Archiv rubriky: Události

Clintonová urazila příznivce Trumpa. Polovina z nich jsou ubožáci, řekla

Hillary Clinton, demokratická kandidátka na prezidenta USA, o polovině příznivcích Donalda Trumpa prohlásila, že jsou ubožáci, islamofobové, xenofobové, homofobové, sexisté a rasisté. Podle ní takoví lidé bohužel existují a Donald Trump je pozvedl.

“Polovinu příznivců Donalda Trumpa lze přiřadit do kategorie ubožáků. Rasisté, sexisté, islamofobové, xenofobové, homofobové, vyberte si. Takoví lidé tady bohužel jsou a Trump je pozvedl,” řekla kandidátka. Je zajímavé, jak rychle z médií tato zpráva vyšuměla. Na výrok zareagoval Donald Trump dvěma statusy na sociálních sítích.

“Hillary Clinton hrubě urazila mé podporovatele, miliony tvrdě pracujících lidí! Věřím, za to zaplatí ve volbách,” napsal v první reakci. “Zatímco Hillary Clinton řekla hrůzná slova na mé příznivce a zatímco mnoho jejích příznivců nikdy nebude volit mě, vždy je budu respektovat,” napsal o dvě hodiny později.

Clintonová v neděli vydala prohlášení, ve kterém lituje svých výroků. Nicméně stále více si média všímají jejích pochybení. Lidé častěji zkoumají její zvláštní pohyby a gesta, zveřejněná na sociálních sítích a mnozí tvrdí, že si demokratická kandidátka neuvědomuje a nepamatuje, co říká. Další lidé kritizují její obraty v názorech.

Stále častěji se připomínají její skandály ohledně zveřejněných emailů FBI s “TOP SECRET” obsahem a také podíl Saúdské Arábie na financování její volební kampaně, který dosahuje desítek milionů dolarů. Její kritici hovoří, že tak teokratickému režimu půjde, podobně jako předchozí prezidenti, “na ruku”.

Ministerstvo zahraničí odsuzuje provokaci Konvičky. Samo však varuje před Saúdskou Arábií

České ministerstvo zahraničních věcí (MZV) ve svém článku odsoudilo údajně provokativní akci Iniciativy Martina Konvičky, která údajně urazila islám. Urážkou měl být “muslimský pochod” k přenosné kadibudce od firmy TOI TOI. K němu ani nedošlo a policie akci na příkaz Magistrátu přerušila.

MZV na webu píše: “I když se organizátoři snažili svou akci uvádět jako humoristickou, MZV – tak jako při předchozích příležitostech – ji považuje za přímou urážku náboženské skupiny. A to i proto, že se koná v době největších muslimských svátků a pouti do Mekky. Ministerstvo zahraničních věcí odsuzuje co nejdůrazněji jakoukoli podobnou aktivitu, která šíří náboženskou nesnášenlivost, vnáší nevraživost do české společnosti a tím poškozuje obraz České republiky ve světě.”

Nutno zdůraznit, že zmíněný svátek si s sebou vezme až desítky milionů mrtvých zvířat, které po světě zahynou halal porážkou – podříznutím za plného vědomí, kdy zvíře dlouho vnímá své zranění způsobené nožem a zemře až po několika minutách, a to udušením se vlastní krví. Nutno hlavně zdůraznit, že Saúdská Arábie je z pohledu MZV nebezpečnou oblastí, kde operují islamisté.

Je žádoucí a nutné, aby cizinec přijal veškerá individuální opatření pro vlastní bezpečnost, průběžně je kontroloval, neustále byl ostražitý. Je důležité, aby před nástupem do soukromého vozidla zkontroloval jeho stav a cestou kupř. pozoroval, zda není sledován,” varuje MZV. V jiném článku rovněž upozorňuje na to, jak se mají lidská práva nemuslimů v zemi a to ne s kritickým pohledem, ale jako varování pro české nemuslimské návštěvníky země:

“Praktikovat jiné než muslimské náboženství je povoleno pouze v soukromí. Není dovoleno nosit viditelně křížek na krku, oslavovat na veřejnosti Vánoce či Velikonoce, nebo jinak ”propagovat” jakékoliv jiné náboženství než islám. Je obtížné koupit či dovézt symboly, ozdoby atd. s neislámskou náboženskou tematikou. Nemuslimové nemají přístup do měst Mekka a Medína a dalších muslimských významných míst”, to píše MZV na svém webu na téma Saúdská Arábie.

