Archiv rubriky: Případy multikulturního fanatismu

Chodíte na Ortel? Tak jste možná na policejním seznamu s názvem Očista

Závadová osoba, společensky závadné akce, seznam Očistec. Ty názvy zní jako z dob ideopolicií či různých diktatur. Ve skutečnosti se jedná o reálný seznam české státní policie. A není to jen o extremismu. V seznamu figurují lidé, kteří na sociálních sítích lajkují závadné příspěvky a stránky a také třeba diváků koncertů kapely Ortel.

Oficiální data Policie ČR jsou velmi neurčitá. Existenci databáze s názvem Očista však dokazuje zveřejněná informace na webu PČR, která popisuje formální změny v databázi. Popis interního aktu řízení se píše, že Očistu má pod sebou kriminálka.

V dokumentu, který je pod článkem, nalezneme osobu, jistého Tomáše CH., který je na seznamu Očistec ze dvou důvodů. Navštívil koncert kapely Ortel, jenž je brána jako kontroverzní, ale zároveň obsadila dvě medailová umístění v celostátní hudební anketě Český Slavík Mattoni. A pak se účastnil, podle popisu shromáždění Vlastenecké Iniciativy zaměřené proti migračním kvótám. Seznam se vede již od roku 1998 a jsou v něm uvedeny výrazy jako třeba “závadová osoba”.

Dalším výrazem je slovo “protispolečenské jednání” a používá se pro činy a účasti na akcích, které nejsou ilegální, ale jsou proti multikulturalismu. Brány jsou jako projevy extremismu, v případě nesouhlasu například s kvótami se nejspíše automaticky přičtou extremismu pravicovému. Údaje v databázi jsou přístupné běžným policistům a hrozí i jejich zneužití.

V roce 2010 se policista dopustil toho, že fotografii z databáze stáhl a ta pak kolovala na plakátě, který dotyčnou osobu označoval jako zloděje. Cílem byl podnikatel z Plzně. V soudních spisech vyšetřovaných osob bylo několikrát uvedeno, jakým způsobem, byť třeba jen písemně, člověk smýšlí politicky. Databáze s názvem Očista je mezi policisty známá jako seznam závadových osob. Osoby jsou tak tříděné v rozhodujících chvílích podle jejich politického smýšlení.

Nejčastějším důvodem pro status závadové osoby je údajný rasový nebo pravicový extremismus. Pokud půjdete na nějakou akci, v registru jsou pod položkou vazby zapsáni i ti, kteří vám dělali doprovod. V databázi, mezi takovými akcemi figurují údajně i soukromé akce. Policie však zdaleka nezapisuje všechny účastníky takových akcí. Základem pro ně je legitimace a identifikace osoby, což se u třeba tisícihlavé demonstrace dělá ztěžka.

uredni-zaznam-ze-seznamu-ocistec

Komu patří Gaza?

Pásmo Gazy patří Palestincům, jimž bylo území doslova ukradeno izraelskými okupanty. Toto zaznívá od multikulturalistů celkem běžně a je to bič EU, kterým tlačí na Izrael, aby uvolnil území právě Palestincům. Ti, přestože nemají vyhlášený samostatný stát, mají například v České republice vlastní ambasádu, kde dokonce v roce 2014 explodovala nálož a zabila diplomata.

V jednom tito zastánci Palestiny mají pravdu. Izrael byl tím, kdo podnikl první krok k započetí takzvané Šestidenní války, již třetí arabsko-izraelské války. Proti 264 000 vojákům z Izraele, z nichž 50 000 byli vojáci pravidelné armády, stála třísettisícová armáda z Egypta, Sýrie, Jordánska a Saúdské Arábie. Krom toho měli Arabové výraznou přesilo ve vzduchu, 812 versus 197 izraelských letounů.

