Archiv štítku: Rakousko

VOLBY V RAKOUSKU: Minimálně 72 000 lidí by mělo hlasovat znovu, tvrdí Ústavní soud

Rakouský ústavní soud projednává stížnosti rakouských Svobodných, které se týkají prezidentských voleb. Ty ve prospěch zeleného kandidáta Van Der Belena rozhodly až tzv. korespondenční hlasy. Belen oficiálně vyhrál o 31 000 hlasů. Bylo však zjištěno mnoho nesrovnalostí, příznivci strany pomohli kandidátům shromáždit dostatek důkazů ke zpochybnění celých prezidentských voleb.

Čtěte také: Novým rakouským prezidentem je kandidát zelených. Ve vládě nechci populisty, varuje

Na základě těchto důkazů Ústavní soud rozhodl v okrsku Vídeň-Leopoldstadt ve prospěch stěžovatele. Minimálně zde by se měly volby opakovat. Zmíněný okrsek čítá 71 845 potenciálních voličů. Rozhodnutí však není zdaleka konečné. Nejen, že okrsek Vídeň-Leopoldstadt má opakovanou volbu jistou, Ústavní soud ještě vyčkává na výpovědi dalších svědků machinací a podvodů z volbami, píše server OE24.at.

Přesto, že poražený kandidát Hofer při prvních upozorněních na podvody při volbách vyzýval ke klidu, Svobodní pod tíhou důkazů nakonec podali stížnost a ta může vést k opakování celého druhého kola prezidentské volby. Ústavní soud s konečným rozhodnutím vyčká ještě zhruba dva týdny. Tolik mají Rakušané k nahlášení dalších podezřelých událostí kolem volby. Poté by se mělo definitivně rozhodnout.

Čtěte také: Volební účast nad 500% a 16-letí voliči. V Rakousku vznikají petice za nové prezidentské volby

Během vyhlášení výsledků vyšlo najevo několik až bizarních skutečností. V jednom městě zaznamenali volební účast kolem 150%, v dalším již přesáhla 590%. Statistici tyto nesrovnalosti přičítali pouze chybnému sčítání poměru hlasujících a vše tedy mělo být v pořádku. Obyvatelé některých měst však byli svědky prodeje hlasů i toho, jak k urnám přichází šestnáctiletí voliči.

Již před volbami kandidát Van Der Bellen pro Hospodářské noviny prohlásil, že nikdy nejmenuje kandidáta Svobodných kancléřem, ani kdyby Svobodní vyhráli. Odůvodnil to tím, že nechce ve vládě populisty.

 

 

Takzvaná “nová levice” bude islám prosazovat nadále. Vidí v něm spojence v boji proti současné společnosti

České levicové strany a hnutí kritizují policii za zásah v mešitě kvůli nenávistné islámské knize Základy tauhídu. Německá policie znásilňovací aféry migrantů svádí na “evropskou kulturu alkoholismu”, švédská policie tajila své sexistické aféry, aby nebyli označeni za rasisty, stejně tak při velké pedofilní aféře v Rotherhamu úřady ignorovaly hlášení nešťastných rodičů, aby též nebyli obviněny z rasismu. A tak bychom mohli pokračovat dále. Stejně tak jako v nedávných českých aférách, kdy levicoví aktivisté nahlašovali kritiky islámu a ti pak mají problémy či jsou dokonce odstaveni ve svých zaměstnáních.

Čtěte také: Šikana Samkové kvůli kritice islámu. Svoboda slova stojí nad propastí

Čím to je? Německo až po sto jedna letech označí genocidu Arménů za genocidu, Česko se toho furt bojí, Turecko se uráží a hlavně, evropští politici začínají velmi zlehka používat Erdoganovu politickou rétoriku. Opoziční politiky uráží a chystají se na jejich aktivní blokování. A stejně tak konají i politici v Turecku. Jedno malé srovnání:

Prezidentské volby v Rakousku vyhrál zelený kandidát Van Der Bellen. Ten se již v minulosti nechal v rozhovoru pro české noviny slyšet, že nejmenuje předsedu populistické strany kancléřem ani v případě, že by dotyčná strana vyhrála, či dokonce měla nadpoloviční většinu. Jako prezident doslova udělá vše pro to, aby se taková populistická strana nedostala k moci. Touto populistickou stranou v rozhovoru míní jako Hoferovy Svobodné.

