Archiv pro den: Březen 14, 2016

Neziskové organizace, Případy multikulturního fanatismu, Události

Dobrý anděl končí s Ortelem – české děti díky fanatikům opět přicházejí o peníze

Dobrý Anděl je nezisková organizace, která charitativně pomáhá lidem a zvláště dětem zvládat těžká zdravotní omezení, jako jsou například onkologická onemocnění, chronická selhání orgánů, či například závažné dědiční poruchy metabolismu. V rámci koncertů s názvem “Megakoncert Ortel” vznikla myšlenka producenta zaměřit se v rámci akce na podporu právě Dobrého Anděla. Tomáš Ortel souhlasil a tak do propagace Megakoncertů přibylo logo charity.

Jenže, to by nebyl multikulturní fanatik, aby to těm nemocným nezničil, nezakázal a nezkomplikoval. Během několika dnů v mailech a na stolech organizace začaly přistávat výhrůžky. Kvůli tomu, že logo Dobrého Anděla nosí na svých akcích Ortel, multikulturní aktivisté obviňovali organizaci ze spolupráce s neonacisty, z extremismu a vyhrožovali charitě o tím, že přestanou charitě přispívat a také se postarají o odebrání práv použití značky. Tím by tak uťali veškerou možnost jakékoliv akceschopnosti charity a ta by tak byla fakticky rozpuštěna.

Citace Dobrého Anděla:

Dobrý den pane Šíbo,

děkujeme Vám za dlouhodobou podporu nadace Dobrý anděl. Vzhledem k tomu, že je skupina Ortel vnímána částí veřejnosti jako kontroverzní, jsme nuceni Vás požádat, abyste spojení skupiny Ortel a nadace Dobrý anděl již nesdíleli, nepoužívali naši značku, ani logo Dobrý anděl. V souladu s naší licenční smlouvu, kterou máme na používání značky Dobrý anděl, jsme byli informováni majiteli práv, že se vystavujeme hrozbě, že nám bude používání značky v ČR zakázáno. Proto věříme, že naše stanovisko pochopíte, pokud sdílíte stejnou myšlenku pomoci rodinám, které se vlivem vážné nemoci dostaly do finanční tísně.

Děkujeme za pochopení.

Multikutlurní fanatici jsou tak schopni zamezit nemocným dětem a rodinám přístup k pomoci od ostatních lidí jen proto, aby “něco udělali proti Ortelu”. Tak to chodí ve světě, kde je multikulturalismus ještě součástí společnosti. Jeho fanatické odnože působí jako morální teroristé. Logo z Megakoncertů Ortel tak muselo natrvalo zmizet.

 

Události

Multikulturní Evropa na pokraji občanské války

Evropa se rozdělila na dvě neshodně početné, ale také neshodně vlivné skupiny. Na multikulturní a kritické. Jedna skupina čítá cca 15-20% lidí, avšak přesto, že se v některých případech jedná o anarchisty, jsou napojeni na nejvyšší politická patra a mezi novináři mají tito lidé naprostou převahu. Ta druhá je vlastně celý zbytek. Přesto se právě tato většina musí v mnohých případech menšiny dokonce bát. Jsou známy nucené odchody z práce a vyhazovy, sebevražda i v České republice a strach mezi obyvateli. Ti se tak bojí jeden druhého, že pokud nahlas projeví názor, budou nahlášeni.

Tento systém je něco, k čemu tu Německo, Švédsko a další “tolerantní” země přispívají již desítky let. Nejedná se jenom o pojem plíživá islamizace, ale o nebezpečí nahrazování obyvatel Evropy jinými kulturami, které nežijí ani zdaleka tak, jako žijí lidé v té kultuře, kterou známe. Léta tak již vznikají daleko častější spory mezi členy těchto jednotlivých komunit. Afričtí a islámští přistěhovalci si tvoří svá uzavřená ghetta a tvoří nebezpečnou paralelní společnost. V průběhu současné migrační vlny však vzrůstá i spor mezi jednotlivými občany.

