Archiv štítku: Evropská unie

České ministerstvo vnitra každoročně vydává zprávu, ve které velmi hlasitě zmiňuje nebezpečí pravicového extremismu, přičemž ten levicový nemá zdaleka tolik místa. V takových zprávách by se levicoví extremisté měli zmínit důrazněji. Napovídá to zpráva Europolu o zatčených teroristech za loňský rok. Nejvyšší počet zatčených samozřejmě zastávají islámští džihádisté.

Ve Francii těchto džihádistů zadrželi 377, dalších 44 separatistů. Levicový extremismus má žně ve Španělsku. Po 75 zatčených muslimských teroristech a stejném počtu zatčených separatistů, policie v zemi pozatýkala 34 levicových extremistů, převážně členů tamní frakce Antify.

Na třetím místě v počtu zadržených džihádistů figuruje Belgie. Velice překvapivě téměř na chvostu se nachází se třemi zatčenými džihádisty Švédsko. To má totiž jeden z nejvyšších počtů aktivních členů, kteří ze země odcestovali vraždit za Islámský stát. Stejně tak má vysoký počet džihádistů na počet obyvatel. Vláda přesto řeší pravicový extremismus, který však nevyprodukoval ani jednoho prokázaného teroristu.

V České republice byl zatčen jeden prokázaný džihádista a čtyři levicově extremističtí teroristé. V tomto případě se jedná o plánu útoku na vlak. Ten naplánovala Síť revolučních buněk, pod kterou spadá například iniciativa Ne rasismu, Socialistická solidarita a také Antifa. Členové Sítě revolučních buněk rovněž operují z takzvané Kliniky na pražském Žižkově, odkud plánují prorážení policejních kordonů.

Celkový počet teroristů podle jejich zaměření v EU za loňský rok je následující. Džihádisté 687, separatisté 168, nespecifikovaní teroristé 144 (nejvíce takových je ve Velké Británii, 134, jelikož nerozlišují), levicoví extremisté 67 a pozor, těch velmi nebezpečných a hnědnoucích pravicových extremistů bylo v EU zatčeno rovných 11, a to i přes to, že se média a politické elity snaží na tuto skupinu co nejvíce upozorňovat.

V Evropě dramaticky vzrostl počet obětí terorismu

Počet obětí terorismu v loňském roce stoupl z předloňských pěti na 151. Drtivou většinu těchto obětí má na svědomí terorismus islámský. Během dvou útoků v Paříži zahynulo 147 z nich. Za letošek má terorismus na svědomí již téměř 100 lidských životů a 400 zraněných.

Případy multikulturního fanatismu

Turecko: Puč nebo scénka pro Západ? Je to dar od boha, řekl Erdogan

Červenec 18, 2016 admin

Začal stejně rychle jako skončil. Puč, pokus o vojenský převrat, jak mu říkají média, měl za cíl údajně svrhnout současného prezidenta Erdogana. Útok na diktátora však selhal a po událostech, které nastaly a nyní nastávají zůstává mnoho velkých otázek a záhad. Je také divné, jak dvojím metrem měří evropská média a politici.

O puči jsme se dozvěděli v noci z pátku na sobotu 16.7.2016. Armáda obsadila mosty, které kartograficky oddělují evropskou část Istanbulu od asijské. Začala přestřelka mezi armádou opozice a vládními jednotkami. Ty však byly ve velkém oslabení. Stalo se totiž něco zvláštního. Prezident, ačkoli všechny indicie říkají, že armáda měla reálnou šanci, nebyl zadržen a ani neposlal proti armádě všechny dispoziční síly. Naopak. Proti vojákům povstali civilisté.

Podle některých svědků Erdogan přímo svolal civilisty z řad svých příznivců, aby neozbrojení naskákali na techniku armády a tím puč překazili. Vojáci pak nestříleli do lidí a ti je přetlačili vysokým počtem. Následně začal lynč. Vojáci byli biti, bičováni, několika z nich byla údajně i uříznuta hlava. Rychlost legislativních operací je neskutečná. Ihned po ukončení bojů nastaly v ulicích mohutné oslavy. Tisíce lidí oslavily ubránění Erdogana. Nebylo však všechno trochu jinak? Už jen to, že Kiska ze Slovenska nebo premiér Řecka označili režim v Turecku za demokratický, je přinejmenším divné. A při oslavách byl všude kolem vidět znak R4BIA – symbolu Muslimského bratrstva.