České ministerstvo zahraničních věcí tedy hraje na jedinou stranu – na teokratický saúdskoarabský režim plný přísných islámských opatření, diskriminace nemuslimů a varování turistům, na druhé straně ignoruje urážky křesťanství, když Milan Kohout nalije do svěcené vody v polském kostele své sperma, české úřady to přešly bez povšimnutí, přestože polský kostel a jeho urážka by mělo být téma pro MZV. MZV tak potvrzuje jednoznačnou poddajnost vůči Saúdskoarabskému režimu.

VIDEO: “Africký slum” V Paříži. Víte, z jaké ulice je?

Až budete někomu pouštět video natočené skrytou kamerou, které ukazuje, jak pařížské ulice okupují migranti, kteří minimálně z jedné z nich udělali jakýsi slum, kde na krabicích, starých matracích a lavičkách v podstatě bydlí, možná vám to ani nebudou věřit. Sami jsme nemohli uvěřit. Takový skandál by přece oblétl svět. Takové záběry, kdyby byly pravdivé, znamenaly by velký skandál, o který by se média určitě zajímala. A tak jsme se rozhodli hledat.

Podle obchodů na záběrech jsme nalezli až šokující věc. Video nejen, že skutečně pochází z Paříže, pochází dokonce z Avenue de Flandre. Pro ty, kteří nechápou, ulice se nachází v centru hlavního města Francie! Ve videu, v čase 2:03 jsme objevili první skutečně zřejmý a celý nápis podniku, od kterého jsme se při hledání mohli odrazit. Jedná se o Piercing Stalingrad a skutečně na jiném místě než v centru Paříže není. Dle bližšího zkoumání se potvrdilo, že se skutečně jedná o Avenue de Flandre.

Za pomoci aktivistů z neziskové organizace CPSE se tu na protest za právo na pobyt, neboli za právo na legalizaci jejich ilegálního pobytu ve Francii. Na místě jich jsou až 2 000, policie se marně pokouší slum zlikvidovat, jsou pod tlakem bojovníků za lidská práva a to jim znemožňuje tvrdší fyzický zákrok.

Avenue de Flandre

Zahrádka u Avenue de Flandre

Pamatujte si, že ačkoli něco zní neuvěřitelně a považovali byste za skandál, kdyby to byla pravda a média to nezveřejnila, neznamená, že to tak není. Média, v závislosti na velkých agenturách, vlivu různých zdrojů finančních toků do nich a v závislosti na politickém tlaku, skutečně tají i tak výrazné události, jako je “africký slum” v centru Paříže. Město lásky? Ještě pořád?

Za “Džungli” v Calais mohou asi kamioňáci. Dostávají tučné pokuty za migranty, o kterých nevědí

Při průjezdu přímořskou oblastí u francouzského Calais, kde v tzv. Džungli sídlí kolem 8 000 ilegálních imigrantů, jsou kamioňáci v ohrožení života. V posledních týdnech se agresivita migrantů neskutečným způsobem stupňuje, migranti útočí tyčemi, tvoří hořící barikády a do zastavených kamionů se vkrádají. Řidiči v obavách o život nevystupují, ale v Anglii je čeká nepříjemné překvapení: Za každého nalezeného migranta dostanou pokutu až 2 000 liber (60 000 korun).

Velký multikulturní bizár zažívají řidiči kamionů, kteří mají tu smůlu a proto, aby uživili rodinu, musí jet z Francie do Británie přes Calais, místo, kde skoro deset tisíc lidí za neschopnosti tamních úřadů přebývají agresivní ilegální imigranti. Ti to k dálnici nemají vůbec daleko a policie již boj o ní dávno vzdala a drží se již pouze opodál. Migranti tak mají volnou cestu přímo ke kamionům, které napadají kameny a tyčemi.