“Němci se začínají bát Němců,” líčí reportérka iDNES.cz slova obyvatel vesničky, kde se bojí mluvit s kýmkoliv o migraci. Pokud totiž hovoří kriticky, jsou nahlašováni spoluobčany jako náckové a fašisté. Tito lidé jsou pak ohroženi v profesním životě a levicoví extremisté často ohrožují i jejich osobní, včetně například zdraví a majetku. Podobnému tlaku i v České republice doslova podlehl Tomáš Strnad, aktivista spojený s IVČRN, který byl na nátlak multikulturních aktivistů vyhozen z práce, načež se mu okamžitě nahromadily dluhy, přišel o rodinu a v důsledku toho pak spáchal sebevraždu.

Prostředkem pro šikanu může být i legálně prodávaný časopis. Na demonstraci hnutí Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická jen proto, že hlásá na migraci opačný názor než současná německá vláda, bylo vyfotografováno vozidlo policie, která na demonstraci dohlížela. Za oknem byl časopis s fotografií právě s šéfkou AfD a členové jednotky tak čelí vyšetřování. Kvůli této obálce a touto fotografií jsou policisté pronásledováni a zpochybňuje se jejich nestrannost. Hrozí jim tedy výpověď za vystavený časopis.

V ČR podobný případ existuje též, i když přesně u nás se neodehrával, nicméně se týká dvou Čechů. Jeden z nich, doktor žijící a pracující v Británii, se ohradil proti kolegyni, která chtěla operovat v hidžábu. Následně napsal blog, ve kterém kritizoval islám a byl nahlášen doktorem Čulíkem přímo na svém pracovišti a obratem suspendován. O případu jsme psali zde.

Je navíc velmi okaté, jak agresivní dokáží být levicoví extremisté a nikomu to nevadí, politici to dokonce podporují. Nebo o tom mlčí. Další případ z Německa, tentokráte se týká i českého exprezidenta Václava Klause. Ten totiž hovořil na mítinku Alternativy pro Německo, když náhle musel být tento mítink ukončen z důvodu spuštění požárního poplachu. Čirou náhodou na tom místě protestovali levicoví superextremisté ze skupiny Antifa. Klaus pak vydal komentář, ve kterém popisoval praktiky extremistů proti opoziční AfD, kde bylo vyhrožováno majitelům podniků, ve kterých se měly odehrávat mítinky AfD. Komentář zde.

Tato skupina v Německu pořádá mnoho agresivních výpadů i vůči policii. Politici v Německu však na situaci reagují obráceně. Například v Drážďanech zkoušeli zakázat demonstrace Pegidy pod záminkou střetů s levicovými extremisty. Jim ale demonstrace nikdo nezakazuje. Dál dělají nepořádek a napadají policisty. Stejný případ se odehrál i v Rakousku, tentokrát došlo k opravdovému zákazu demonstrace.

To ale není zdaleka vše. Bitky mezi demonstranty známe například z francouzského Calais, kde se obě strany mezi sebou porvaly a nyní tam demonstranti blokují cestu migrantům s nápisem “no way” – “tudy cesta nevede”. V Británii se skupina Britain First vydala do muslimské čtvrti, kde rozdávali křesťanské letáky. Byli napadáni muslimy, kteří vyvolávali hesla “my vám to tu přebíráme a vás to strašně štve!”. Policejnímu vyšetřování čelí právě aktivisté Britain First za provokaci. Té se však muslimové tím pádem dopouštějí pravidelně, jelikož se hlasitě modlí a rozdávají islámské brožury po celé EU.

To vše naznačuje, že je menšinová skupina natolik agresivní, že může rozpoutat jediné. Agresivní reakci z druhé strany. K ní není daleko. V ČR lidé fyzicky vytlačují kamery ČT z míst, kde probíhá demonstrace, v Německu musí řečníci Pegidy pravidelně vyzývat účastníky ke klidu a policii k jednání. Ta totiž agresivní jedince pouze odhání. Jaký rozdíl oproti demonstraci proti silvestrovským útokům, kterou policisté obklíčili a pak šikanovali násilím a vodními děly kvůli petardě, která byla však odpálena mimo skupinu demonstrantů – za policejním kordonem.

Události

V Evropě mizí tisíce migrujících dětí. Viníci jsou mezi multikulturalisty. Vysvětlíme, proč

Světem takzvaně otřásá nové číslo, které uvádí, že za poslední rok zmizelo více než 10 000 dětí – migrantů. Ty mohly skončit jako otroci, komodita trhu s “bílým masem” či jakkoliv jinak, hůř či lépe, ale netřeba rozebírat. Nyní se řeší, jak tomu zabránit. Multikulturní fanatici hovoří jasně, za vším může málo solidární Evropa. Opak je však pravdou.

