Archiv štítku: Islám

V Berlíně demonstrovaly 4000 lidí proti Angele Merkelové.

“My pro Berlín, my pro Německo,” hlásají pořadatelé velké demonstrace pod titulem “Merkel Muss weg,” tedy “Merkelová musí pryč.” Na místě je několik tisíc účastníků. O demonstraci zatím v českých ani ve velkých světových médiích nebyla, ani zmínka. Demonstrace začíná v 15:00 a budeme jí pro vás sledovat ON-LINE. Náš přenos byl ukončen. Událost můžete sledovat živě na YouTube kanálu RT.

merkel muss veg

ON LINE PŘENOS BYL UKONČEN. DĚKUJEME ZA POZORNOST.

16:51: Demonstranti se zčásti rozešli, většina však pokračuje v pochodu po naplánované trase.

16:46: Před pochodem je poměrně nízký počet novinářů. Akce nebude mít mnoho zmínek v médiích.

16:41: Začíná pochod, jako obvykle s velkým transparentem “Merkelová musí ven” v čele.
Pochod Merkel Musws Weg

16:28: Dle videí a fotografií jsou na místě hodinu po začátku akce cca 4000 lidí.

16:24: Ještě k obrázku: Pod střechou nádraží, nahoře vlevo nad pódiem je protidemonstrace, kterou čítá cca 50 příznivců multikulturalismu.

16:15: MAPA, která znázorňuje obsazenost WaschingtonPlatz podle dostupných zdrojů (foto a video)
mapa demonstrace Berlín 30.7.2016

15:50: První videa účastníků demonstrace. Jedno z nich naznačuje, že demonstranti Waschington Platz zaplnili a je jich tak několik tisíc.

15:44: Možná bychom si na to měli zvyknout. Krom RT žádné velké médium aktuálně neinformuje o této demonstraci.

15:41: Jeden z plakátů na demonstraci má na sobě fotografii Angely Merkelové se zkrvácenýma rukama a nápisem “My to zvládneme,” což kancléřka již dvakrát prohlásila po teroristických útocích ve vztahu k migrační krizi.

15:38: Demonstrace začíná proslovy. Na kanálu YouTube Antifa obviňuje příznivce a účastníky demonstrace z toho, že jsou ancisté.

15:27: Demonstrace ještě pořádně nezačala. Podle přenosu RT účastníků přibývá a už jich je odhadem přes dva tisíce.

15:24: Antifa na diskusi u videa s přenosem demonstrace proti Merkelové: “Nechutný obrázek u oběda,” komentuje.

15:18: RT již vysílá! Odkaz níže

15:15: Přímý přenos na YouTube kanálu RT zatím stále neběží.

15:10: Ignaz Bearth vysílá z místa konání, podle kterého je na místě na tisíc lidí:

15:00: Podporu demonstracím, které vyjadřují opačné názory než demonstrace Merkel Muss Weg, vyjádřila i nebezpečná Antifa. Zatímco protiislámské a protimerkelovské demonstrace oficiálně nepodporuje žádná oficiálně krajně pravicová organizace, u levicových akcí vždy Antifa hraje významnou roli. Například se snaží vyprovokovat fyzické potyčky, aby došlo ke zrušení či zákazu demonstrace.

14:47: Přímý přenos z demonstrace, který začne přesně v 15:00, můžete sledovat zde:

14:35: Trasy protestů: své má i protistrana, jejíž příznivci účastníky demonstrace Merkel Muss Weg označují za rasisty a neonacisty:
trasy protestů

14:30: Jedním z řečníků bude i švýcarský politik Ignaz Bearth
Ignaz Bearth

14:21: Demonstrace se uskuteční na Waschington Platz v Berlíně. Zdroj: google
waschington platz

14:14: Podle facebooku by se akce měly účastnit zhruba čtyři tisíce lidí.

14:13: Multikulturalisté volají po mobilizaci a zakročení proti “demonstraci neonacistů, populistů, krajní pravice a Putinových agentů.” Levice též ohlásila dvě demonstrace poblíž akce odpůrců Merkelové.