Pokud tyče ani jiné fyzické útoky nefungují, přijdou na řadu noční útoky zapálenými barikádami. Řidiči musí zastavit. Toho ilegálové využijí a nasunou se do nákladového prostoru. Řidič tento fakt sice tuší, ale z obavy o zdraví musí pokračovat v jízdě. Vystoupit a migranty vyhnat se již nikdo neodváží. “Jsou jich desítky až stovky najednou. Jde o život, jakmile vystoupíte,” shodují se řidiči. Jediné, na co se zmůžou, je najíždění na migranty, kteří uskakují. V Anglii však řidiče čeká ještě větší problém a pro mnohé z nich jde o samotnou finanční existenci.

Jak totiž před několika měsíci naznačoval na iDNES.cz jeden z českých šoférů, Britové neberou ani video v potaz. Řidič je odpovědný za svůj nákladový prostor a policie tak bezmocným kamioňákům uděluje téměř smrtelné pokuty – až 2 000 liber za každého nalezeného imigranta. To je v přepočtu kolem 60 000 korun. Odvolání je velmi složité a provozovatelé marně upozorňují na nespravedlnost přístupu britské policie.

Změna v nedohlednu

Ministerstvo vnitra namítá, že jsou pokuty udělovány především za “nedostatečně zabezpečený nákladový prostor.” Ignorují videa, ze kterých vyplývá, že se i přes bezpečnostní zámky dostanou migranti páčidly a hrubou silou. Jen v roce 2015 si tak britská policie na nebohých šoférech a provozovatelích přilepšila o více než 6,5 milionů liber (200 milionů korun). Ne vždy se vybírají maximální pokuty. I tak se zpravidla jedná o částky kolem 600-1000 liber pokuty pro řidiče a až dvojnásobek pro provozovatele.

Malé dopravní firmy tak stojí před těžkým rozhodnutím: Zůstat u Calais a přicházet o peníze, hledat práci jinde, či rovnou ukončit činnost. Dvě dopravní společnosti, jedna z Nizozemí a jedna z Rumunska se s britskou stranou soudí, jelikož podle jejich prohlášení tvrdí, že oni nemohou za stav s migranty u Calais. Porovnejte sami. V roce 2014 bylo při pokusu dostat se kamionem do Británie přistiženo na 4 000 ilegálů. V červenci 2015 již jejich počet přesáhl 13 000.

Zeď, která bude zřejmě k ničemu

Britské úřady však dál trvají na svém a používají bič na řidiče. Jakoby šoféři byli zodpovědní za příliv ilegálních migrantů, kteří se “záhadným” způsobem dostali až ke kanálu La Manche. Jediné plánované řešení doteď nabízely úřady, které slibovaly odsunutí ilegálních imigrantů a jejich rozdělení do jiných vzdálenějších oblastí po celé Francii. Od té doby se počet obyvatel Džungle zvedl o polovinu.

Další řešení nyní nabízejí Britové. Ti slíbili postavení čtyři metry vysoké zdi. Zatímco však stavba plotu na hranicích Maďarska zvedla po celé EU vlnu pozdvižení a tsunami kritiky, britská zeď se sešla s kladnými ohlasy od evropských úředníků. Problém zdi je však její délka, která by měla mít jen stovky metrů. Zásadní řešení otázky Džungle a jejích agresivních obyvatel tedy nenabízí, problém přesune o kilometr dál.

Kamioňáci se tak z oblasti začínají houfně stahovat. Někteří z nich budou raději na svých pracovních úřadech než na dálnici, kde na ně útočí rozzuření ilegálové tyčemi. Calais je unikátním případem, který média neskrývají. Nejspíše největší evropská NO-GO zóna, která je plná obchodu z drogami, nemocí, násilí a prostituce, je úkazem naprostého selhání evropských elit. Vina je navíc přenesena na řidiče, kteří udělali jedinou chybu, a to, že si dovolili jet po dálnici, která se mění ve stejnou džungli, jako je k vidění z kabin vozů.

