Archiv rubriky: Případy multikulturního fanatismu

Seznam zatčených teroristů v EU: Ti pravicoví škodí nejméně

České ministerstvo vnitra každoročně vydává zprávu, ve které velmi hlasitě zmiňuje nebezpečí pravicového extremismu, přičemž ten levicový nemá zdaleka tolik místa. V takových zprávách by se levicoví extremisté měli zmínit důrazněji. Napovídá to zpráva Europolu o zatčených teroristech za loňský rok. Nejvyšší počet zatčených samozřejmě zastávají islámští džihádisté.

Ve Francii těchto džihádistů zadrželi 377, dalších 44 separatistů. Levicový extremismus má žně ve Španělsku. Po 75 zatčených muslimských teroristech a stejném počtu zatčených separatistů, policie v zemi pozatýkala 34 levicových extremistů, převážně členů tamní frakce Antify.

Na třetím místě v počtu zadržených džihádistů figuruje Belgie. Velice překvapivě téměř na chvostu se nachází se třemi zatčenými džihádisty Švédsko. To má totiž jeden z nejvyšších počtů aktivních členů, kteří ze země odcestovali vraždit za Islámský stát. Stejně tak má vysoký počet džihádistů na počet obyvatel. Vláda přesto řeší pravicový extremismus, který však nevyprodukoval ani jednoho prokázaného teroristu.

V České republice byl zatčen jeden prokázaný džihádista a čtyři levicově extremističtí teroristé. V tomto případě se jedná o plánu útoku na vlak. Ten naplánovala Síť revolučních buněk, pod kterou spadá například iniciativa Ne rasismu, Socialistická solidarita a také Antifa. Členové Sítě revolučních buněk rovněž operují z takzvané Kliniky na pražském Žižkově, odkud plánují prorážení policejních kordonů.

Celkový počet teroristů podle jejich zaměření v EU za loňský rok je následující. Džihádisté 687, separatisté 168, nespecifikovaní teroristé 144 (nejvíce takových je ve Velké Británii, 134, jelikož nerozlišují), levicoví extremisté 67 a pozor, těch velmi nebezpečných a hnědnoucích pravicových extremistů bylo v EU zatčeno rovných 11, a to i přes to, že se média a politické elity snaží na tuto skupinu co nejvíce upozorňovat.

V Evropě dramaticky vzrostl počet obětí terorismu

Počet obětí terorismu v loňském roce stoupl z předloňských pěti na 151. Drtivou většinu těchto obětí má na svědomí terorismus islámský. Během dvou útoků v Paříži zahynulo 147 z nich. Za letošek má terorismus na svědomí již téměř 100 lidských životů a 400 zraněných.

 

Turecko: Puč nebo scénka pro Západ? Je to dar od boha, řekl Erdogan

Začal stejně rychle jako skončil. Puč, pokus o vojenský převrat, jak mu říkají média, měl za cíl údajně svrhnout současného prezidenta Erdogana. Útok na diktátora však selhal a po událostech, které nastaly a nyní nastávají zůstává mnoho velkých otázek a záhad. Je také divné, jak dvojím metrem měří evropská média a politici.

O puči jsme se dozvěděli v noci z pátku na sobotu 16.7.2016. Armáda obsadila mosty, které kartograficky oddělují evropskou část Istanbulu od asijské. Začala přestřelka mezi armádou opozice a vládními jednotkami. Ty však byly ve velkém oslabení. Stalo se totiž něco zvláštního. Prezident, ačkoli všechny indicie říkají, že armáda měla reálnou šanci, nebyl zadržen a ani neposlal proti armádě všechny dispoziční síly. Naopak. Proti vojákům povstali civilisté.

Podle některých svědků Erdogan přímo svolal civilisty z řad svých příznivců, aby neozbrojení naskákali na techniku armády a tím puč překazili. Vojáci pak nestříleli do lidí a ti je přetlačili vysokým počtem. Následně začal lynč. Vojáci byli biti, bičováni, několika z nich byla údajně i uříznuta hlava. Rychlost legislativních operací je neskutečná. Ihned po ukončení bojů nastaly v ulicích mohutné oslavy. Tisíce lidí oslavily ubránění Erdogana. Nebylo však všechno trochu jinak? Už jen to, že Kiska ze Slovenska nebo premiér Řecka označili režim v Turecku za demokratický, je přinejmenším divné. A při oslavách byl všude kolem vidět znak R4BIA – symbolu Muslimského bratrstva.