V Německu podávají zástupci spolkových zemí opakované stížnosti na působení údajně pravicových a populistických stran. Označují je za extrémní a chtějí jejich zákaz. Celá Evropská unie má v plánu dlouhodobě blokovat všechny populisty z pravého křídla. Slibuje to předseda Evropského parlamentu Juncker, tedy ten samý muž, který Britům otevřeně vyhrožoval, pokud se rozhodnou pro Brexit. O Hoerovi, jehož strana oficiálně podala stížnost na prezidentské volby, prohlásil, že ho odvolá od jakýchkoliv rozhodovacích práv v rámci Evropské unie. “Nebude žádný dialog ani diskuse s krajně krajní pravicí,” řekl doslova.

Náhoda? Ne. V Turecku již takovýto krok učinili. Velmi jednoznačným hlasováním 373 z 500 poslanců odhlasovala turecká vláda odebrání imunity opozičním poslancům. Turecko je nechvalně proslulé zatýkáním v řadách opozičních a kritických médií, turecký velvyslanec v Česku požaduje po Samkové za kritiku islámu vězení a prostřednictvím Erdoganovy stížnosti byla v Německu zakázána komikovi prezentace zesměšňující básně na jeho adresu. Naproti tomu, na adresu Turecka se kritikou velmi šetří. Zatýkání opozičních novinářů a aktivistů nechává celou evropskou levici chladnou.

Čtěte také: Novým rakouským prezidentem je kandidát zelených. Ve vládě nechci populisty, varuje

Není to jediné, na čem se EU s Tureckem shodnou a není to jen záležitost samotné EU jako takové. Brusel má své fondy, Norsko má své fondy. Tyto fondy, financované z mnohdy neznámých zdrojů, platí v rámci Evropy mnoho projektů, většinou však v neziskovém a ultralevicovém sektoru. Levice tak, díky třiceti milionům z Norských fondů, zkouší v Česku zavést českou verzi ostře kritizovaného Barnevernetu, jenž v rámci EU nepodléhá žádné kritice. Stejný systém má i Velká Británie, jen se o něm tolik nemluví. Zatím není tak zásadní a viditelný.

A podobně se chová i Německo, i když trochu naopak. Pokud budete žádat o adopci dítěte, či budete chtít být přímo pěstounem, budou německé úřady zkoumat vaše politické názory. Jakmile někde najdou vaše viditelné a veřejné prohlášení, které bude zavánět xenofobií, islamofobií či rasismem, prakticky ztratíte šanci uspět. Prostě islám je pro evropskou levici víc než jen náboženství.

Stejný je přístup levicových politiků ve vztahu k svátkům islámu. Německá vláda a americká kandidátka na prezidenta Hillary Clintonová přejí muslimům k ramadánu, zatímco opozice si připomíná vojenský vpád spojenců do Evropy, takzvaný Den D. Všechno spolu souvisí a není možné to brát na lehkou váhu.

V rámci podpory vlády mají squatteři šanci získat budovu, kterou předloni ilegálně obsadili. Proč? Jsou to levicoví extremisté, jejich můstek k státem organizovaným neziskovkám Cemper a potažmo HateFree Culture lobbují ve vládě za jejich podporu. Tu jim vyjádřili levicoví zelení, levicová ČSSD a nejspíše rovněž levicové ANO. TOP09, strana, která se na začátku prezentovala jako pravicová, má levicové ideály islámu a podpory Tibetu. A levicoví aktivisté dál mohou vyhrožovat oponentům. Tak to prostě je. Všechno to jsou spojenci.

Na vrcholu tohoto spojenectví stojí soudy. Nejvyšší soud řekl, že ČSSD nemusí platit dluhy a kdo jmenoval soudce NS? Vláda. Stejně tak soud přinutil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby předal klíče od budovy klinikářům, protože prý nemůže ohlášení bomby využít pro vyhnání extremistů a squatterů. A policie ignoruje ilegální sbírku pro uprchlíky na hlavním nádraží v Praze, aby vyhrožovala organizátorovy veřejného čtení k islámu kritického projevu Samkové před tureckou ambasádou. Ochrana Turecka má v Česku zřejmě vyšší zájem než ochrana svobody projevu.

