Archiv štítku: Média

Petice “za nové referendum”, aneb neuvěřitelná mediální manipulace

Když jsme shlédli skutečnost o petici, která byla založena pár chvil po vyhlášení výsledků referenda o brexitu, nemohli jsme uvěřit, že je něco takového v roce 2016 v Evropě možné. Neuvěřitelná série polopravd, holých lží a manipulací, kterou kopírují všechna velká média, je děsivá a ukazuje, že svoboda tisku zde již neexistuje. Média “jdou na ruku” Evropské unii, a to i za cenu neskutečných lží.

Zaprvé. Petice podle zpráv ještě v sobotu 25.6. obsahovala výzvu k opakování referenda a vyšla v pátek 24.6. Skutečnost je jinde. Petice vznikla několik týdnů před referendem a je výzvou k upravení pravidel pro referendum o vystoupení z EU. Vyžaduje minimálně účast 75% (účast 23.6. byla 72%) a minimálně 60% hlasů pro vystoupení z EU, aby se skutečně muselo provést (zastánci brexitu vyhráli poměrem 52:48). Nejzásadnější je tedy to, že lidé podepisují něco, co ve skutečnosti má jiný obsah, než deklarují média. Vlastně, lidé podepisují?

Ani ne. Petice je internetová. Podepsat jí může kdokoliv na světě, odkudkoliv. Prokazatelně již obsahuje minimálně desítky tisíc falešných podpisů. Tak například, z Vatikánu, který má 800 obyvatel, petici podepsalo již skoro 40 000 lidí. Toto média vůbec nezmiňují. Zmínil se o tom až The Guardian. A o tom je vlastně další a vůbec největší lež této mediální kauzy. Petici, jak píše například iDNES.cz, jak tvrdí Český rozhlas, Česká televize, Sky News a vlastně mnohá největší média, především z kruhu těch médií, která bojovala proti brexitu, podepsaly více než tři miliony Britů. Skutečně?

Aktivisté z Pro-vlast.org uskutečnili průzkum pomocí vyhledávače klíčových slov. Národnost “Great Britain” v petici, která v době průzkumu měla již přes dva miliony hlasů, uvedlo pouze necelých 400 000 podepisujících. Neuvěřitelné. Je tohle vůbec možné? Je možné, aby média takto lhala? Svět navíc oběhla další informace, že petici založil příznivec brexitu. Ten tvrdí, že petice byla zneužita. Média to však podávají tak, že se vlastně příznivec brexitu toho brexitu obával. Z hlasujících pro odchod Británie z EU tak média dělají hlupáky.

Musíme navíc upozornit, že podpisů můžete vytvořit tolik, kolik máte emailových schránek, podepsat můžete z kteréhokoliv koutu světa, odkud též můžete bez problému označit sebe za Brita. Reálný počet, tedy necelých 400 000 ze dvou milionů, tak bude ve skutečnosti ještě o mnoho nižší. Jak je tohle vůbec možné? Sdílejte, prosíme, článek mezi lidi. Ať se neobávají. Petice NEMÁ pro vládu království žádné závazky, je totiž internetová. Jenže lidé, kteří jen čtou média, se to nedozví.

Petice zde. Posuďte sami….

Lživá zpráva o petici na stránkách České televize

Lživá zpráva o petici Česká televize

Lživá zpráva o petici na stránkách Mladé fronty

Lživá zpráva o petici iDNES.cz

Lživá zpráva o petici na stránkách Lidových novin

Lživá zpráva o petici Lidovky.cz

Lživá zpráva o petici na serveru Ceskenoviny.cz

Lživý článek o petici Českénoviny.cz

Dny do brexitu? Prohra nebo výhra?

Do hlasování o “brexitu” zbývají dva dny. Referendum bude velmi vyrovnané, očekává se, jako v případě volem v Itálii a Rakousku, že po volbě zůstane téměř polovina nespokojených obyvatel, bez ohledu na výsledek. Od určité doby politika EU rozděluje obyvatele více než cokoliv předtím v historii Evropy. Vyrovnaných voleb nás čeká celá série, a to nejen u nás, ale například i v prezidentských volbách v USA, tam se také očekává jeden z nejvyrovnanějších výsledků v historii.

