Archiv rubriky: Případy multikulturního fanatismu

Případy multikulturního fanatismu, Události

Fašista musí zemřít: Antifa po Evropě plení a vraždí

Antifašistická akce, tak si Antifa, lidově Afa, říká. Ve skutečnosti se její chování přestává líbit i střední levici, která některé její praktiky sama začala srovnávat s nacistickými. Již v roce 2002 byl zavražděn Pim Fortuyn, velký kritik islámu a velmi oblíbený politik v Nizozemí. Zavraždil jej aktivista, který tak chtěl údajně bránit muslimy.

Násilí proti kritikům migrace, multikulturalismu a islámu se stupňuje letos, kdy stovky až tisíce policistů musí pokaždé bránit areál, ve kterém pořádá mítink antiimigrační politická strana AfD, která poslední dobou velmi výrazně posiluje a podle nejnovějších průzkumů je druhou nejsilnější v Německu. Carsten Hütter, zemský poslanec za AfD, byl například obětí pokusu o bombový útok ze strany Antify v Saské Kamenici. Podomácku vyrobená výbušnina způsobila jen majetkové škody.

Jen v Hütterově saském volebním obvodě operuje pět kanceláří AfD, které se staly již několikrát cílem útoků dlažebními kostkami, barvami a ohněm. Sám Hütter přiznal, že vysoké škody již téměř nestíhá hradit. Média k záležitostem nejsou tak důrazná jako v případě útoků na centra pro imigranty. Poslední demonstrace před sjezdem AfD patřila k nejnásilnějším skupinovým shromážděním v Německu za poslední dobu. Během násilných a hlasitých projevů ze strany demonstrantů Antify bylo zadrženo na 400 ultralevicových extremistů.

Brutálně si Antifa vede i před kamerami. Zde je video, jak Antifa násilně vytlačuje lidi, aby se nedostali na sjezd AfD.

Čtěte též: Nejnebezpečnější neislámská organizace? Síť kolem extremistů z Antify

Vraždy ve Francii

Vražedné komandu Antify to myslí vážně i ve Francii. Zatímco v České republice se zatím “jen” lepí na fasády, barví se výhrůžné nápisy a vyhrožuje se “zakroucením krku”, ve Francii byl v dobnu roku 2016 zavražděn straník Národní Fronty Marie Le Penové. Skupina lidí, dle svědků za doprovodu antifašistických hesel a provolávání Antify na parkovišti v Tarbesu brutálně zmlátila Luigiho Guardiera. Na mozkovou zástavu straník ND zahynul 4.5.2016. O vraždě informovala pouze lokální francouzská média. Ostatní členové ND označili pachatele za “zdivočelou chátru”.

V polovině května 2016 se skupina Antifa pokusila zavraždit rappera, který si říká Goldofaf. K napadení došlo na terase restaurace v oblasti patnáctého pařížského obvodu. Pachatelé použili tyče a obušky. Rapper je známý svými vlasteneckými a antiimigračními postoji. Sám je vyjadřuje v textech svých nahrávek. Na koncerty již nemůže téměř jezdit. Jeho vystoupení jsou ohlašována vždy jen několik dní až hodin dopředu, aby aktivisté z Antify nestihli naplánovat nějaký útok.

Násilí ve Švédsku

Antifa řádí i ve Švédsku. Tamní Švédští demokraté též čelí hrubému násilí ze strany ultralevicových aktivistů. Například ve městě Lund byli fyzicky napadeni Ingrid Carlqvist a Roger Sahlström, editor a fotograf švédských novin Dispatch. Pomocí zápalných láhví a dýmovnic zničili areál budovy, kde probíhal sjezd Švédských demokratů, zatímco provolávali hesla o antifašismu. Policie zprvu incidentu pouze přihlížela. Novináři byli v zápětí vyhnání z místa. Stihli však natočit krátké video. Podobných útoků po Evropě přibývá. Incidenty však většinou projdou bez velkého povšimnutí médií.