Válka trvala 6 dní, začala 5. června 1967 a skončila 10. Arabové utrpěli drtivou porážku, opět. Izraelci úspěšně obsadili pásmo Gazy. S ní židovský stát obsadil Sinaj, východ Jeruzaléma, Golanské výšiny a západní břeh řeky Jordán. To důležité vám však takový průměrný zastánce Palestiny neřekne. Izrael zahájil konflikt útokem na egyptské letecké základny, protože se obával o bezpečnost svých občanů.

Mezi válkami totiž pravidelně hrozili především Arabské státy a agresivními způsoby, které mnohdy končily smrtí izraelských civilistů, provokovaly další a další konflikty s židovským státem. A právě obsazení Golanských výšin bylo jednou z možností, jak část agresivních výpadů muslimských zemí omezit či zastavit. Výšiny před konfliktem tvořily hranici mezi Izraelem a Sýrií.

A právě syrské dělostřelectvo bombardovalo osady pod pohořím. Hranice mezi Sýrií a Izraelem byla navíc nechvalně známá kvůli tomu, že se přes ní dostávali palestinští extremisté z Fatahu. Ten měl za cíl jediné – zabíjet Židy.  Další problematickou oblastí byl Jeruzalém. Ten měl ve svém nitru hranici mezi Izraelem a Jordánskem a přestože měl být zónou beze zbraní, operovaly zde vojenské jednotky obou stran.

Navíc egyptský prezident Násir byl strůjcem společné koalice, která měla jediný účel – nepřátelství proti Izraeli. Z tohoto pokusu vzniklo syrsko-egyptské spojenectví, se kterým byl dlouhodobý problém. Vyřešilo jej až společné nepřátelství vůči Izraeli. Tomuto spojenectví se například nelíbilo, že Jordánský král Husajn I kritizoval a netolerovat palestinské výpady proti židovskému státu, organizované z jeho území.

Nebýt obsazení pásma Gazy, docházelo by dále k pravidelnému bombardování izraelských osad syrským dělostřelectvem a tím k dalším úmrtím civilistů. Izraelský konflikt má tak více úhlů pohledu. O krádež území se však ani náhodou nejedná.

Průběh osídlení území dnešního Izraele

 

800 milionů od Sorose. Rasistům z Black Lives Matter tečou obrovské sumy

Open Society Foundation miliardáře George Sorose přispěla více než 33 miliony dolarů na hnutí Black Lives Matter, pod jehož vlajkou černoši v USA rabují obchody a napadají bělochy, včetně novinářů a policistů. Samotná organizace se sice od útoků aktivně distancuje, její příznivci jsou však v místech působnosti stále agresivnější.

Čtěte také: Když jste bílý, není bezpečné tu žít, tvrdí novináři a prchají z Milwaukee

Z informací přišel tisk Washington Times. Hnutí Black Lives Matter rozdává feministkám a nebělošským menšinám zdroje jako peníze, pomoc při stavbách budov, různá školení a kroužky pro děti. Peníze z hnutí plynou také vedoucím pracovníkům z imigranty. Samotné hnutí přiznalo zaujatost černé populaci názvem, oficiálně přiznalo, že podporuje Hillary Clinton a Demokratickou stranu a vystupuje jako součást levice v USA.

Spojení s extremisty z Antify

Během posledních několika měsíců uspořádali členové Black Lives Matter několik demonstrací proti republikánskému kandidátovi na prezidenta USA Donaldu Trumpovi. Na akcích bylo hnutí oficiálně propojeno s levicovými extremisty, pod vlajkou odpůrců Trumpa totiž Black Lives Matter protestovali společně s hnutím Antifa. To je po Evropě známo svým krajně levicovým extremistickým chováním a několika vraždami odpůrců multikulturalismu.

Čtěte také: Fašista musí zemřít. Antifa po Evropě plení a vraždí

Během roku 2016 bylo zaznamenáno několik vražd policistů černochy, kteří pod vlajkou Black Lives Matter (BLM) agresivně protestovali proti údajné diskriminaci. V oblastech, kde BLM aktivně působí, se též rozmnožily útoky na všechna obydlí bělochů. Jak jsme již psali, násilí pocítili například novináři v Milwaukee. Bělochům je nejen tam soustavně vyhrožováno vyvražděním rodiny.