David Bohbot na demonstraci za Jeruzalém připomenul českou pomoc Izraeli

Psal se rok 1947 a tehdy nově vznikající židovský stát tušil, co jej čeká. Muslimské země se chystaly na odjezd spojeneckých vojsk z palestinského území a definitivní vyhlášení samostatnosti Izraele. A ještě tentýž rok Západ, tedy NATO, zakazuje prodej zbraní židovskému státu. Československo, tehdy těsně předtím, než se k moci dostali komunisté, si však rozhodlo po svém. O transakci zbraní tehdy rozhodovala česká státní správa, tedy tehdejší Ministerstvo národní obrany společně s Ministerstvem zahraničí.

Do Izraele byly z Československa dodány tisíce pušek, miliony kusů munice, stíhací letouny Avia S-199 či Spinfire a další velmi důležité zbraně. Čeští Židé i ostatní občané pak, za pomocí tří státem vyhlášených sbírek, věnovali židovskému spojenci dohromady skoro 30 milionů korun. Na tehdejší dobu to byly vskutku velké peníze. V době války Československo dokonce uspořádalo nálet na nepřátele Izraele za použití letounů B-17.

V roce 14.5.1948, ihned po vyhlášení samostatnosti Izraele, byla země napadena. Na počátku válečného sporu čelil Izrael mírné přesile (cca 29 000 vojáků proti téměř 40 000) z osmi muslimských a arabských zemí. Cílem těchto zemí bylo zničení nově vzniklého státu. A hlavně díky dodávce zbraní z Československa, kterou posléze řídili i tehdy čerstvě vládnoucí komunisté, a díky pomoci při výcviku izraelských mužů a žen se povedlo útok odrazit.

Vítěze můžeme počítat jako izraelskou stranu. Většinou je tak označována, avšak největšími odpůrci tohoto tvrzení jsou pochopitelně zástupci druhé strany. Těm se ale nepovedl hlavní cíl – odstranit židovský stát z mapy. Izrael však nezískal kompletně celé území, chybí mu Staré město Jeruzaléma. Ztráty jsou však jednoznačně pro něj. Zatímco na straně čerstvého nenáviděného státu se ztráty počítají kolem 4 000 vojáků a 2 500 civilistů, celkové ztráty útočníků jsou téměř trojnásobné.

První arabsko-izraelskou válku židovský stát zvládl především díky pomoci Československa. A teď se píše rok 2016 a ministryně školství Valachová podléhá tlaku Palestinců, ano, těch, kteří se nestydí ubodat dívku v jejím pokoji či posílat děti na policisty, aby měli materiály pro média. Těm se nelíbí školní atlas, kde je Jeruzalém uveden jako hlavní město Izraele. Ministerstvo tedy přikázalo: “Hlavní město musí vydavatel přepsat na Tel Aviv, jinak přestane být školní učebnicí.” Až po tsunami kritiky Valachová otočila.

Je dobré to připomínat. Připomínat, proč se na demonstraci za Jeruzalém uvedený jako hlavní město Izraele na jedné straně barikády sešli tvrdí a dlouhodobí kritici islámu s jinak nesnesitelným soupeřem Kalouskem. Je to také důvod, proč malá demonstrace Palestinců to zabalila předčasně. A také je to důvod toho, proč o tom mluvil původem Izraelec David Bohbot, armádní expert a učitel obranného umění Krav Maga.

“Byly doby, kdy Rakousko říkalo, že Čechy patří jim. Byly doby, kdy si Angličané, Francouzi a další říkali, že Čechy vůbec nemají existovat.Byly doby, kdy Němci, Italové, Francouzi, Angličané a další říkali, že Česká republika má být rozkouskovaná. A byly doby, kdy všichni říkali, že nebudou dávat zbraně Židům. Jen Češi tenkrát řekli: Nás nezajímá co říkají ostatní,” dá se shrnout jeho silný projev, který nám připomíná, že Izraelci nezapomínají.

Jsou nám vděční za to, že pár let po nacistickém holocaustu neprožili další podobný masakr od muslimů. A jsou také důvod, proč Izrael je ten pravý spojenec a přítel pro nás. Ne Saúdové, ne Syřané, ne Němci, ale Izrael…

vztyceni-izraelske-inkoustove-vlajky-v-ejlatu