Archiv štítku: Fašismus

Nacismus nebyl krajní pravicí. Opakujme to pořád dokola

Znáte to z médií a od politiků. “Krajní pravice” je na začátku souvětí a na jeho konci je nenápadné srovnání s nacismem. Dnešní socialisté se do nacismu naváží neustále. Přitom k němu mají mnohem blíže než jakákoliv pravicová strana.

Nacismus je za “krajně pravicový” označován především proto, že upevňuje pozici levice a takzvaných humanistů (multikulturalistů) při argumentaci. Ti jsou totiž velmi často krajně levicoví. A považovat nacismus oficiálně též za krajně levicový by jim sebralo většinu jejich argumentace typu: “jsi neonacista, žádný člověk není ilegální,” které od levicových extremistů i od multikulturalistů zprava slýcháme.

Tak především Hitlerova NSDAP vyhrála volby v Německu s 33% díky pětadvacetibodovému programu. Ten obsahoval ochranu sociálně ohrožené střední třídy, znárodnění podniků, zrušení příjmu z “nezasloužilé” práce, válku proti těm, kteří nejednají v zájmu kolektivu, kolektivismus jako takový, či velkorysejší rozvoj rezervy na stáří. Jedná se o klasický socialistický, tedy levicový, program.

Hitler levicovou příslušnost potvrdil například i při májovém proslovu v roce 1927: “Jsme socialisté. Jsme nepřátelé dnešního ekonomického systému a jeho vykořisťování slabých, nespravedlivých platů, hodnocení lidské bytosti podle majetku místo podle práce. Jsme odhodláni tento systém zničit za všech podmínek.” Z tohoto systému mimochodem obviňoval především Židy, čímž pomohl k rozpoutání nepřátelské atmosféry k Židům v Německu.

V jiném svém proslovu v roce 1939 Hitler řekl: “Nacionálně socialistické Německo vytvořilo novou ekonomickou doktrínu, která pohlíží na ekonomiku jako na služku pracujícího lidu.“ Během své vlády NSDAP vytvářelo vysoký státní dluh vydáním státních dluhopisů, které bývá především znakem socialistické finanční politiky. Mezi členy NSDAP také panovalo oslovení “Parteigenosse”. To znamená “stranický soudruh.”

NSDAP také program naplnila, nejednalo se o laciný populismus. Bylo zavedeno progresivní zdanění, čtyřtýdenní dovolená, proplácení přesčasů, osmihodinové směny a teď pozor, i společné závodní rekreace či příkaz k zlepšení podmínek pro dělníky. To je naprosto shodný rekreační program, který jsme my zažívali v komunismu.

Levicoví komentátoři a aktivisté přisuzují nacismus k pravici především proto, že nacismus je historicky brán hlavně jako důvod vyhlazování Židů, Romů a že je viníkem druhé světové války. Zdůrazňujeme, že toto všechno platí naprosto beze sporu. Jenže přiřazovat etnickou nenávist politickému směru je naprostý nesmysl. Při rozřazení na pravici a levici je nutné soudit především chování v politickém, nikoliv válečném, rasistickém, nenávistném či fanatickém prostředí.

Můžeme říct, že podle vedení státu Německo byla NSDAP stranou krajně levicovou, jejíž “vůdce” byl, krom socialisty, také blázen, který se bohužel dostal k moci a byl plný nenávisti. Rozhodně se však nejednalo o pravičáka, byl levičák.

Dnešní krajně levicové strany opět jako krajně pravicové

Dále je potřeba zmínit, že mediální obraty od levice k pravici jsou rovněž aktuální i ke vztahu k dnešním krajně levicovým hnutím a stranám, která jsou omylem či účelně označována za krajně pravicová. Viz DSSS – Dělnická strana sociální spravedlnosti má též levicový program a též se dokázalo, že se mnozí členové pohybují v neonacistických kruzích.