Čtěte také: Jak multikulturalismus děsivě dělí společnost: Čeká nás série těsných voleb

Co však preference a masáž ohledně vraždy Jo Cox dělá s ekonomikou? Co dělá se společností? Tak například jméno Jo Cox je najednou prakticky číslo jedna. Politička byla teprve začínající. Po ukončení politických studií se vydala rovnou do kanceláře multikulturních politiků – Labouristů – z Dolní sněmovny a následně se přesunula do pozice asistentky v Evropském parlamentu. Pracovala rovněž v multikulturních neziskovkách, například v Oxfamu, která má velmi tvrdé jednání s odpůrci a vede velmi přísnou multikulturní agitku. Jo Cox také vedla kampaň za zákaz jakékoliv kritiky islámu a sexuální rozmanitosti, pod rouškou korektnosti byla na straně cenzury.

Její smrt přinesla zvrat v preferencích ohledně referenda o brexitu. To jsme ostatně očekávali. Po nich se zvýšily mnohé akcie, ale zdražila ropa. V ekonomických dopadech jsme tedy zatím 1:1. Ke straně brexitu se připojily nejčtenější tiskoviny v Británii. Přidala se média The Daily Telegraph, The Sun, The Sunday Times a Sunday. Na straně setrvání v EU je například konzervativní deník The Times. Kritické, přesto pro setrvání v EU se vyjádřily Financial Times, The Economist nebo třeba The Guardian, který je však levicově zaměřený již dlouhodobě, čili se to dalo čekat. Média jsou tak zhruba rovnocenná, ale co se prodeje týče, spíše mezi nimi vedou podporovatelé brexitu.

Žádný ekonomicky argument není prokazatelný. Výhrůžky Camerona ohledně zhoršení ekonomiky nestranní odborníci nejsou schopni posoudit, záleží totiž na přístupu okolí. EU je na financích Británie poměrně závislá, jen tak se nemůže očekávat, že EU okamžitě přeruší s královstvím všechny obchodní svazky. Jako Česká republika jsme ohroženi též, ale vývoz do Británie má pro nás podíl jen v 6 procentech, navíc nelze ani zde očekávat, že náhle přestane.

S výhrůžkami ustává i sám David Cameron. Od smrti Jo Cox jen a pouze její jméno používá zdaleka nejvíce. Údajně se s ní setkal v Súdánu. Podle jeho slov jí zabila nenávist. Dělala prý to, co uměla nejlépe – pomáhala uprchlíkům. Lidé z jeho okolí tvrdí, že za její smrt nese odpovědnost společnost, která je údajně plná nenávisti. Když se však vrátíme k jeho hrozbám, mezi které například patřilo ohrožení míru v Evropě, neměl nikdy u sebe žádné důkazy těchto tvrzení. Vždy jen slova.

Proti setrvání království v EU se vyslovil například šéf automobilky Aston Martin. Vyzval i zaměstnance, aby volili brexit. Ihned na něj zareagovali další zástupci výrobců aut s tím, že nesouhlasí s odchodem Británie z EU.

Jaký může vlastně být výsledek? Největší porážkou by byla výhra setrvání v EU s nějakým vyšším rozdílem. Elity Evropské unie by nedělaly zdaleka nic proti tomu, aby EU šla v dosavadních velmi tragických šlépějích. Brexit by pro ně znamenal velmi důrazné varování. Pokud se lidé rozhodnou, že i přes všechny dosavadní mnohamiliardové průšvihy EU, nestojí za to tuto instituci opustit, pro Brusel to bude znamenat jasný vzkaz: “Děláme to dobře, budeme to tak dělat dál.”

Británie je jednou z největších ekonomik světa, pro ní jako takovou by brexit neznamenal skoro nic. Zátěž by však přebrali Němci a Francouzi, je tak jasné, že si odchod Britů z EU nepřejí. Česko by přišlo možná o malou část příjmů dotací, ty jsou však již několik let dodávány na dluh EU, tento dluh bude jednou muset někdo zaplatit. EU nepozvedává ekonomiku členských států, jen zvyšuje dluhy. To je hlavní rozdíl. Pokud EU bude touto ekonomickou taktiku udržovat, do deseti let se může zhroutit.

EU navíc ignoruje zločinnost imigrantů. Evropská komise vydala zákaz úředním užívání slova brexit a místo zvyšování bezpečnosti se občané zákoně odzbrojují. Setrvání v EU by pro všechny členské státy znamenalo pokračování politické a kulturní sebevraždy Evropy…

 

SKANDÁL! Ministerstvo spravedlnosti USA cenzurovalo záznam hovoru s orlandským střelcem

Údajně proto, aby se předešlo pronásledování určitých skupin obyvatelstva se americká Generální prokuratura rozhodla zveřejnit neúplný záznam hovoru policisty na telefonu s Omarem Mateenem, útočníkem, který jménem Alláha a Islámského státu povraždil minulou neděli 49 lidí v gay klubu v Orlandu na Floridě. Z hovoru byly vyškrtnuty zmínky o ISIS a slovo “Alláh” bylo nahrazeno slovem “God (bůh)”. Celý necenzurovaný hovor FBI zveřejnila až pod tlakem kritiky lidí, kteří znali necenzurovanou verzi, a médií.