Erdogan z puče obvinil islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Sám však pokus armády kritizoval. Hlavním důvodem může být to, že je největším a nejhlasitějším odpůrcem a kritikem Erdoganova režimu. V Turecku se pravidelně zatýkají novináři, kteří hlásají proti němu, je likvidována politická konkurence, fanatičtí příznivci opozičním vyhrožují. Lidé, kteří si v Turecku myslí, že puč byla zinscenovaná hra, kterou si Erdogan naplánoval k upevnění moci, nejsou slyšet, protože se bojí. V ulicích tak byli jen příznivci diktátora, protože ostatním by hrozilo vězení či lynčování.

I česká média nezajímá, že Erdoganův režim, který si zakládá na konzervativních islámských předpokladech, například tvrdě potlačuje LGBT komunitu. Divíme se tedy, že Antifa má odvahu zaútočit na web političky z ČSSD, ale na web vládních médií, která oběti orlandské střelby označila za zvrhlíky, si nedovolí. Podvolenost islámským režimům a tolerance jejich nesnášenlivostí je již tradicí. Lze to také odvodit z reakce médií. Zatímco na Ukrajině byl převrat proti prezidentovi, který šel na ruku Rusku, naprosto v pořádku, pokus o převrat v zemi, kde islámskou rukou vládne muž, jenž se stará o vraždění Kurdů a podporu Islámského státu, je zlý, je proti demokracii a je dobře, že si Erdogan svojí demokracii obhájil.

Následující kroky byly rychlé. Během 36 hodin skončily tři tisíce soudců, šest tisíc policistů a byly zatčeny na 4 000 vojáků. Erdogan teď má na všechno právo veta a vysvětlení pro západní politiky. “Byl zapojen do puče,” řekne, média mu půjdou na ruku, politici na Západě jej vychválí a on si popraví, koho jen bude chtít. Jeho moc je nyní upevněná na beton. Sám prohlásil, že “tento pokus o puč byl darem od Boha.” To mluví za vše. Je to vše pro něj. Lidé, kteří v ulicích vztyčují čtyři prsty, také skandují heslo “trest smrti!” To teď může nastat. A nejspíše také nastane. Kdo bude odvážný a zkritizuje režim, či vydá nějaké svědectví, půjde mu o život. A západní země jej navíc v klidu vydají, kdyby dotyčný náhodou utekl z Turecka.

Vzhledem k tomu, že vyřazení tří tisíc soudců znamená zhroucení justice v Turecku, se země může vrátit někam k roku 1915 – k roku, kdy začala genocida křesťanských Arménů, zkrátka ke středověku. Islámští duchovní mohou převzít roli soudců a vše řešit právem šáría. Odpůrci Erdogana tak budou moct být souzeni jako pochybovači o jeho režimu, tedy jako pochybovači o celé islámské doktríně a za to je podle pravidel muslimů trest smrti. Pokud zkrátka nedojde k hromadným popravám, bude to zázrak. Do několika měsíců k nim dojde. A budete koukat, jak budou západní média souhlasit a politici tleskat. Když to srovnáte s Egyptem, budete se divit, jak opačný přístup budou tito lidé mít.