Stejné je to ale i s francouzskou stranou Národní Fronta Marine Le Penové. Přestože NF má levicový program, kvůli některým bodům, jako je omezení migrace, je automaticky přiřazována ke krajní pravici, přesně po boku DSSS a NSDAP. Jenže Národní Fronta, na rozdíl od DSSS, nemá s NSDAP společný škodlivý “nenávistný” faktor. To samé píší o Okamurově SPD. Ta má levicový program, ale světová média ji označují za krajně pravicovou kvůli migrační a protiislámské politice.

Přiřazena ke krajní pravici je právě proto, že se lidem namlouvá právě historická mýlka o NSDAP jako krajní pravici. Národní Frontě to automaticky odebere hlasy těm, kteří poslouchají politiky a média. A těch, kteří si tyto informace neověří, je pořád ještě hodně. A to je také důvod, proč neuslyšíte v jedné větě “nacismus” a “krajní levice”.

Čtěte také: Fašismus jako mylně chápané synonymum pro nacismus

Argument k ničemu

Mnoho současných západních vlád totiž vyznává levicový politický směr – někdy i ten krajnější. Bylo by pro ně přeci nepříjemné přiznat si, že mají program jako určitá nenávistná strana. A přitom vlastně za nic nemohou. Že byl Hitler socialista, neznamená, že každá levicová strana s sebou nese ohrožení světovou válkou a novým holokaustem.

Proč to tedy levice dělá? Důvod je jednoduchý. Sama totiž používá tento zcestný argument k tomu, aby mohla kdykoliv pravici pomluvit a tím pádem argumentačně zdiskreditovat. Říct voličům, že volit pravici je nebezpečné, protože nacismus je také pravice, to je přeci instantní vítězství každé diskuse!.

Tento článek rozhodně nebude znamenat, že se najednou nacismus přiřadí ke krajní levici. Jistě se najde někdo z hnutí Antifa, které, stejně jako Hitler, bojuje proti kapitalismu, aby fakta z našeho článku jakkoliv převrátil.

Co je důležité, je fakt, že argument “nevolte pravici, protože Hitler” je pro inteligentního voliče naprosto k ničemu a jasně lživý a manipulativní. Dokazuje to, že autor takové věty nemá argument a jen kope kolem sebe jako dítě, které chce tyčinku Snickers… A k ničemu by měl být, i kdyby se psalo a říkalo “nevolte levici, protože Hitler”. Volte, co a koho chcete, ale neřiďte se hloupými nálepkami.

____________________________________________________

Sledujte náš YouTube kanál!

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně a pomoct tak jeho šíření mezi lidi.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

Fašismus jako mylně chápané synonymum pro nacismus

Roger Griffin, světoznámý odborník a uznávaný profesor na téma fašismus, v Hyde Parku Civilizace v České televizi uvedl, že fašismus nemá objektivní a absolutní definici. Za svůj přístup označil fašismus jako “zvláštní typ revoluce národa.” Jedná se o “revoluční pokus úplně změnit společnost” se základní hodnotou “národa braného jako organismus”. Fašisté berou “národ jako nemocný” a označí si nepřítele, který je pro společnost virem.

Podle něj je nacismus je jedna odnož fašismu s tím, že dalším typem fašismu je komunismus či italský fašismus, jenž je mnohými považován za úplně první případ fašismu minimálně v současném pojetí. Varovným signálem současné propagandy je také přičítání nacismu k pravici. Nacismus se však skládá ze slov “nacionalistický socialismus” a jeho původní křídlo, ačkoli působilo od začátku rozštěpeně, je levicové. Každá totalitní ideologie je podle Griffina založena na tvarování společnosti. Všechny fašistické režimy, které kdy existovaly, se snažily přeformovat společnost jako hrnčíř hlínu. Podle něj neexistuje možnost, že by takový režim mohl definitivně ovládnout svět.