R4BIA

Erdogan z puče obvinil islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Sám však pokus armády kritizoval. Hlavním důvodem může být to, že je největším a nejhlasitějším odpůrcem a kritikem Erdoganova režimu. V Turecku se pravidelně zatýkají novináři, kteří hlásají proti němu, je likvidována politická konkurence, fanatičtí příznivci opozičním vyhrožují. Lidé, kteří si v Turecku myslí, že puč byla zinscenovaná hra, kterou si Erdogan naplánoval k upevnění moci, nejsou slyšet, protože se bojí. V ulicích tak byli jen příznivci diktátora, protože ostatním by hrozilo vězení či lynčování.

I česká média nezajímá, že Erdoganův režim, který si zakládá na konzervativních islámských předpokladech, například tvrdě potlačuje LGBT komunitu. Divíme se tedy, že Antifa má odvahu zaútočit na web političky z ČSSD, ale na web vládních médií, která oběti orlandské střelby označila za zvrhlíky, si nedovolí. Podvolenost islámským režimům a tolerance jejich nesnášenlivostí je již tradicí. Lze to také odvodit z reakce médií. Zatímco na Ukrajině byl převrat proti prezidentovi, který šel na ruku Rusku, naprosto v pořádku, pokus o převrat v zemi, kde islámskou rukou vládne muž, jenž se stará o vraždění Kurdů a podporu Islámského státu, je zlý, je proti demokracii a je dobře, že si Erdogan svojí demokracii obhájil.

4 prsty, symbol džihádu a Muslimského bratrstva

Následující kroky byly rychlé. Během 36 hodin skončily tři tisíce soudců, šest tisíc policistů a byly zatčeny na 4 000 vojáků. Erdogan teď má na všechno právo veta a vysvětlení pro západní politiky. “Byl zapojen do puče,” řekne, média mu půjdou na ruku, politici na Západě jej vychválí a on si popraví, koho jen bude chtít. Jeho moc je nyní upevněná na beton. Sám prohlásil, že “tento pokus o puč byl darem od Boha.” To mluví za vše. Je to vše pro něj. Lidé, kteří v ulicích vztyčují čtyři prsty, také skandují heslo “trest smrti!” To teď může nastat. A nejspíše také nastane. Kdo bude odvážný a zkritizuje režim, či vydá nějaké svědectví, půjde mu o život. A západní země jej navíc v klidu vydají, kdyby dotyčný náhodou utekl z Turecka.

Vzhledem k tomu, že vyřazení tří tisíc soudců znamená zhroucení justice v Turecku, se země může vrátit někam k roku 1915 – k roku, kdy začala genocida křesťanských Arménů, zkrátka ke středověku. Islámští duchovní mohou převzít roli soudců a vše řešit právem šáría. Odpůrci Erdogana tak budou moct být souzeni jako pochybovači o jeho režimu, tedy jako pochybovači o celé islámské doktríně a za to je podle pravidel muslimů trest smrti. Pokud zkrátka nedojde k hromadným popravám, bude to zázrak. Do několika měsíců k nim dojde. A budete koukat, jak budou západní média souhlasit a politici tleskat. Když to srovnáte s Egyptem, budete se divit, jak opačný přístup budou tito lidé mít.

Pak se není čemu divit, že sílí hlasy, které pokus o puč, který neměl plán B, měl špatné načasování a armáda promarnila šanci zadržet přímo Erdogana, označují za hru. Za hru, jejíž scénář napsal přímo diktátor Erdogan. Pro něj je to totiž skutečně “dar od Boha.” Je to šance, jak z Turecka udělat režim podobný saúdsko-arabskému. Ty hlasy však budou velmi rychle utlačeny. Média, která nebudou s diktátorem souhlasit, budou zkrátka zlikvidována – Erdogan směrem na Západ řekne, že spolupracovaly s pučisty a Západ odpustí. Vzhledem k tomu, že Turecko je pro nás nechvalnou zásobárnou ilegálních migrantů, můžeme si být jistí, že “Paříž”, “Charlie”, “Brusel” a “Nice” se budou opakovat. A zvláště, pokud i přes to, co se v zemi děje, bude Turkům odebrána vízová povinnost…

Španělská policie za 3 roky zatkla 50 džihádistů. Plánovali útoky na turistické oblasti

Španělská policie překazila možná jeden z největších hrozících masakrů od útoků v Madridu. Členové ISIS připravovali útoky na prázdninová letoviska, která ročně navštěvují stovky tisíc turistů z celého světa. Informuje The Sun.