Pak se není čemu divit, že sílí hlasy, které pokus o puč, který neměl plán B, měl špatné načasování a armáda promarnila šanci zadržet přímo Erdogana, označují za hru. Za hru, jejíž scénář napsal přímo diktátor Erdogan. Pro něj je to totiž skutečně “dar od Boha.” Je to šance, jak z Turecka udělat režim podobný saúdsko-arabskému. Ty hlasy však budou velmi rychle utlačeny. Média, která nebudou s diktátorem souhlasit, budou zkrátka zlikvidována – Erdogan směrem na Západ řekne, že spolupracovaly s pučisty a Západ odpustí. Vzhledem k tomu, že Turecko je pro nás nechvalnou zásobárnou ilegálních migrantů, můžeme si být jistí, že “Paříž”, “Charlie”, “Brusel” a “Nice” se budou opakovat. A zvláště, pokud i přes to, co se v zemi děje, bude Turkům odebrána vízová povinnost…

Případy multikulturního fanatismu, Události

Erdogan přislíbil uprchlíkům turecké občanství

Červenec 4, 2016 admin

Turecký prezident Erdogan přislíbil syrským uprchlíkům turecké občanství. Podle všeho si tímto populistickým krokem chce zajistit voliče pro svojí partaj AKP. Turecké občanství pro migranty by mělo přímý vliv a dopad v zemích EU.

Prezident Erdogan prohlásil na adresu Syřanů: “považujeme vás za naše bratři a sestry,” a slíbil, že se zaslouží o snadnější přístup k tureckému občanství pro uprchlíky právě ze Sýrie. Komplikace by nastala i pro země Evropské unie, které by v případě zrušení víza vůči Turecku mohly čelit daleko většímu návalu migrantů z Blízkého východu. Již nyní totiž z Turecka proudí takzvaní syrští uprchlíci, u kterých se zjistí, že Syřané nejsou, snižují si věk a nebo nejsou schopni se identifikovat.

Erdogan v turecké jižní provincii Kilis, kde promluvil směrem k účastníkům tamních muslimských oslav v souvislosti s Ramadánem, dle médií též uvedl: “Turecko je též vaše vlast.” Otázka snadnějšího přístupu uprchlíků k občanství Turecka je podlé analytiků spíše otázkou souhlasu veřejnosti a mělo by se případně probrat i v referendu. Dle komentátorů Erdogan v Syřanech vyhlíží své nové voliče s politické podporovatele.

Veliký problém by však taková skutečnost znamenala pro celou Evropu. Do ní by pak, v případě zrušení vízové povinnosti Turecka, mohlo nárazově dorazit až několik milionů Syřanů. Evropa se již nyní potýká se současnou vlnou. Erdogan by tak zároveň obešel dohodu s Evropskou unií, podle které by zadržoval ilegální migranty, ale Turecko by migranty pouštělo dál zcela legálně, ale již jako své občany.

zdroj

Případy multikulturního fanatismu

EU potvrzuje fašistické tendence. Po referendu v Británii chce ještě pevněji spoutat členské státy

Červen 30, 2016 admin

Je nutné, aby všechny členské státy co nejrychleji převzali jednotnou měnu, vyloučíme angličtinu jako úřední jazyk EU. Taková slova, která jasně potvrzují, že nikým nevolení úředníci nemají v sobě sni špetku svědomí. Pronášejí je evropští lídři poté, co se Britové rozhodli, že opustí tento svazek, jenž se již netají pokusy o zničení státní suverenity svých členů. Ještě před referendem Jucker na adresu Britů vyslal výhrůžky, že pokud vystoupí, bude s nimi jednáno jako s dezertéry. A v Bruselu se Nigela Farrage dokonce Juncker zeptal: “Co tady vůbec děláte?” Na což mu jedna z hlavních tváří kampaně za brexit odpověděla: “Já jsem byl lidmi zvolen, abych tu byl, co vy?”

Kampaň plná naprostých nesmyslů

Už od jednání Camerona s EU poté, co vyhrál volby a oficiálně slíbil, že vypíše referendum o setrvání Velké Británie v EU, šel britský premiér ostře proti brexitu. Jeho slova doslova naháněla strach, ale mnozí se jim prostě smáli. Cameron přitom vůbec nezačal špatně, ale zřejmě zpanikařil, když viděl preference, které až o 15% favorizovaly opuštění EU. Možné potíže s jednáním s členskými státy EU, kdy polopravdivě uváděl, že Británie přijde o volný pohyb zboží a osob, doslova nabil ostré.