 

 

Slobodan Miloševič byl zproštěn obvinění z válečných zločinů

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu rozhodl, že Slobodan Miloševič nenesl žádnou vinu na válčených zločinech a genocidě spáchané během bosenské války mezi lety 1992-1995. Rozhodl tak více než deset let po jeho smrti. Neodsouzený bývalý prezident Srbska čekal pět let v Haagu na rozsudek, který nepadl, na následky zdravotních potíží spojených s vězněním bez rozsudku přitom Miloševič zemřel.

V nečekaném rozhodnutí komory, která například Radovana Karadžiče odsoudila k čtyřiceti letům žaláře, se uvádí, že “Slobodan Miloševič nebyl součástí společného trestného počínání.” To přitom mělo spočívat v pronásledování muslimů a Chorvatů během bosenské války. Miloševičovy činy, ze kterých byl definitivně zproštěn, byly vedeny jako argumenty k napadení Srbska a obsazení Kosova. Tam doteď probíhá pronásledování Srbů Albánci. Kvůli jejich letitému pálení domů a vraždění musí řadové Srby v Kosovu bránit členové armády NATO.

Čtěte také: Madeleine Albrightová: strůjce bombardování Kosova, která se netají nenávistí k Srbům

Čtěte také: Dokument „Uloupené Kosovo“ se multikulturalistům nelíbí. Srbů se ale neptají

Podle obžaloby a podle všech politiků a médií bylo přitom na přelomu tisíciletí vše jasné. Slobodan Miloševič měl odsouhlasit násilný odsun muslimů a Chorvatů z území a měl se tím pádem podílet na etnické čistce. V jejím rámci se zabíjelo a kradl se majetek. Táhlý proces média označila jako hotovou věc. Slobodan Miloševič se jako právník obhajoval sám a obžaloba se rozpadla. Přesto byl pět let držen v Haagu, kde se prohlubovaly jeho zdravotní potíže. Ty se mu staly osudným. Nad jeho smrtí politici jásali a například tehdejší ministr zahraničí Vuk Drašković politoval pouze toho, že Miloševič nebyl souzen v Srbsku.

Výroky dalších politiků též stojí za zmínku. Tehdejší ministr zahraničí Slovenska Eduan Kukan řekl: “Zdá se, že to byla přirozená smrt. Život to nakonec vyřešil místo všech mezinárodních tribunálů.” Cyril Svoboda prohlásil: “V tomto případě boží mlýny mlely rychleji než lidská spravedlnost.” Naopak Srbové, v té době již znechuceni západní politikou, která mnoha z nich zničila životy a pomohla ke smrti jejich blízkých, byli v šoku. Podle Srbů, kteří v médiích dostali prostor, bylo šokující především to, že Miloševičovi byli odepřeni doktoři kteří mu mohli pomoci s jeho zdravotními komplikacemi. Označili tak toto chování jako pomalý trest smrti bez rozsudku. Politici si však trvali na svém. Miloševič byl zločinec.

Soud však zjistil, že pro odsouzení neexistuje žádný důkaz a naopak, objevila se řada argumentů, které stály na straně Miloševiče. Přesto byl do své smrti vězněn. Soud například zjistil, že odsouzený Karadžič a Miloševič neměli od roku 1992 vůbec dobré vztahy. V konečném rozsudku soud uvádí, že Miloševič nebyl součástí té partaje, jenž rozhodla o tvrdém přístupu, naopak právě on se pokoušel, aby Srbsko “zaujalo opatrnější přístup.” I přes to však Srbsku bylo odebráno území Kosova, které obsadili muslimové a nyní se i tam shromažďují islamisté. Bombardování Kosova, které bylo odůvodněno právě obviněním Miloševiče z válečných zločinů, si vyžádalo tisíce mrtvých civilistů. Lidé, jako například Madeleine Albright, kteří na válce v Srbsku neuvěřitelně zbohatli a hlavně jí vedli, nebyli nikdy ani obviněni.

