučeném ústeckém sídlišti, kam se část nepřizpůsobivých přemístila. Z ulice zbyly ruiny. Nemovitosti se budou nejspíše bourat. Z původní podoby ulice zbydou jen vzpomínky a možná nějaké fotografie. Smutný konec smutného příběhu, který se podle médií stal symbolem rasismu v Česku. Není tomu tak. Matiční se stala symbolem útlaku většinové společnosti a pozitivní diskriminace, která je z globálního hlediska nedílnou součástí multikulturalismu.