Na černých životech záleží, ale na bílých ne?

Antifa se společně s BLM zaměřila na skupinu White Lives Matter (na bílých životech záleží), jejíž demonstrace Antifa označuje za neonacistické a na sociálních sítích volá po bojkotech, blokádách a schvaluje napadání demonstrantů. V červenci došlo v Buffalu k napadení aktivistů Antifou. Lidé s nápisy “White pride” (bílá hrdost) byli fyzicky napadáni či byli soustavně vyprovokováváni k bitkám. White pride je podle Antify a černých aktivistů z Black pride nacismus.

Podle webových stránek je organizace White Lives Matter pochybná a “smrdí” čistým antisemitismem, včetně pochybování o holocaustu. My však máme hlavní argument, proč Black Lives Matter nemají právo na takové sumy od Sorose. Je to náš článek o statistice vrahů podle rasy přímo od FBI.

Čtěte: Černoši protestují proti bílému násilí, nejvíce se však vraždí sami mezi sebou

Z různých grantů má hnutí BLM získat téměř 100 000 000 dolarů (přes 2,5 miliardy Kč). Krom Sorose mají zdrojem být třeba i Demokraté a jiné multikulturní fondy.

 

 

 

 

 

Orbánova politika vůči EU je nejrozumnější možné řešení. Komise neví, co s ním

Neustálé výhrůžky z EK, hrozba omezování dotací, kritika z OSN, mediální masáž o aktivistech. Ani to premiéra Maďarska Viktora Orbána nezastavilo v tažení proti všem nerozumným nařízením EU. Jednoduše je ignoruje. Nevypisuje žádná referenda o exitu, která jsou vstupenkou na několikaletá jednání, zkrátka, když něco pozbývá rozum, Orbán to ignoruje. Navíc přijal zákon proti neziskovkám placených ze zahraničí.

Když EU vydávala ostrá prohlášení kvůli plotům na maďarských hranicích, Orbán stavěl dál. Nenapadlo ho, že by poslouchal skupinu byrokratů o tom, jak má řídit svůj stát k prosperitě. Poté, co se uzavřela maďarská cesta, ilegální imigranti začali prostupovat o to intenzivněji přes Rakousko. A teď ten rozdíl. Rakousko též začalo stavět místy cosi, co připomíná plot. Kvůli EU a médiím byla zeď nazvána “technickou bariérou”.

Poslední dobou si celá EU neví s neposlušným Orbánem rady. Ten dokonce vyhlásil referendum o povinných kvótách na migranty. Slíbil, že se jeho výsledkem bude řídit, podle průzkumů s velkým náskokem vyhraje odmítnutí těchto kvót. A v evropských médiích se, jakoby na objednávku, začala šířit zpráva o aktivistech, kteří vylepili plakáty o tom, jak do Maďarska uprchlíci nechtějí a o tom, že Maďaři nejsou hloupí, aby poslouchali Orbánova tvrzení a věřili jim.

Premiér se na tyto aktivisty zaměřil a zasáhl do černého. V podstatě vymyslel obdobu amerického “FARA“, což je podrobný dohled nad neziskovými a politickými organizacemi, které jsou financovány z cizího státu. Do neziskovek, které se staly neprůhlednými, jelikož jsou existenčně závislé na tzv. norských fondech, pak přišla policie a zabavila disky a záznamy. Organizace se teď brání proti údajnému zásahu do demokracie. Samy přitom kampaněmi prosazovaly zájmy EU, opozičních stran či Norska.

Neziskové organizace nyní apelují na Evropskou komisi, aby s tímto údajně nepřijatelným krokem něco udělala. Maďarský premiér však tuší. EU neudělá nic. Jediné, co zvládne, jsou silná prohlášení. Činy jsou ty tam. Nejhorší, co Maďarsku hrozí, je dočasné či trvalé vyloučení z EU, což si však poslední dobou přeje stále více a více obyvatel členských zemí. Orbán však neskončil pouze u omezování neziskovek a bojkotu EU.