Policie mezi rokem 2013 a letošním květnem pozatýkala 150 podezřelých osob z řad islámských extremistů. Po řadě studií, které vedl evropský Think-Tank, se ukázalo, že každý třetí zatčený je spící buňkou Islámského státu. Studií se zabývali vyšetřovatelé Fernando Reinares a Carola Garcia-Calvo. Ti právě poukázali na to, že třetina zatčených džihádistů skutečně spadá pod ISIS.

Všech pět desítek členů ISIS mělo navíc téměř hotové plány na útoky pobřežních oblastí Španělska, doslova se jednalo o takzvané spící buňky, které byly připravené kdykoliv zaútočit. Slabé cíle plné převážně britských turistů měly být cílem číslo jedna. V potenciálním ohrožení mohlo být i několik desítek tisíc lidí.

Celkový podíl členů Islámského státu mezi zatčenými džihádisty je však více než 85%. Činnost související s ISIS byla prokázána u téměř 140 ze všech sto padesáti zatčených podezřelých islámských extremistů mezi rokem 2013 a květnem 2016.

Studie s názvem “Islámský stát ve Španělsku” prokázala nejen výše uvedená čísla, ale také to, že 65% z dotyčných 150 zatčených odcestovalo do Sýrie a přidalo se k Islámskému státu s cílem páchat teror. Motivem teroristů má být doslova “návrat Španělska zpět islámu.”

Španělsko čelilo stovky let bitvám s muslimskými nájezdníky na svém území. V šestnáctém století byli muslimové vyhnáni ze země. Současná levicová politika Španělska však nadále pouští muslimy do své země, ve které již bydli přes milion muslimů a tvoří 4% podíl na obyvatelstvu a ze dvou třetin plní kapacity španělských věznic. Současný boj španělské vlády číslo jedna je podle médií “boj s rasismem a xenofobií.”

Maledivy: Ostrovní ráj i islámské peklo

Jižně od Indie leží ostrovní ráj, místo, kam jezdí na dovolenou i celebrity z celého světa, Maledivy. V poslední době však vychází na povrch odvrácená tvář ostrovního ráje a tou je islám. Země je islámským ortodoxním peklem. A návštěvníkovi je tento fakt velmi věrně skrýván.

Během návštěvy Malediv by vám jako návštěvníkovi nemělo být nic divného. Z letiště zamíříte přímo do hotelu, kde vás čekají skvělé služby a ráj na Zemi. Ostrovy obklopené korály, tyrkysové moře, celé to prostředí skutečný ráj připomíná. Velmi nízká úroveň kontaktu mezi obyvateli souostroví a turisty má svůj důvod. Obyvatelé prožívají opravdový ortodoxní islámský život. Ženy jsou týrány, je znám případ likvidace neislámských muzejních expozic i politicko-náboženský převrat.

V únoru 2012 bylo zatčeno 5 muslimů, kteří v tamním Národním muzeu zlikvidovali buddhistickou expozici. O pár dní později se vrátili, aby zlikvidovali i záznamová zařízení. Sochy, utvořené z pískovce, byly svého času velmi křehké, po jejich likvidaci je nemožná jakákoliv restaurace děl. Událost tehdy stála v pozadí nepokojů, kdy byl za pomocí policie svržen tehdejší prezident Muhammad Našíd. Muzeum bylo postaveno Číňany a expozice byla plná artefaktů z předislámské éry země. “V podstatě vymazali všechny doklady naší buddhistické minulosti,” řekl vysoký představitel muzea, který si z obavy o vlastní bezpečí nepřál být jmenován.

Maledivské úřady zakázaly škody jakkoliv fotit a zaznamenávat v obavách o pověst země jakožto rájem i v rámci bezpečnosti. Navíc by prý mohla událost vrátit ozvěnu roku 2001, kdy byly zničeny obří sochy Buddhy v afghánském Bámjánu, tehdy vládním islámským hnutím Talibán.

Málokterý návštěvník vlastně ví, že přilétá do země, ve které žije přes 300 tisíc muslimů. Místní mají zakázáno užívat alkohol, dodržuje se zde tradiční halal a ženy mohou být týrány. Islám je v Maledivách oficiálním náboženstvím. Jiné vyznání je mezi obyvateli zakázáno a veřejné praktikování je tvrdě trestáno. Kde se islám v zemi vzal, zatím není oficiálně jasné. Podle některých domněnek se to stalo ve 12. století, kdy k islámu konvertoval tamní buddhistický král. Poté, co začaly do země přitékat peníze a připlouvat ortodoxní salafističtí kazatelé, začal se islám postupně v zemi radikalizovat.