Čtěte také: ZASTRAŠOVÁNÍ: Organizátor veřejného čtení projevu Samkové čelí výhrůžkám policie i úředníků

Je to jednoduché. Jak mladí komunisté, tak zelení, tak mladí socialisté všeho druhu, ti všichni mají s tureckým režimem i islámskými nenásilnými extremisty jedno společné – boj proti současnému pojetí západní společnosti. Kapitalismus je nepřítel, demokracie je hnůj, protože nezatýká lidi, kteří s námi nesouhlasí. A kritika našeho pohledu na svět nám prostě nesluší, jeto nenávist. Máme hodnoty, překroutíme je, aby vyšly do našeho obrazu. A protože islám to z ideologického hlediska cítí stejně, levicoví extremisté v něm vidí jasného spojence v boji proti kapitalismu a demokracii.

Volební účast nad 500% a 16-letí voliči. V Rakousku vznikají petice za nové prezidentské volby

Od vyhlášení výsledků čelí volba prezidenta Rakouska velmi vášnivé diskusi. Během několika dní vyšlo najevo mnoho pochybností a příznivci poraženého kandidáta Hofera (FPÖ) požadují vypsání nových voleb. Za tímto účelem vznikla například i petice, která termín stanovuje na září. První kritika se vznesla hlavně na korespondenční hlasy, které volbu rozhodly a otočily ve prospěch Van Der Bellena, kandidáta, který se označil jako nezávislý, ve skutečnosti stále členem zelených s podporou všech stran krom FPÖ.

Čtěte také: Novým rakouským prezidentem je kandidát zelených. Ve vládě nechci populisty, varuje

Korespondenční systém podle kritiků nezajišťuje kontrolu pravosti, například v domovech důchodců je velmi snadná cesta k tomu, aby postarší lidé volili toho kandidáta, kterého za ně vyplní jiná osoba. Existují také stovky hlášení o prodeji nevyplněných korespondenčních lístků. Nejvíce jich navíc přišlo z Vídně a ze západu země, kde jsou velmi četné muslimské a přistěhovalecké komunity. Ti mají též právo volit. Média a propagace Bellena je mohla přimět k mobilizaci a ještě intenzivnějšímu volení.

Nejvýraznější petice zatím nasbírala přes 15 000 hlasů. 500 000 internetových hlasů je údajně potřeba k tomu, aby bylo téma nových voleb projednáváno oficiálně. V petici se například tvrdí, že očití svědci viděli volit i šestnáctileté osoby. Přitom hranice pro volby je, stejně jako u nás, 18 let. Další pochybnosti vyvolávají čísla o účastech v některých okrscích.

Tak například městečko Ybbs se jako první pochlubilo neobvykle vysokou účastí na volbách, a to dokonce 147%. Přestože kritikům se postavily úřady, které číslo svedly na chybu při zápisu, hlasů, které jsou nedůvěřivé k počítání při volbách, je více a více. A jsou hlasitější. Kritizují zejména netransparentnost počítání korespondenčních hlasů. Den po vyhlášení výsledků se navíc rozšířilo další šílené číslo účasti voleb.

Rakouský Linz měl mít volební účast cca 3 000 lidí. Mezi nimi se však za podivných okolností objevilo přes 20 000 hlasů pro Van Der Bellena. Díky tomu účast v Linzi dosáhla hodnotu 598%.

Sám poražený kandidát Hofer vyzval své příznivce ke krocení emocí a k táhnutí za jeden provaz. Již v den vyhlášení výsledků uznal porážku a poděkoval za šokující podporu. Jedinou stranu v prezidentských volbách volila téměř polovina lidí. Hofer také vyvrátil diskuse o jeho nasazení do čela FPÖ na úkor současného šéfa Stracheho. Do parlamentních voleb 2018 půjdou svobodní jako největší favorité.

Novým rakouským prezidentem je kandidát zelených. Ve vládě nechci populisty, varuje

I kdyby FPÖ, rakouská strana Svobodných, vyhrála parlamentní volby, které se uskuteční v roce 2018, udělám vše pro to, nejmenovat jejího předsedu kancléřem. Není to v ústavě. Udělám vše pro to, abych tomu zabránil, upozorňuje Van Der Bellen, nový rakouský prezident, který po sečtení korespondenčních hlasů stáhl více než stotisícový náskok Hofera a vyhrál velmi těsně, jen o několik tisíc hlasů.