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

Případy multikulturního fanatismu

Manifest Stop-multikulti: NAŠE ZKLAMÁNÍ

Iniciativa proti multikulturnímu fanatismu a veškeré její projekty, jako webové stránky Stop-multikulti.cz a humorná stránka Skutečně nekorektně, jsme se rozhodli “jít s dobrou” a sepsat též svůj vlastní “manifest” proti potlačování demokracie.

Poslední čtyři roky sledujeme se značným znepokojením chování některých (zejména veřejnoprávních) médií a politiků ve vztahu k islámu a multikulturalismu. Už více než dvacet let znechuceně pozorujeme až jednostranné chování médií (opět zejména veřejnoprávních) a politiků ve vztahu k naší romské menšině ve srovnání s chováním k ostatním menšinám. A poslední dva roky sledujeme až propagandistický přístup většiny médií k migrační krizi, spojené se vším předchozím.

Je to již více než čtvrt století, co jsme jako země opustili “východní blok” a oficiálně se přidali k hrdému a dle nás skutečně demokratickému “Západu”. Myšlenky, se kterými jsme vstoupili do západního společenství, byly asi pro většinu z nás podobné. Byla to konečně platná svoboda slova a projevu, byla to naděje vyšší šance něco dokázat, prostor pro cestování a výhled blahobytu. Vstoupili jsme hrdě do mezinárodních organizací, které měly za cíl spojovat národy či vytvořit vojenské aliance v případě vážných konfliktů. Tyto organizace to dokonce mají v názvu. Organizace spojených národů by rozhodně měla být na straně spojování států, ale národně a hlavně vlastenecky smýšlejících, protože kolik svět už zažil násilí a nenávisti, ve dvacátém století zejména…

To vše nás drželo v boji jít kupředu, nenechat se zaskočit nepříjemnými překvapeními a dokonce ani občasnými pády. Drželi jsme se v boji o tu naději. O naději na svobodu. Ta je teď opět skoro stejně daleko, jako tomu bývalo kdysi, v předchozích nedemokratických systémech, režimech a vojenských stavech.

Naše zklamání provází každý den s každým novým prohlášením, které z fanatického proroka Mohameda dělá muže se svatozáří nad hlavou, z povinně zahalených žen na Východě se v pořadech pro děti uměle vytváří vzrušující tajemný závoj, který ukrývá krásné princezny a velmi pohádkové tajemno. Stát z našich daní platí neziskové organizace, které podporují nošení islámských pokrývek hlav žen jako svobodu projevu v době, kdy v islámských zemích ženy zkouší odporovat tomuto diktátu například pomocí facebookové skupiny My Stealthy Freedom. Jsme v době, kdy naše vláda platí lidi, kteří jsou určeni k tomu, o islámu vědomě lhát a v době, kdy místo toho, aby politik po teroristických útocích vyjádřil lítost nad oběťmi a zlost nad násilím, vyjadřuje lítost muslimům a zlost nad kritiky islámu, kteří je prý k útokům navádí.

Naše zklamání provází každý den s každým novým příchozím migrantem, pro něhož jsou zákony cárem papíru, nad migrantem, který má sklony více krást, více osahávat ženy a více ničit věci, než jsme tomu zvyklí od svých vlastních lidí. Nad migrantem, který je většinou muslimského vyznání, které tu vytváří paralelní uzavřená a k nám mnohdy nepřátelská společenství, a jenž je přesvědčen, že by měl dostat všechno zdarma a místo vděčnosti za pobyt v bezpečí raději odcestuje zpět do údajně válečné oblasti, když nedostane vše, co chce.

Naše zklamání provází každý den s každou novou výhrůžkou Turecka, které hrozí vypuštěním migrantů, jestliže nedojde ke zrušení vízové povinnosti ve vztahu k členským státům EU. Místo toho, aby Evropská unie prokázala soudružnost a sílu, místo toho, aby EU ukázala, že bez ní je Turecko ztraceno více než ona bez Turecka, nechá si vyhrožovat vypuštěním migrantů, jako kdyby to byla nějaká zbraň hromadného ničení nebo jako kdyby se mělo jednat o nějakou záplavu či nějaké gigantické monstrum z mytologie.