O zproštění obvinění zatím neinformovala žádná větší česká média. O zproštění informoval web InSerbia.info.

 

Společnost profesionálních novinářův USA přikazuje, jak psát o terorismu

Šokující instrukce profesionálním novinářům píše SPJ, tedy Společnost profesionálních novinářů. Americká komunita novinářů vydala instrukce pro publicisty, jak psát o terorismu tak, aby nebyla uražena žádná dotčená menšina. Hlavní cílovou skupinou jsou “překvapivě” Arabové a muslimové.

Článek se jmenuje “Pokyny pro Boj proti rasovému, etnickému a náboženskému profilování” a je zaměřen na způsob, jakým má novinář psát a hovořit o terorismu. Prohlášení je platné již téměř patnáct let a američtí novináři o něm nehovoří. běžného čtenáře by nenapadlo číst na serveru, který je určen hlavně novinářům a tak se instrukce příliš nerozebírají. Rozhodnutí o tom vydat takové instrukce padlo necelý měsíc po útoku 11.9.2001, při kterém zahynuly tisíce lidí. 

“Dne 6.10.2001 na svém národním shromáždění v Seattlu Společnost profesionálních novinářů schválila rezoluci, která vyzývá kolegy novináře a členy Společnosti (SPJ) k přijetí opatření proti rasovému profilování v rámci informování o boji proti terorismu,” píše se v úvodním odstavci.

V instrukcích se píše například. “Psát v jazyce informativním, nikoliv pobuřujícím” nebo “vylíčit muslimy, Araby a jihoasijské Američany jako bohaté lidi a zdůraznit jejich rozmanité zkušenosti.” Ještě zajímavější a přiznejme si i skandálnější jsou instrukce o vyhledávání vhodných situací k fotografování. Pod nadpisem “vizuální obrazy” se novinářům doporučuje “vyhledávat z různých etnických a náboženských skupin při fotografování jejich smutku nad ztrátami v New Yorku, Washingtonu a Pensylvánii (dějiště útoků 11.9.2001).”

Další instrukce, které v důsledku útoků v USA dne 11.9.2001 dodržuje SPJ dodnes, jsou například: “Hledat muslimy, Araby, Asijce a další etnické a náboženské menšiny a vyprávět jejich příběhy z válek na Východě.” Dále tam je například: “Kladení důrazu na nadřazenost bílé rasy v minulosti,” nebo “upozorňovat, že klečení na podlaze, modlení a recitování z koránu není nic neobvyklého” a také “informovat, kolik muslimů žije ve všech koutech světa při informování o islámu.” Dále je v článku kladen důraz na “vyhledávání tmavší muže a ženy, sikhy, muslimy ve všech odvětvích umění a obchodě.”

Velmi důležité je údajně také “vyhýbání se slovních spojení jako “muslimský extremista” nebo “islámský terorista”, které jsou údajně zavádějící, jelikož shazují vinu na náboženství.” Jako alternativu může novinář použít známé názvy teroristických organizací, čili použít spojení například “terorista z ál-Kájdy” a podobně. Dále je doporučeno se též vyhýbat slovu “džihád”, pokud novinář není důkladně seznámen s jeho přesným výkladem.

Článek je k dispozici zde, na oficiálních stránkách SPJ. Kompletně v anglickém jazyce. Co myslíte? Mají evropské novinářské asociace podobné instrukce? Zatím to tak totiž vypadá…

Seznam zatčených teroristů v EU: Ti pravicoví škodí nejméně

České ministerstvo vnitra každoročně vydává zprávu, ve které velmi hlasitě zmiňuje nebezpečí pravicového extremismu, přičemž ten levicový nemá zdaleka tolik místa. V takových zprávách by se levicoví extremisté měli zmínit důrazněji. Napovídá to zpráva Europolu o zatčených teroristech za loňský rok. Nejvyšší počet zatčených samozřejmě zastávají islámští džihádisté.