Přes ekonomiku, selhání britské měny, klesání akcií a zdražování rychle přešel doslova k filozofickým zbraním hromadného ničení. Nejdříve nenápadně prohlásil, že opuštění Británie nahrává Rusku. Jak jinak, že. Pak zvětšil kalibr a řekl, že brexit pomůže i Islámskému státu. A nakonec, aby toho trapného vyhrožování nebylo dost, řekl, že “leave” ohrozí mír na Západě. Mimochodem, řekl to jen 6 týdnů po teroristických útocích v Bruselu. Cameronovi se pak v diskusích smáli. “Co přijde dříve? Třetí světová, nebo globální krize způsobená brexitem?” zeptal se ho Fasai Islam, politický komentátor Sky News, a zasloužil se o potlesk i od části tábora odpůrců brexitu, kterým též přišla kampaň premiéra jako směšná a přehnaná.

O vraždě, která se hodila v kampani, se již nemluví

Velký zastánce EU a reportér iDNES.cz Mánert v den vyhlášení výsledků referenda na svém Twitteru a později i v on-line reportáži sdílel obrázek pietního místa političky Jo Cox, která byla zavražděna týden před referendem. A vlastně měl velmi dobrý postřeh. Napsal, že pieta, která byla ještě den předtím přímo u schodiště, aby byla vidět, byla ihned po vyhlášení výsledků referenda odsunuta do koutu náměstí. Jo Cox neposloužila, jak měla. Ať byla její smrt motivována čímkoliv, využívali jí v médiích odpůrci brexitu jako poslední argument.

“Její vraždu způsobila nenávist,” říkali politici a tvrdil to i Cameron. Dva dny po její vraždě otočili odpůrci brexitu skóre v průzkumech z 45:55 na 51:49. Měl to být zlom, který rozhodně o setrvání Británie v dokonalé unii, která se nemýlí. Vždyť i průzkumy po uzavření volebních místností potvrdily přání evropských bohatě placených úředníků, 52:48 pro setrvání. Jaké překvapení a šok způsobilo vyhlášení výsledků, které bylo přesně opačné, než uváděl poslední průzkum.

Ekonomika se stabilizovala za pouhý týden

Na to okamžitě zareagovala britská měna. Libra klesla na pětileté minimum, které média prezentovala lživě jako třicetileté. Níže přitom byla v roce 2009, 2010 a 2011, a to v porovnání s korunou, dolarem u eurem. Klesání měny navíc bankéři přímo ovlivňují. Média v té souvislosti mluvila hlavně o negativech slábnutí měny. Toto slábnutí však například uměle drží i naše, Česká národní banka, v tomto případě by nás tedy zajímalo, proč drží korunu na nějaké hranici i za cenu jejího umělého tlačení dolů, když to přináší taková negativa, jak tvrdí média.

Měna sice nadále klesá, ale zvláštní je, že dovozové zboží z Británie nezlevňuje. Slabší měna navíc, dle dlouhodobé praxe, posiluje kupní sílu turistů, podporuje tedy cestovní ruch a tím pádem nabízí jak negativa (například pro naše vývozce do Británie), tak pozitiva. Urážlivost bankéřů nezpůsobila zatím žádnou výraznou katastrofu, a co víc. Akcie, které klesaly a trh, jenž se ještě před pěti dny zdál jako osoba stojící na kraji propasti, se stabilizovaly na své původní hodnoty. Cena ropy stoupá, ale to je již dlouhodobý trend po předchozím několikaměsíčním trvalém poklesu.

Nenávist vůči voličům brexitu

Poté, co vyšlo najevo, kdo jak hlasoval, se mladí dali na odpor. Vlna nenávisti vůči voličům leave byla na Twitteru ohromná a tak intenzivní, že voliči pro brexit raději na síti mlčeli a potichu sledovali nenávistnou kampaň proti lidem, kteří si dovolili mít jiný názor. Mladí, přestože jejich účast mezi 18 a 24 lety sotva přesáhla jednu třetinu, začali útočit na starší. Jen si to představte. Jste voják, veterán, bojovali jste proti nacistům a pak vám devatenáctiletý absolvent střední školy řekne, že nemáte právo volit.