Naše zklamání provází každý den s každým novým prohlášením o extremismu, které z něj viní všechny k multikulturalismu kritické demonstrace, prohlášení a náznaky, jenž nemusí být ani násilné, ani vulgární a dokonce ani hlasité, aby byly považovány za extremistické a naopak, na útoky na restauraci, plánování teroristického útoku na vlak, malby na zdech, samolepky na automobilech, hořící policejní vozy a dokonce ilegální obsazení budovy, nebývá tolik upozorňováno, či jsou dokonce přehlíženy. Ilegální squatt navíc zaplatíme všichni z daní, aby extrémně levicoví aktivisté, jenž jsou prokazatelně napojení na teroristy, mohli dále pořádat besedy o prorážení policejních kordonů, podporovat zahraniční sprejery, chlubit se podporou hlavy levicového extremismu, vyhrožovat a vést ilegální sbírky na nádražích.

Naše zklamání provází každý den s každým novým multikulturním manifestem, který všechny kritiky osočuje z nedostatku rozhledu, inteligence, a rozdává nálepky tak profesionálně, že by to tak dobře nezvládl ani čistokrevný rasista.

Naše zklamání provází každý den s každým novým člověkem, který prohlásí, že se společnost fašizuje, že hnědne, a níž by vůbec tušil, co to znamená fašismus. Fašismus je propagace a protlačování jednoho jediného pohledu na dané téma. Fašismus je produkt, jehož účinky společnost cítí například v potlačování jiných názorů, ve větším prostoru k vyjádření “správných” hledisek v médiích a v nálepkování a znemožňování názorů opačných. I fanatický multikulturalismus je fašismu blíž než pouhá věcná a snad stále ještě svobodná a slušná kritika.

Jsme PRO věcnou debatu, ale naše pokusy o to jí vést, vždy zkrachují na urážkách z druhé strany, či na náznacích, že jsme frustrovaní, že nenávidíme, že jsme oklamání, oblbnuntí a kdo ví co ještě. Místo toho, aby se tu uchovávala demokracie, jsou páchány útoky na kluby, kde hraje kapela kritizující multikulturalismus. Místo toho, abychom tu měli svobodu umění, jeden umělec pohrozí, že nezahraje v klubu, ve kterém vystoupí umělec se “špatným” názorem. Místo toho, abychom spolu jednali slušně, se po demonstrantech hází vejce. A místo toho, abychom se snažili najít jakékoliv řešení vážné krize, která se valí na Evropu, se multikulturalisté ohání nechutnými nálepkami vůči nám, kritikům, aby poté mohli říct, že migranti jsou lepší než většina evropských lidí.

Jsme PROTI těmto urážkám. Jsme proti nerovnosti před zákonem, která tu platí i v médiích. Nelze osočovat nás z rasismu jen proto, že upozorníme na vyšší zločinnost Romů v oblastech, kde se tvoří jejich ghetta. Jsme proti tomu, aby byla národnost či etnická příslušnost zločince zveřejňována ve vztahu jejich “pozice” v multikulturním myšlení. Jsme proti tomu, aby romští násilníci byli označování za “mladíky”, aby násilníci arabského a afrického původu byli označeni jako “muži středomořského vzhledu” na úkor toho, že zločinec Rus zůstává Rusem, Vietnamec Vietnamcem, Čech Čechem nebo běloch bělochem.

My jsme prostě a jednoduše pro NÁRODNÍ DEMOKRATICKÝ STÁT!

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

Případy multikulturního fanatismu

Manifest “My se nebojíme”, aneb přebytek nálepek a předsudků

“Chápeme naprosto přirozené obavy z neznámého a cizího. Uvědomujeme si ale složitost a nečernobílost celé situace … frustrace jsou živnou půdou extremismu,” to je malá ukázka z nového, zdaleka ne prvního ani posledního, multikulturního manifestu, ke kterému se připojují podniky a kavárny, převážně z Českých Budějovic. Status “My se nebojíme” působí, vzhledem například k vyvěšení fotografie Martina Konvičky na mešitě ve východním Londýně, velmi ironicky. V textu je však několik pasáží, ve kterých si autor protiřečí.