Dispečer: 911, hovor je nahráván
Omar: (arabsky) Ve jménu Alláha, milosrdného a dobročinného
Dispečer: Cože?
Omar: (arabsky) Chvála Alláhovi, modlitby, stejně jako mír pro Alláhova Proroka. (anglicky) Chci vám dát vědět, že jsem v Orlandu a právě jsem střílel
Dispečer: Jaké je Vaše jméno?
Omar: (arabsky) Mé jméno je slibuji věrnost Abu Bakr Baghdádímu z Islámského státu. (anglicky) Jménem Islámského státu.
Dispečer: Dobře, kde jste?
Omar: V Orlandu
Dispečer: Kde v Orlandu?
(KONEC HOVORU)

Z původní verze byly smazány všechny zmínky o ISIS, čili tu byl pokus o to, aby se k médiím a veřejnosti nedostal opravdový motiv teroristy. Několik dní policie při vyšetřování opakovala, že je motiv činu nejasný či neznámý, přitom již prakticky hned měla k dispozici tento záznam, který jasně poukazuje na to, že střelec útočil jménem islámské teroristické organizace Islámský stát.

Omar Mateen zastřelil v noci na neděli 12.6. 49 lidí v gay klubu v Orlandu na Floridě. Několik měsíců otevřeně projevoval nenávist k sexuálním menšinám, ale i přes přísné korektní zákony v USA nebyl nikdy stíhán, jelikož se úřady bály nařčení z islamofobie. Jeho otec patří k příznivcům teroristické organizace Talibán, manželka Mateena s ním vedla textovou komunikaci v době útoku. Útok měl pachatel pečlivě naplánovaný a několikrát předtím klub navštívil. 49 obětí se nemělo jak bránit, Florida má velmi přísné zbraňové zákony a dotyčný klub byl “gun free zóna,” takže obyčejní návštěvníci nesměli do areálu přinést zbraň.

Omar Mateen byl registrovaný Demokrat. Na rozdíl od střelce z Británie, jenž zastřelil političku, to ale média nezmiňují, jelikož hrozí, že vražedný čin voliče Hillary Clinton by jí mohl snížit preference. Média v případě vraždy Jo Cox navíc lživě obvinila střelce z toho, že při útoku křičel heslo “Britain First,” což je název tamní vlastenecké skupiny. A také na rozdíl od Demokrata, který zabil 49 lidí, se z vraždy Jo Coxové obviňují kritici EU, islámu a migrace jako celek. Vražda Cox tak převrátila preference ohledně brexitu a naopak, terorismus, který spáchal Demokrat, Clintonové preference vůbec nesrazil. Nebyl na to mediální tlak.

 

Vražda multikulturní političky Cox může znamenat zvrat v brexitu

Vražda Jo Cox je již pár hodin po smrti političky opatřena několika otazníky, mnoha vykřičníky a minimálně jednou novinářskou lží. Ta však může způsobit zvrat. Zatímco ještě předevčírem vedli zastánci brexitu v průzkumech i o 13%, dnes může být všechno jinak. Neuvěřitelná mediální masáž například televize BBC podle redaktora ČT mění názor Britů na brexit. Chtějí údajně volit proti němu.

Co to vlastně bylo za lež? Útočník těsně před napadením političky Cox měl křičet heslo tamní antiislámské a vlastenecké strany Britain First, doslova tato dvě slova použil. Když pak novináři zkoušeli udělat rozhovor s dalšími svědky, ti naopak tvrdili, že žádné “Britain first” neslyšeli, tato svědectví neodvysílali. Existuje však jeden záznam, jenž dokazuje, že existují svědci, kteří od začátku taková hesla zpochybňují a neslyšeli je.

Video pouze s otázkou, zda svědek slyšel toto heslo s odpovědí máme pod článkem. Podle kvality usuzujeme, že bylo natočeno mobilem, jelikož autor videa předpokládal, že nepohodlnou odpověď média utají. Že by to bylo s Británií tak zlé? Jsou Britové tak naivní, že se nechají zvrátit takovou událostí? Vše nyní hovoří pro ano. V české televizi reportér například ohlásil, že mu řada doteď nerozhodnutých Britů odpověděla jasně: “Po této události budu volit proti brexitu.”