Ohromná kampaň médií vyvrcholila na hromadě lží o údajné petici, kterou podepisovali spíše cizinci a slavní mrtví než opravdoví Britové, Londýn v čele s muslimským starostou požaduje oddělení od zbytku Británie, Skotsko po dvou letech opět volá po referendu o osamostatnění. Z Velké Británie se v očích novinářů stává malá. Voliči brexitu jsou na síti obětí kyberšikany, kterou podporuje i iDNES.cz, jenž pak napíše “šokující” a “překvapující” článek o tom, jak jsou odpůrci EU šikanováni. Lidé, kteří chtějí zůstat v údajně demokratické EU, volají po zrušení práva volit pro starší občany, kteří prý“v Británii mimo EU budou žít kratší dobu než mladí.”

Voliči se po úvodní panice odpůrců brexitu na síti začali probouzet až skoro po týdnu, počkali, až ti, kteří je bez milosti označují za xenofoby a rasisty, trochu utichnou a začali s protiakcí. Slušnými upozorněními dávali najevo, že poražená strana nedovede respektovat názor jiný, než mají oni sami. Je téměř jisté, že pokud by si Britové odhlasovali setrvání v EU, nikdo by po novém referendu nevolal.

Po brexitu navíc údajně začal stoupat počet rasově motivovaných útoků směrem k muslimům o Polákům. Pomineme-li, že minimálně v případě muslimů se o rasismus nejedná, neboť jsou zastoupeni ve více rasách, nenávist proti bělochům a starším lidem, kterou potvrdila i prounijní demonstrace, média nezmiňují. Je to skoro až absurdní. Na demonstraci byl zabaven i transparent, který starší bělochy prosí, aby zemřeli.

Naše chyba? Ne. Řešení jsou pevná pouta

A myslíte si, že krom voličů by nějakou pokoru projevili i samotní představitelé? Nejen euroskeptici, ale i Cameron či Sobotka projevili zájem o reformu EU zevnitř, aby lidé neměli motivaci vyhlašovat referenda, či je požadovat. Juncker a spol. však jednají opačně. Angličtina bude odstraněna jako úřední jazyk, Juncker důrazně doporučil europoslancům, ať se nebaví s Brity. Také existuje velká pravděpodobnost na zrychlení europrocesu, který vyvrcholí společnou měnou.

Britové určitě nevolili brexit kvůli spolčenému trhu. Jedná se zcela jistě například o to, že členské státy přicházejí o svojí suverenitu. Království má 45% zákoníku seskládaného z nařízení EU. To je téměř polovina všech pravidel země a navíc od úředníků, které nikdo nevolí, kteří jsou jmenováni. Volby tu sice jsou, ale Evropský parlament pořád podléhá Evropské komisi a nemá zákonodárné právo. Má pouze nárok volat po úpravách těch zákonů, které vzejdou z Evropské komise, která je tou, kam není volen nikdo.

Místo Povolení uzd tak EU směřuje ještě více k jejich utažení. Euro dává zemím velké závazky, připoutání k zákonům EU může vytvořit argumenty, proč z ní nevystoupit. Protože by to prostě zkrátka byla moc těžká práce s tím, navrhnout samostatné zákony.

Demokracie ano, ale musíme vyhrát

Ihned po referendu zpravodaj Českého rozhlasu řekl, že předseda Schulz prohlásil “žádná další referenda nebudou,” Sám řekl, že se neví, co tím myslel, ale asi tím chtěl vyslat signál k uklidnění. Neboli vyhrajeme-li, je všechno v pořádku a fašistická ultrapravicová společnost jen neumí prohrávat, viz například prezidentské volby v Rakousku. Najednou je vše jinak. EU prohrála velkou volbu, téměř dvacet milionů jejích obyvatel unii odmítlo.