Filip Holzer například uvádí, že “si uvědomuje nečernobílost situace.” To je určitě krok k tomu chápat téma z obou stran. Hned to ale vyvrací v dalších větách. Pro něj totiž neexistuje racionálně uvažující odpůrce, ale jedině nenávistí nasycený zamindrákovaný chudák. “Nenávistí vůči někomu jinému si lidé, stejně jako my sami, často ulevíme od svých osobních selhání či neúspěchů,” například tvrdí. Zní to skoro až pateticky, ale toto uvádí téměř každý multikulturní politik a osobnost. Jedná se zkrátka o heslo “islám a migranti nemohou za vaše podělané životy.”

Ono nám na pochopení tohoto manifestu skutečně stačí jen prvních pár vět, abychom pochopili, že autor rozhodně nechce vést nějaký dialog, ale chce jen nálepkovat, urážet a strkat všechny kritiky do jednoho pytle. “Naše společnost je poslední dobou, zvláště v souvislosti s migrantskou krizí, přesycena nenávistí a strachem, které šíří vyčůraní politici, xenofobní spolky, hudební skupiny i všemožní mudrlanti.” Ten muž vyjmenoval dle něho všechny skupiny lidí, kteří nesouhlasí se současným pojetím migrační krize. Jediná neurážlivá skupina, kterou nazval, jsou “hudební skupiny”, jinak je to tam samý “póvl”.

A samotný malý odstavec, kde se autor obhajuje, že “necítíme nenávist. Nechceme společnost rozdělovat, ale spojovat,” zakonči dokonalou větou: “Nechceme nikoho posílat do pracovních táborů ani obepínat naší zem ostnatým drátem,” jako kdyby naznačil, že tu úplně všichni kritici, do jednoho, chtějí migranty posílat do pracovních táborů. Se zavřením hranic souhlasit musíme, od čeho jinak jsou národní státy bez hranic? Od čeho je Schengen, když si migranti dělají Schengen z celého světa? Racionalita tak trochu chybí.

“Raději používáme zdravý selský rozum a nenecháme se zblbnout zastrašováním a manipulací,” píše Holzer dále. Podle něj a lidí, kteří se pod takový manifest podepsali, jsou úplně všichni kritici do jednoho doslova “zblbnutí”. Všichni jsme hlupáci, jen ti, co to podepíší, jsou “lepší společnost”. Arogance je u multikulturalistů velmi častým jevem. Arogance a nadřazenost. Nálepky, kdy se ze všeho obviňuje jen druhá strana a vyzývá se k jejímu mlčení, známe z předchozích nedemokratických režimů.

Celé to zakončuje větou “Buďme tu pro sebe navzájem.” Bylo by dobré, kdyby sám autor alespoň z části držel tato slova. Jeho manifest je totiž popírání všech kladů, které si přičítá. Je to zkrátka multikulturní manifest jako každý jiný.

oni se prý nebojí, ale za každou cenu nás chtějí urážet

Případy multikulturního fanatismu, Události

Vyvěsil na zeď v Londýně fotku Konvičky s adresou: Abyste ho mohli navštívit, vyzývá muslimy

Míla Hájek se v komentářích u příspěvku na Facebooku Bloku proti islámu pochlubil cedulí, kterou vytiskl a vyvěsil na zeď údajně v oblasti východního Londýna. Ta je všeobecně považována za muslimskou čtvrť, kde se pohybuje větší počet extremistů napojených na mezinárodní muslimské komunity. “Konvička je radikál, tak třeba nějakého místního radikála taky nasere. Tady se rodí Jihádi Johnové a další, co si dělají rádi dovolenou v Sýrii,” chlubí se i na své facebookové zdi. Zde níže autor na fotografii:

autor výzvy muslimům

“Martin Konvička je český leader anti-muslimské nenávistné skupiny, chce všechny muslimy namlést do masokostní moučky a odeslat do koncentračních táborů. O vašem prorokovi mluví jako o pedofilovi,” píše vzkaz pro radikály. Ke vzkazu dopsal adresu jeho pracoviště s výzvou, ať Konvičku muslimové navštíví osobně a “vyvedou ho z omylu.” Pro další informace o Konvičkovi pak připsal emailovou adresu [email protected].