Zajímavé ale je, že se nezmiňují otazníky kolem vraždy Cox. Incident, až do střelby, měl trvat 15-20 minut. Za tu dobu političku nikdo nebránil. Poté, co vytáhl zbraň a střílel, měl dokonce ještě několik minut na to, aby z místa činu utekl. Policie nikde, dopaden byl až o několik desítek minut později. Problém tkví v již tak přísném zákonu o zbraních. V Británii nemáte šanci se bránit. Oběti útoku tedy smířeně situaci pozorují a většinou utíkají.

Vzpomeňme si na útok muslimy v metru, který s poměrně krátkým nožem v ruce ohrožoval lidi skoro půl hodiny a policisté jej v deseti zpacifikovali až po několika minutách. To vše jen kvůli přísnému postupu a strachu policistů z nepřiměřeného jednání vůči muslimům a jiným menšinám. Hrozí jim pak totiž vyšetřování nadřízených orgánů a následné obvinění z rasismu. Takže zatímco policisté ignorují rušení občanského pořádku mezi sousedy, jakmile zjistí, že si lidé stěžují ne člena nějaké menšiny, v téže ulici rozdají pokuty za špatné parkování v okolí špatně parkujícím vozidlům, ale jen těm, která patří rodilým Britům, asi aby příště neobtěžovali.

Důrazný vykřičník k celé události patří médiím. Televize BBC a další táhnout flotilu propagandy za “správný boj” zemřelé političky za “lepší svět”, ve kterém Cox počítala samozřejmě i s Británií, která bude členem EU. Cox prý obětovala čas, jenž mohla strávit s rodinou. Zbyly po ní dvě děti. Ty teď sledují v televizi dojemný příběh “dokonalé ženy”, kterou zabil nacionalista, jenž pokřikoval “Britain First!” Ta drzost multikulturních médií přetrvává, dvě fotografie utopených dětí migrantů se tito novináři využít nebáli, proč by tedy nevyužili smrt dospělé ženy?

NEZAPOMENOUT 2013: Romové skoro umlátili manželský pár. Vyvázli téměř bez trestu.

Duchcov. Jeden z večerů, kdy manželský pár (bělochů) se jde napít do baru. Cestou zpět potkají skupinku Romů. Šestnáctiletý, tedy nejmladší z nich, začne vulgárně a rasisticky pár urážet. V reakci na to se muž ptá, proč to dělá. A v tom to přijde. Neskutečná brutální rasistická mela. Romové bijí ženu na zemi, Romky jí dupou na hlavu, mohly jí zabít. Muž se snaží ženu bránit, několika romskými muži je od ní odtlačen, aby romské ženy mohly dál manželku bít, i když ona ležela nehybně na zemi.

“Mysleli jsme si, že to nemůžeme přežít,” říká muž, jehož identitu raději nebudeme dál připomínat. Dodnes se bojí vyjít na ulici. Nemohou pořádně jezdit do práce, na nákupy. Nikdo je nevyslechl a média? Pouze vyslýchala útočníky. Jak to neměli lehké, jak je jim to moc a moc líto. Velmi dojemné. iDNES.cz vydává několik článků o údajně smutných příbězích brutálních Romů, kteří pár málem umlátili. Video, ve kterém se mladý útočník omlouvá, je pod extrémním tlakem kritiky čtenářů.

A ti se ptají: “Budou odsouzeni jako útočníci z Vítkova?” Nebyli. Všichni útočníci opustili vazbu několik měsíců po soudu a navštěvují různá léčení. Odškodnění pro manžele? Nemají nárok. Právnička napadených se snažila za každou cenu bagatelizovat, že šlo o rasově motivovaný čin, přestože manželé tvrdili opak. Sama tak šla proti svým klientům. Zatímco útočníci z Vítkova dostali vždy výjimečné tresty, média místo toho kritizovala demonstrace na podporu napadených manželů. Ti nyní žijí v ústraní a žena se doposud léčí. Nikdo jim nikdy nenahradil ani korunu z ušlých mezd, kdy nebyli psychicky schopni vydělávat, protože se báli smrtelné odvety.

“Vyřídím si to s váma nožem, vy gádžovský mrdky!”

tak vyhrožoval manželům nejmladší útočník, a to za přítomnosti členů záchranky, která odvážela téměř zavražděný manželský pár. Přes to všechno však Romové vyvázli absolutně bez trestu, maximálně chodí za probačními úředníky. Žádné obvinění z rasového podtextu, prostě nic… Mlátit bílé je prostě legální, je to chvályhodné, je to naprosto v pořádku. To je multikulturalismus! Nezapomeňte NIKDY na tuto brutalitu…