Ve Francii těchto džihádistů zadrželi 377, dalších 44 separatistů. Levicový extremismus má žně ve Španělsku. Po 75 zatčených muslimských teroristech a stejném počtu zatčených separatistů, policie v zemi pozatýkala 34 levicových extremistů, převážně členů tamní frakce Antify.

Na třetím místě v počtu zadržených džihádistů figuruje Belgie. Velice překvapivě téměř na chvostu se nachází se třemi zatčenými džihádisty Švédsko. To má totiž jeden z nejvyšších počtů aktivních členů, kteří ze země odcestovali vraždit za Islámský stát. Stejně tak má vysoký počet džihádistů na počet obyvatel. Vláda přesto řeší pravicový extremismus, který však nevyprodukoval ani jednoho prokázaného teroristu.

V České republice byl zatčen jeden prokázaný džihádista a čtyři levicově extremističtí teroristé. V tomto případě se jedná o plánu útoku na vlak. Ten naplánovala Síť revolučních buněk, pod kterou spadá například iniciativa Ne rasismu, Socialistická solidarita a také Antifa. Členové Sítě revolučních buněk rovněž operují z takzvané Kliniky na pražském Žižkově, odkud plánují prorážení policejních kordonů.

Celkový počet teroristů podle jejich zaměření v EU za loňský rok je následující. Džihádisté 687, separatisté 168, nespecifikovaní teroristé 144 (nejvíce takových je ve Velké Británii, 134, jelikož nerozlišují), levicoví extremisté 67 a pozor, těch velmi nebezpečných a hnědnoucích pravicových extremistů bylo v EU zatčeno rovných 11, a to i přes to, že se média a politické elity snaží na tuto skupinu co nejvíce upozorňovat.

V Evropě dramaticky vzrostl počet obětí terorismu

Počet obětí terorismu v loňském roce stoupl z předloňských pěti na 151. Drtivou většinu těchto obětí má na svědomí terorismus islámský. Během dvou útoků v Paříži zahynulo 147 z nich. Za letošek má terorismus na svědomí již téměř 100 lidských životů a 400 zraněných.

 

Turecko: Puč nebo scénka pro Západ? Je to dar od boha, řekl Erdogan

Začal stejně rychle jako skončil. Puč, pokus o vojenský převrat, jak mu říkají média, měl za cíl údajně svrhnout současného prezidenta Erdogana. Útok na diktátora však selhal a po událostech, které nastaly a nyní nastávají zůstává mnoho velkých otázek a záhad. Je také divné, jak dvojím metrem měří evropská média a politici.

O puči jsme se dozvěděli v noci z pátku na sobotu 16.7.2016. Armáda obsadila mosty, které kartograficky oddělují evropskou část Istanbulu od asijské. Začala přestřelka mezi armádou opozice a vládními jednotkami. Ty však byly ve velkém oslabení. Stalo se totiž něco zvláštního. Prezident, ačkoli všechny indicie říkají, že armáda měla reálnou šanci, nebyl zadržen a ani neposlal proti armádě všechny dispoziční síly. Naopak. Proti vojákům povstali civilisté.

Podle některých svědků Erdogan přímo svolal civilisty z řad svých příznivců, aby neozbrojení naskákali na techniku armády a tím puč překazili. Vojáci pak nestříleli do lidí a ti je přetlačili vysokým počtem. Následně začal lynč. Vojáci byli biti, bičováni, několika z nich byla údajně i uříznuta hlava. Rychlost legislativních operací je neskutečná. Ihned po ukončení bojů nastaly v ulicích mohutné oslavy. Tisíce lidí oslavily ubránění Erdogana. Nebylo však všechno trochu jinak? Už jen to, že Kiska ze Slovenska nebo premiér Řecka označili režim v Turecku za demokratický, je přinejmenším divné. A při oslavách byl všude kolem vidět znak R4BIA – symbolu Muslimského bratrstva.