Příspěvkem na zdi v Londýně se chlubí na zdi Bloku proti islámu. V komentářích pod fotografií pak dementuje veškeré nesouhlasné názory i nadávky. Jan Krynický reaguje: “Soudruh si objednal vraždu a ještě se tím chlubí,” načež Hájek tvrdí, že “Jako politik musí počítat s publicitou i tam, kde po ní netouží.” 

“Takovou srandu jsem dlouho nezažil, jako Konvičkův ksicht na mešitě v Londýně,” pyšní se Hájek. “Připomínáte mi Sudeťáky, kteří lezli Němcům do prdele,” reaguje další uživatelka. Alena Kašíková mu píše: “Malej estébáček. Ten žít za totality, jistě by byl brzy povýšen.” Na to Hájek odpovídá: “A vy byste byla dozorce v koncentráku a blafala Konvičku.” A v dalších komentářích se opakuje. “Tady se rodí Konvičkovi milovníci. Taková ta radikální odnož. Tak třeba ty koncentráky proberou osobně,” píše pod komentářem u příspěvku Bloku proti islámu, kde se poprvé zviditelnil. Na poznámku Dana Macouna “Musí ti dojít, že jsi vědomě ohrozil člověka na životě,” odpovídá Hájek: “Ohrozil? Nepoužívejte minulý čas v tomto případě. Vousáči nejsou rychlá rota, ale postupují systematicky.” To si můžete ostatně přečíst v komentářích pod tímto příspěvkem.

discussion

Lidé se v diskusi shodli, že napsat takový vzkaz muslimům na mešitu ve východním Londýně, může být nebezpečné. Islámské organizace napříč evropskými státy navzájem kooperují, například skrze radikální stránky sharia 4 se spojují weby po celé EU. Česká Sharia4czechia se po cyberútoku přesunula na doménu islámská výzva.cz Tam produkuje stejné extremistické a propagandistické články jako v původním webu. V Belgii je stránka sharia4belguim pod drobnohledem bezpečnostních služeb. Samotná česká verze v jednom z článků vyzvala k “modlitbě za pád Izraele.”

Islámská nadace a Ústředí muslimských obcí má potíže například s islámskou knihou Základy Tauhídu, která šíří nenávist proti Západu. Dva čeští muslimové byli natočeni na video, jak v brněnské mešitě káží nenávist proti Židům a vyzývali muslimy, aby bili děti, které se nebudou chtít podvolit islámu a nenávidět Západ. V rámci údajné svobody projevu byli oba osvobozeni. Jiný český muslim, bývalý předák Muslimské unie, tvrdil, že právo sharia je moudré. To však již v roce 2003 vyvrátil Evropský soud pro lidská práva, který řekl, že “kdo má ve svém programu právo sharia, má ve svém programu porušování lidských práv a svobod.” 

screen Hájek

Případy multikulturního fanatismu, Události

Zprávy FTV Prima: Jak zpravodajskému týmu došly nervy s multikulturalisty

Jako nejdůvěryhodnější televizní zpravodajství o migrační krizi v nedávném průzkumu dopadly právě zprávy FTV Prima. K Primě se přiklonila třetina dotázaných. Důležité je ale vědět, že ne vždy se dalo vychválit právě za nestrannost. Každý novinář může podlehnout své vlastní masáži, v tomto případě masáži multikulturní. Když se ale režim multikulturalismu obrátí proti němu, je jen na něm, zda začne poslouchat úplně každý příkaz, nebo zda si půjde, třeba i za cenu tlaku, vlastní cestou.

Velký zlom přišel v tématu takzvaných “pomalovaných kravínů.” Iráčtí uprchlíci, kteří by údajně měli být křesťanského vyznání, přicestovali do České republiky. Protože se jednalo o bohaté snoby, nebyli spokojeni s ubytováním. Jeden z otců v rodině označil byty za “přemalované kravíny.” Problém pro Primu nejspíše nebyl to, že to onen Iráčan řekl, nicméně hlavní potíže si Prima způsobila tím, že o tom podala reportáž v hlavním zpravodajství. A vzápětí přišla rychlá reakce.