Sám začal osobně pracovat na přímém styku a spolupráci s ostatními státy. Zkrátka si diplomacii převzala maďarská vláda, veškeré diplomatické kroky si nenechá diktovat od EU. Východoevropský stát tak neztrácí kontakt se svými sousedy a spojenci. A navíc, stejně jako Poláci, Slováci, český prezident a Svobodná strana v Rakousku, touží po povýšení smyslu a moci Visegrádské čtyřky. Není tedy divu, že tzv. evropští politici mluví o spojení s Ruskem. Ono k němu dochází, ale ne přednostně.

Orbán se totiž snaží udržet suverenitu svého státu a svojí vládu pravomocemi udržet nad vládou EU. To je věc, o kterou by se měli snažit všichni politici všech zemí. Jak vidno v Německu, Francii, Rakousku, u nás a v dalších členských státech EU, je to pro některé politiky úkol nemožný, ačkoli by měl být samozřejmostí.

 

Fašismus jako mylně chápané synonymum pro nacismus

Roger Griffin, světoznámý odborník a uznávaný profesor na téma fašismus, v Hyde Parku Civilizace v České televizi uvedl, že fašismus nemá objektivní a absolutní definici. Za svůj přístup označil fašismus jako “zvláštní typ revoluce národa.” Jedná se o “revoluční pokus úplně změnit společnost” se základní hodnotou “národa braného jako organismus”. Fašisté berou “národ jako nemocný” a označí si nepřítele, který je pro společnost virem.

Podle něj je nacismus je jedna odnož fašismu s tím, že dalším typem fašismu je komunismus či italský fašismus, jenž je mnohými považován za úplně první případ fašismu minimálně v současném pojetí. Varovným signálem současné propagandy je také přičítání nacismu k pravici. Nacismus se však skládá ze slov “nacionalistický socialismus” a jeho původní křídlo, ačkoli působilo od začátku rozštěpeně, je levicové. Každá totalitní ideologie je podle Griffina založena na tvarování společnosti. Všechny fašistické režimy, které kdy existovaly, se snažily přeformovat společnost jako hrnčíř hlínu. Podle něj neexistuje možnost, že by takový režim mohl definitivně ovládnout svět.

“Problém” při vzniku dokonalé společnosti je její pluralita. Takové režimy selžou právě na základě tendence tento pluralismus zlikvidovat, což historicky není možné a vetšinou to vedlo pouze k velkým ztrátám na životech. Například Antifa je tím pádem ve své definici fašismu v mýlce. Definuje jej jako neonacismus a základním heslem Antifašistické akce je “good night white pride,” kdy ona “white pride” (bílá hrdost) je Antifou brána jako symbolika neonacismu a projev rasismu. Stejný fašismus se může projevit v jakékoliv společnosti, nejen v té “bílé”.

Griffin a mnozí další vědci a sociologové tvrdí, že takové režimy nemohou fungovat, jelikož fašismus je systém, který naprosto popírá jakékoliv odpůrce. Neexistuje žádná jiná pravda, odpůrci jsou potlačováni násilím, jelikož logicky a argumentačně je potlačit nelze. A tak jediným východiskem fašistického režimu jsou vyhlazovací zábory. Fašismus je totiž veden fanatiky, pro které jiný názor prostě není přijatelný, neexistuje.

Dá se říct, že Griffin popsal nejen nacismus, komunismus, italský fašismus, ale i současný přístup Bruselu k multikulturalismu a radikální islám. Reportáž v rámci pořadu ČT však uvedla především pravici. Příkladem je údajně útok ve Vítkově. Reportáž se tak s Griffinovým pohledem vůbec neshoduje. Drtivá většina odborníků na fašismus též tvrdí, že pravice není jediné křídlo, odkud může fašismus “přiletět”. ČT však vyslechla odborníky, kteří popsali fašisty jako Marii Le Pen, či švýcarské a rakouské bojovníky proti multikulturalismu.