Rakouská média a poražení kandidáti tak úspěšně mobilizovaly síly voličů pomocí neustálých nálepek a zatímco ultralevicový Van Der Bellen byl uváděn jako profesor, Hofera média označila za populistu a krajně pravicového. Demonstranti beztrestně na protihoferovské demonstrace chodili s nápisy, ve kterých jej označovali bezdůvodně za neonacistu a česká média hovořila o fašizaci Rakouska a co víc, mluvila o Hoferovi jako o prvním fašistickém prezidentovi v Evropě od druhé světové války v případě jeho zvolení.

Rozhodlo se zřejmě ve Vídni, ve městě s vysokým počtem muslimského obyvatelstva, které samozřejmě volilo Bellena. Korespondenční hlasy ve Vídni dopadly 63% pro něj, 37% pro Hofera. V neděli získal Bellen ve Vídni přes 61%.

Lid v Rakousku však, i přes porážku, ukázal rostoucí nevraživost vůči současné vládě. Téměř polovina zúčastněných voličů vyjádřila zvolením Hofera sílu, jakou má strana FPÖ, nebo spíše její myšlenky a názory jejich členů. FPÖ bude patřit mezi hlavní favority parlamentních voleb, které se konají za dva roky. Podobné drama jako v rakouských volbách se očekává i v USA. Na podzim tam změří síly opět údajně fašistický a buranský Trump s Hilary Clinton, která se nechala slyšet, že v případě zvolení bude ve vojenských krocích navazovat především na činnost George Bushe a Barracka Obamy.

V červnu budou Britové hlasovat, zda chtějí zůstat v EU. Na základě mohutné z daní placené propagandy premiéra Camerona se očekává, že se Britové rozhodnou zůstat. Na podporu jim chceme poslat krátký dopis, ve kterém jim jako Češi vyjadřujeme podporu. K podpisu zde. Stejné drama se očekává i u nás. V Česku vznikají politické strany s postoji kritickými vůči multikulturalismu, jejich základny se však rozpadají zevnitř. Voliče tak v Česku čeká veliké dilema a spíše než vítězství například velmi čerstvé Alternativy pro ČR se očekává hořké vítězství současných vládních stran.

Velmi těsný výsledek voleb může také znamenat, že Hofer může výsledky nechat ještě zkontrolovat soudem. Zneplatnění každého hlasu mohlo být rozhodující a v případě voleb proti multikulturním kandidátům, kteří se nestydí nálepkovat a urážet oponenty, by bylo na místě zkontrolovat, zda všechny hlasy byly zneplatněny právem, či zda se jednalo o machinaci.

Ukázka z rozhovoru pro Lidové noviny, ve kterém Bellen uvádí, jak udělá vše pro to, aby nemusel jmenovat do čela vlády dle něj “populistu” z FPÖ. Celý rozhovor zde.

LN: Jak byste se jako aktivní prezident postavil ke jmenování šéfa Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho kancléřem, pokud by vyhrál volby?

Nejmenoval bych ho a hned řeknu proč. Svobodní i média nás celý loňský rok trápili tím, že tato strana na podzim vyhraje volby ve Vídni a Strache bude novým starostou.

A výsledek? Nic se nestalo a Svobodní získali akorát pozici obvodního starosty ve vídeňské čtvrti Simmering.

A uvedu ještě jeden důvod, který je možná důležitější: Evropská unie se nachází už beztak v nejtěžší krizi od svého založení. V řadě členských států se začínají projevovat nacionalistické a populistické strany, jejichž cílem je Unii rozložit a zničit.V ústavě se nepíše, že šéf nejsilnější strany musí být jmenován kancléřem.

A jmenovat v takové situaci Stracheho kancléřem by bylo chybou. Proto říkám, že udělám všechno proto, abych tomu zabránil. Uvidíme, co by pak bylo, ale určitě bych byl aktivní a jenom bych nepřihlížel.

LN: Argument, že je třeba respektovat vůli voličů a volební výsledky nepřipouštíte?

Souhlasím. Ale silná legitimita prezidenta vyplývá z mandátu, který získal v přímých volbách.

Naopak kancléř takto přímo volený není. Nelze přeci říct, že jeden způsob volby by byl méně demokratický než druhý.

Úkolem prezidenta je garantovat řešení, která by nebyla v rozporu s ústavou nebo evropskými hodnotami.