Hate Free Culture reportáž okamžitě označuje za manipulaci. Překlad je prý vytržený z kontextu, je chybně vyložený a tím poškozuje pověst Iráčanů. Těm Prima měla způsobit problémy tím, že na ne svalila vlnu nenávisti. FTV Prima však kontruje. Přizve si další certifikované překladatele a skutečně oni potvrzují, že se jedná o “přemalované ubytování pro dobytek.” To však nestačí českým senátorům. 17 z nich podalo podnět na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) s tím, že by měla případ projednat.

HFCS

Množí se reportáže Primy na dané téma s aktualizacemi kauzy. Prima vydává reportáž, která je pro nás, kteří neprostudovali zákony o rozhlasovém a televizním vysílání, překvapivá. V zákonech o zpravodajství totiž visí odstavec o “utvrzování stereotypů ve vztahu k menšinám.” Prima v reportáži uvádí, že již byla RRTV napomenuta za to, že se tým zpravodajství v jedné z reportáží vyjádřil o vyšší kriminalitě romské komunity. Stejně tak Prima předpokládala, že RRTV napomene televizi i nyní. V reportáži se hovoří o “nemožnosti vést kritickou a svobodnou debatu,” jelikož reportér musí o tomto zákoně uvažovat, přestože má před sebou pravdivou událost. Menšiny jsou tak ve výhodě i před zákonem o médiích.

Politická korektnost, jakoby zmítala v hlavách oněch sedmnácti senátorů více než logické uvažování. Při další reportáži se Prima právě některých z nich ptala, proč podali podnět na RRTV. Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL), samotný iniciátor podnětu, Primě naznačil, že o případu nemá informace, že uprchlíci mohli být v době natáčení reportáže o přemalovaném kravíně ještě spokojeni a pak změnili názor. Z RRTV ještě nepřišlo žádné oficiální vyjádření.

Primy se zastal zástupce ombudsmanky Šabatové, Stanislav Křeček. Ten se zaměřil především na fakt, že se sám Iráčan k tématu bydlení neustále vracel a chtěl jej probírat. “Z toho vyplývá, že ho to téma pálí,” říká. Tím se naopak dostal do silného tlaku na sociálních sítích, kde mu multikulturalisté tvrdili, že jako zástupce ombudsmana musí být nestranný. Sama Anna Šabatová Křečka za jeho názory kritizuje již dlouhodobě. Podle ní není správné, že Křeček nemá stejný přístup a názory jako ona.

Nicméně projekt NF Generace 21 kompletně selhal. Většina nevděčných migrantů prchla nejdříve do Německa. Odtud část odjela zpět do Iráku a část požádala o azyl spolkové úřady přímo v Německu. Na FTV prima však došlo k definitivnímu obratu. Od té doby jsme v hlavním vysílacím čase mohli shlédnout již dvě reportáže kritické k HateFree Culture, nebo třeba reportáž o Moelenbeeku, čtvrti v Bruselu, odkud přišly teroristické útoky v Paříži a Bruselu. Další reportáž o politické korektnosti na Primě upozornila třeba na událost, kdy se západní novinář pokusil dostat se s migranty přes hranice. Byl zatčen, pokutován, ale ilegální imigranti byli ponecháni jít dál svojí cestou. Stejně tak řidiči autobusů, kteří vezli migranty z Česka do Německa, čelí obvinění z převaděčství, zatímco Iráčané problémy nemají.

Šikana ze strany HateFree, senátorů a také minulé tlaky RRTV proti televizi Prima, jejíž zpravodajství i podle minulých vyjádření Rady “posiluje etnické napětí v české společnosti,” Primu zatím do kouta nezahnaly. Zpravodajství je, krom kauzy s Iráckými migranty, ještě velmi opatrná, nicméně se jedná v současnosti o jedno z nejobjektivnějších míst českého zpravodajství.