Jak se tedy většina odborníků staví k fašismu? Jsou to základní pojmy: Národ, sjednocení a znovuzrození či uzdravení. Jako zrozený v Itálii fašismus nevznikl jako cokoliv, co by mohlo být spojováno s rasismem. Ten si, jako jeden ze způsobů “léčby společnosti”, přidali například právě nacisté. Původně se jednalo o stát, který měl jakoukoliv silou centrálně ovládat celou společnost. Italové si ne náhodou pro tuto ideologii zvolili symbol ze starého Říma fasces – jílmové pruty svázané červenou páskou s vyčnívající vetknutou sekyrou. V době starého Říma to byl symbol úředníků.

V současnosti tu nejblíže fašismu máme Evropskou unii. Připomeňme si opět tři slova: Národ, sjednocení a znovuzrození neboli uzdravení. Národ neboli stát. Evropská unie v posledních letech tvoří úředně cosi jako superstát, centrálně řízený z Bruselu. Úřednické regulace jsou součástí politiky, která podle samotných zastánců EU má “sjednotit evropské národy”. Podle vysokých představitelů je EU jediným možným způsobem, jak “znovuobnovit evropskou demokracii”. Takto se to učí na základních školách. Jako virus EU označuje takzvané “populisty” a “pravicové extremisty”, proti kterým vedou pravidelné kampaně.

A zde nacházíme zajímavou shodu. Kdo jsou současní zákonodárci, kteří členským státům EU přidělují regule a pravidla? No přeci úředníci, tedy zde můžeme počítat s návratem základního symbolu italských fašistů – fasces. Že EU v sobě nepostrádá znaky fašismu, dokazují, mimo jiné, právě úředníci, které nemáte jako občan právo volit ani sesadit. Jsou pravomocemi výše než členové Evropského parlamentu, což jsou jediné pozice, do kterých dostanou politiky pouze naše hlasy. EP však nemá zákonodárné pravomoci, EU tak snižuje práva občana určovat, kdo mu má vládnout, což je u fašismu znak, jenž režim provází již od svého vzniku skrze všechny fašistické odnože.

Součástí současné politiky EU je také multikulturalismus – ideologie protěžována za každou cenu. Je to vlastně poměrně zajímavý jev, kdy multikulturalismus vlastně též splňuje ona tři základní slova, která jsou definicí fašismu (národ – mix národností a méně bělochů, znovuzrození – zrození dokonalé multikulturní společnosti, uzdravení – pravicoví extremisté a bílí rasisté jsou tím virem a sjednocení – sjednocení všech ras, etnik a náboženských skupin pod jednu střechu). Tento režim je však součástí nejen politiky EU, ale v podstatě celého politického “mainstreamu” Západu. Přestože občanské hlasy jsou stále a hlasitěji proti, tento politický a mediální mainstream tyto hlasy zatím pouze nálepkami, hrami s čísly a pomluvami potlačuje.

Nástup fašismu tak nelze přičítat ani “pouze pravici” ani “pouze rasismu” a už vůbec ne “rasismu bělochů”. Je to ideologie, která se může k moci dostat kdekoliv a kdykoliv. Vzestup fašistické ideologie můžeme nyní přičítat spíše těm, kteří jej právě svádí na pravici či bělochy. Je to nebezpečné nálepkování lidí, kteří se, byť smírně a argumentačně, snaží odporovat současné politice Západu. Jsou tedy dvě možnosti. Buď se v tomto případě krutě mýlíme a elitám zazvoní budíček, nebo můžeme doufat v tu naději, že přes mnoho obětí se další fašistický systém stejně nakonec zhroutí.

fasces-symbol-italskych-fasistu-pochazejci-ze-stareho-rima

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.