Mezi migranty za loňský rok bylo údajně cca 24% nezletilých. Z nich cca 30 000 bylo bez doprovodu dospělých osob. Lze tedy počítat, že třetina dětí z těch, co měly přijít bez doprovodu, zmizela. Musíme však ubrat mnoho jednotek procent těch migrantů, kteří účelově hlásí nižší věk, než jim ve skutečnosti odpovídá. Švédskem otřásl případ muže, jenž zavraždil dívku a přesto, že vypadal na třicet, souzen byl jako šestnáctiletý. Nebo také případ, kdy muž, již očividně vzrostlý a zarostlý vousy vyhrál závod na 200 metrů běhu v kategorii třináctiletých.

To, že tito lidé nemají doklady a je jim tak prakticky vždy uznán věk, jaký uvedou oni, to samé s původem, jménem a dalšími údaji, a dokáží se dostat do Evropy, která v případě občanů EU dbá na dodržení správného energetického štítku na domech, fotografiích při technických kontrolách a nesmyslných zákazech všeho druhu, je především práce tří skupin lidí. Jsou to aktivisté, novináři a politici. Aktivisté přinášejí novinářům zkreslené informace, v loňském případě mrtvého Ailana dokonce manipulují s tělem, které vyfotí a prodají do světových novin a ty pak tlačí na politiky, hrají na city… A politici, nutno říct, že zřejmě bez ohledu na ten tlak, ustupují. Ilegální imigranti jsou tak opečováváni, legální občané šikanováni za projevy odporu.

Snad největší ostudou Evropy, kterou prokazuje svojí vlastní podřízenost, je fakt, že zatímco v Německu si libují v příchodu mnoha doktorů mezi migranty, kterých v zemi prý pracuje více než Čechů, evropští doktoři naopak jezdí pomáhat do zemí, ze kterých tito lidé zbaběle prchají. Stejně tak se tutlá a tají zločinnost migrantů. Ignorují se veškeré znaky toho, že migranti sem nesou spoustu potíží. Vzpomeňte si například na reportáž TV Prima o politické korektnosti, vzpomeňte si na Německý Kiel, kde policisté nesmí vyšetřovat méně závažné trestné činy migrantů…

A tak se ani dlouho nesledovalo, že v této takzvané vyspělé Evropě mizí po tisících děti. Mohou mizet v náručí zdejších gangů, které jsou beztak tvořeny převážně přistěhovalci z východu, ale mohou být také oběťmi násilí jiných migrantů. Jak bychom se to ale mohli dozvědět? Pokud je svědek multikulturní fanatik, jen tak vám takový případ nenahlásí. On je totiž sám pod tlakem dalších fanatiků. Například případ fotografa Šibíka. Ten natočil video o tom, jak jsou migranti nevděční a plýtvají věcmi, vodou a jídlem. Okamžitě byl cílem osobních útoků, urážek a výhrůžek ze strany multikulturalistů a aktivistů. Sám momentálně patří spíše mezi “opatrné kritiky”.

Multikulturalismus má totiž jednu základní myšlenku. Tou je slovo TOLERANCE. To slovo však v tomto případě znamená daleko víc. Má i trochu jiný význam. Říkejme mu IGNORACE. Tolerovat taková zvěrstva, jako jsou silvestrovské útoky, neznamená o nich neinformovat jako v případě švédských festivalů pro mladé, kde se odehrávalo totéž. Byla to prostá ignorace jak politiků, tak novinářů. Ani oběti nevypovídaly. V rámci multikulturní ignorace byly samy ohrožené. Jedna Němka například vypověděla popis napadení její osoby na Silvestra v Kolíně nad Rýnem. Nejspíše muslimský aktivista zveřejnil její údaje na YouTube a označil jí za rasistku. Od té doby je ohrožena na životě.

Součástí této multikulturní ignorace, které se tak “krásně” říká tolerance, je totiž ohrožování jejích odpůrců. Pokud tak byl někdo svědkem například únosu migrujícího dítěte, mohl se to klidně bát nahlásit, přitom by takové svědectví mohlo klidně zabránit zmizení tisíců z nich.