V roce 2007 však došlo k bombovému útoku, při kterém bylo zraněno několik turistů. Tehdejší prezident Maumún Abdal Gajúm po události zakázal islámské oděvy zahalující ženy a snažil se bojovat proti této konzervativní a agresivní formě islámu. Mohammad Našíd byl do funkce zvolen o rok později. Tamní ultrakonzervativní Strana spravedlnosti pak nepokoje, které v roce 2012 muslimové způsobili, včetně zničení buddhistické expozice, odsoudila a zároveň samozřejmě označila celé nepokoje jako nemotivované náboženstvím.

Islámský extremismus prožívá v Maledivách žně. Od převratu v roce 2012 islám v zemi opět více přitvrzuje. Bývalý ministr zahraničí Ahmad Nasím odsoudil hodnocení konzervativců a zároveň dodal, že byl převrat vojenský a nábožensky motivovaný a že v zemi vzrůstá extremismus. Ortodoxní zákony tak v Maledivách zakazují vstoupit do jiného náboženství nebo pít alkohol. Ten je však hojně nabízen, ale pouze zahraničním hostům, kterým vlastně relativně žádné nebezpečí nehrozí. Hosté jsou v zemi suverénním zdrojem příjmů a dokud má muslim z ne-muslima zdroj příjmu, logicky s ním nebude mít spor. Je to zřejmě jeden z důvodů, proč je na Maledivách, z pohledu turisty, klid.

Celkový obraz Malediv, tyrkysové moře a korálové útesy, islám nikterak nezakrývá. Běžný návštěvník je od konzervativních islámských tradic oddělován tím, že je rychle z mezinárodního letiště odvezen do jednoho z pětihvězdičkových hotelů ležících na okolních ostrovech. Maledivy jsou zkrátka ostrovním rájem, pod jehož kůrou se skrývá shnilý plod – tvrdé islámské peklo, které, ač ne úplně rozžhavené, pálí neposlušné do paty. Obyvatelé strádají o to více, dokud do země přilétají bohatí turisté. Možná odsud mají některé celebrity ten pozitivní pohled na islám, protože země, na rozdíl třeba od Saúdské Arábie, tajemně a úspěšně skrývá stinnou stránku náboženského režimu.

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

Muslimský taxikář odmítl naložit nevidomého. Vadil mu slepecký pes

Pobouření na sociálních sítích vyvolal incident mezi muslimským taxikářem a Charlesem Blochem (22), který je nevidomý. Daily Mail zveřejnil článek s videem, na kterém jde vidět odmítavý řidič taxi. Tomu sice nevadil ani postižený pasažér, ani jeho stejně nevidomá partnerka Jessica Grahamová (21), nechtěl však pustit do vozu jejich psa.

Na videu (níže) muslimský taxikář tvrdí, že pes v autě odporuje jeho víře a proto pár nemůže naložit. Když Charles Bloch pohrozil žalobou, taxikář v klidu souhlasil a vyzval jej, ať žalobu podá. Minutu a půl incidentu však natáčela právě Jessica Grahamová, která nevěřila vlastním uším. Událost se odehrála v anglickém Leicesteru, který, podobně jako Londýn, již téměř většinově obývají muslimové.

Na videu jde slyšel část rozhovoru. Při něm se Charles Bloch odvolává na zákon o diskriminaci z roku 1995, který řidičům taxi přikazuje naložit psa, je-li asistencí handicapovaného. I přes to taxikář trval na svém a nabídl muži náhradní vůz. Protože však Bloch trval na tom, aby byl svezen původním vozem, výměna názorů pokračovala.

Podle odborníků se jedná o jednoznačné porušení pravidel a šoférovi by dokonce měla být odebrána taxikářská licence. Charles Bloch prozradil, že od té doby vždy váhají, zda zavolat taxi, aby nedošlo k obdobnému incidentu. Společnost ADT Taxis, pod kterou spadala zakázka, rozvázala s muslimským řidičem spolupráci. Ten si nadále vydělává na volné noze. Za událost se společnost omluvila s tím, že dotyčný muž pro ně jezdil teprve dva měsíce.