R4BIA

Erdogan z puče obvinil islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Sám však pokus armády kritizoval. Hlavním důvodem může být to, že je největším a nejhlasitějším odpůrcem a kritikem Erdoganova režimu. V Turecku se pravidelně zatýkají novináři, kteří hlásají proti němu, je likvidována politická konkurence, fanatičtí příznivci opozičním vyhrožují. Lidé, kteří si v Turecku myslí, že puč byla zinscenovaná hra, kterou si Erdogan naplánoval k upevnění moci, nejsou slyšet, protože se bojí. V ulicích tak byli jen příznivci diktátora, protože ostatním by hrozilo vězení či lynčování.

I česká média nezajímá, že Erdoganův režim, který si zakládá na konzervativních islámských předpokladech, například tvrdě potlačuje LGBT komunitu. Divíme se tedy, že Antifa má odvahu zaútočit na web političky z ČSSD, ale na web vládních médií, která oběti orlandské střelby označila za zvrhlíky, si nedovolí. Podvolenost islámským režimům a tolerance jejich nesnášenlivostí je již tradicí. Lze to také odvodit z reakce médií. Zatímco na Ukrajině byl převrat proti prezidentovi, který šel na ruku Rusku, naprosto v pořádku, pokus o převrat v zemi, kde islámskou rukou vládne muž, jenž se stará o vraždění Kurdů a podporu Islámského státu, je zlý, je proti demokracii a je dobře, že si Erdogan svojí demokracii obhájil.

4 prsty, symbol džihádu a Muslimského bratrstva

Následující kroky byly rychlé. Během 36 hodin skončily tři tisíce soudců, šest tisíc policistů a byly zatčeny na 4 000 vojáků. Erdogan teď má na všechno právo veta a vysvětlení pro západní politiky. “Byl zapojen do puče,” řekne, média mu půjdou na ruku, politici na Západě jej vychválí a on si popraví, koho jen bude chtít. Jeho moc je nyní upevněná na beton. Sám prohlásil, že “tento pokus o puč byl darem od Boha.” To mluví za vše. Je to vše pro něj. Lidé, kteří v ulicích vztyčují čtyři prsty, také skandují heslo “trest smrti!” To teď může nastat. A nejspíše také nastane. Kdo bude odvážný a zkritizuje režim, či vydá nějaké svědectví, půjde mu o život. A západní země jej navíc v klidu vydají, kdyby dotyčný náhodou utekl z Turecka.

Vzhledem k tomu, že vyřazení tří tisíc soudců znamená zhroucení justice v Turecku, se země může vrátit někam k roku 1915 – k roku, kdy začala genocida křesťanských Arménů, zkrátka ke středověku. Islámští duchovní mohou převzít roli soudců a vše řešit právem šáría. Odpůrci Erdogana tak budou moct být souzeni jako pochybovači o jeho režimu, tedy jako pochybovači o celé islámské doktríně a za to je podle pravidel muslimů trest smrti. Pokud zkrátka nedojde k hromadným popravám, bude to zázrak. Do několika měsíců k nim dojde. A budete koukat, jak budou západní média souhlasit a politici tleskat. Když to srovnáte s Egyptem, budete se divit, jak opačný přístup budou tito lidé mít.

Pak se není čemu divit, že sílí hlasy, které pokus o puč, který neměl plán B, měl špatné načasování a armáda promarnila šanci zadržet přímo Erdogana, označují za hru. Za hru, jejíž scénář napsal přímo diktátor Erdogan. Pro něj je to totiž skutečně “dar od Boha.” Je to šance, jak z Turecka udělat režim podobný saúdsko-arabskému. Ty hlasy však budou velmi rychle utlačeny. Média, která nebudou s diktátorem souhlasit, budou zkrátka zlikvidována – Erdogan směrem na Západ řekne, že spolupracovaly s pučisty a Západ odpustí. Vzhledem k tomu, že Turecko je pro nás nechvalnou zásobárnou ilegálních migrantů, můžeme si být jistí, že “Paříž”, “Charlie”, “Brusel” a “Nice” se budou opakovat. A zvláště, pokud i přes to, co se v zemi děje, bude Turkům odebrána vízová povinnost…