V rámci takzvané demokracie EU dokonce úředníci prohlašují, že referenda jsou nesmysly, kdy nevzdělaný dav rozhoduje za vzdělané politiky, kteří mají přeci přehled. Jak je však vidět, ani výhrůžky, ani nenávist a ani uražené trestání britské ekonomiky nepomohly k tomu, aby lidé politickým řečem uvěřili. I přes to všechno hlasovalo 52% pro brexit. Kdyby nebylo té extrémní masáže, je téměř jisté, že by ta převaha byla daleko výraznější. Lidé se prostě na poslední chvíli mnohdy báli hlasovat “leave”.

Případy multikulturního fanatismu, Události

Petice “za nové referendum”, aneb neuvěřitelná mediální manipulace

Červen 27, 2016 admin

Když jsme shlédli skutečnost o petici, která byla založena pár chvil po vyhlášení výsledků referenda o brexitu, nemohli jsme uvěřit, že je něco takového v roce 2016 v Evropě možné. Neuvěřitelná série polopravd, holých lží a manipulací, kterou kopírují všechna velká média, je děsivá a ukazuje, že svoboda tisku zde již neexistuje. Média “jdou na ruku” Evropské unii, a to i za cenu neskutečných lží.

Zaprvé. Petice podle zpráv ještě v sobotu 25.6. obsahovala výzvu k opakování referenda a vyšla v pátek 24.6. Skutečnost je jinde. Petice vznikla několik týdnů před referendem a je výzvou k upravení pravidel pro referendum o vystoupení z EU. Vyžaduje minimálně účast 75% (účast 23.6. byla 72%) a minimálně 60% hlasů pro vystoupení z EU, aby se skutečně muselo provést (zastánci brexitu vyhráli poměrem 52:48). Nejzásadnější je tedy to, že lidé podepisují něco, co ve skutečnosti má jiný obsah, než deklarují média. Vlastně, lidé podepisují?

Ani ne. Petice je internetová. Podepsat jí může kdokoliv na světě, odkudkoliv. Prokazatelně již obsahuje minimálně desítky tisíc falešných podpisů. Tak například, z Vatikánu, který má 800 obyvatel, petici podepsalo již skoro 40 000 lidí. Toto média vůbec nezmiňují. Zmínil se o tom až The Guardian. A o tom je vlastně další a vůbec největší lež této mediální kauzy. Petici, jak píše například iDNES.cz, jak tvrdí Český rozhlas, Česká televize, Sky News a vlastně mnohá největší média, především z kruhu těch médií, která bojovala proti brexitu, podepsaly více než tři miliony Britů. Skutečně?

Aktivisté z Pro-vlast.org uskutečnili průzkum pomocí vyhledávače klíčových slov. Národnost “Great Britain” v petici, která v době průzkumu měla již přes dva miliony hlasů, uvedlo pouze necelých 400 000 podepisujících. Neuvěřitelné. Je tohle vůbec možné? Je možné, aby média takto lhala? Svět navíc oběhla další informace, že petici založil příznivec brexitu. Ten tvrdí, že petice byla zneužita. Média to však podávají tak, že se vlastně příznivec brexitu toho brexitu obával. Z hlasujících pro odchod Británie z EU tak média dělají hlupáky.

Musíme navíc upozornit, že podpisů můžete vytvořit tolik, kolik máte emailových schránek, podepsat můžete z kteréhokoliv koutu světa, odkud též můžete bez problému označit sebe za Brita. Reálný počet, tedy necelých 400 000 ze dvou milionů, tak bude ve skutečnosti ještě o mnoho nižší. Jak je tohle vůbec možné? Sdílejte, prosíme, článek mezi lidi. Ať se neobávají. Petice NEMÁ pro vládu království žádné závazky, je totiž internetová. Jenže lidé, kteří jen čtou média, se to nedozví.

Petice zde. Posuďte sami….

Lživá zpráva o petici na stránkách České televize

Lživá zpráva o petici na stránkách Mladé fronty

Lživá zpráva o petici na stránkách Lidových novin

Lživá zpráva o petici na serveru Ceskenoviny.cz

Proti multikulturnímu fanatismu!