“Problém” při vzniku dokonalé společnosti je její pluralita. Takové režimy selžou právě na základě tendence tento pluralismus zlikvidovat, což historicky není možné a vetšinou to vedlo pouze k velkým ztrátám na životech. Například Antifa je tím pádem ve své definici fašismu v mýlce. Definuje jej jako neonacismus a základním heslem Antifašistické akce je “good night white pride,” kdy ona “white pride” (bílá hrdost) je Antifou brána jako symbolika neonacismu a projev rasismu. Stejný fašismus se může projevit v jakékoliv společnosti, nejen v té “bílé”.

Griffin a mnozí další vědci a sociologové tvrdí, že takové režimy nemohou fungovat, jelikož fašismus je systém, který naprosto popírá jakékoliv odpůrce. Neexistuje žádná jiná pravda, odpůrci jsou potlačováni násilím, jelikož logicky a argumentačně je potlačit nelze. A tak jediným východiskem fašistického režimu jsou vyhlazovací zábory. Fašismus je totiž veden fanatiky, pro které jiný názor prostě není přijatelný, neexistuje.

Dá se říct, že Griffin popsal nejen nacismus, komunismus, italský fašismus, ale i současný přístup Bruselu k multikulturalismu a radikální islám. Reportáž v rámci pořadu ČT však uvedla především pravici. Příkladem je údajně útok ve Vítkově. Reportáž se tak s Griffinovým pohledem vůbec neshoduje. Drtivá většina odborníků na fašismus též tvrdí, že pravice není jediné křídlo, odkud může fašismus “přiletět”. ČT však vyslechla odborníky, kteří popsali fašisty jako Marii Le Pen, či švýcarské a rakouské bojovníky proti multikulturalismu.

Jak se tedy většina odborníků staví k fašismu? Jsou to základní pojmy: Národ, sjednocení a znovuzrození či uzdravení. Jako zrozený v Itálii fašismus nevznikl jako cokoliv, co by mohlo být spojováno s rasismem. Ten si, jako jeden ze způsobů “léčby společnosti”, přidali například právě nacisté. Původně se jednalo o stát, který měl jakoukoliv silou centrálně ovládat celou společnost. Italové si ne náhodou pro tuto ideologii zvolili symbol ze starého Říma fasces – jílmové pruty svázané červenou páskou s vyčnívající vetknutou sekyrou. V době starého Říma to byl symbol úředníků.

V současnosti tu nejblíže fašismu máme Evropskou unii. Připomeňme si opět tři slova: Národ, sjednocení a znovuzrození neboli uzdravení. Národ neboli stát. Evropská unie v posledních letech tvoří úředně cosi jako superstát, centrálně řízený z Bruselu. Úřednické regulace jsou součástí politiky, která podle samotných zastánců EU má “sjednotit evropské národy”. Podle vysokých představitelů je EU jediným možným způsobem, jak “znovuobnovit evropskou demokracii”. Takto se to učí na základních školách. Jako virus EU označuje takzvané “populisty” a “pravicové extremisty”, proti kterým vedou pravidelné kampaně.

A zde nacházíme zajímavou shodu. Kdo jsou současní zákonodárci, kteří členským státům EU přidělují regule a pravidla? No přeci úředníci, tedy zde můžeme počítat s návratem základního symbolu italských fašistů – fasces. Že EU v sobě nepostrádá znaky fašismu, dokazují, mimo jiné, právě úředníci, které nemáte jako občan právo volit ani sesadit. Jsou pravomocemi výše než členové Evropského parlamentu, což jsou jediné pozice, do kterých dostanou politiky pouze naše hlasy. EP však nemá zákonodárné pravomoci, EU tak snižuje práva občana určovat, kdo mu má vládnout, což je u fašismu znak, jenž režim provází již od svého vzniku skrze všechny fašistické odnože.

Součástí současné politiky EU je také multikulturalismus – ideologie protěžována za každou cenu. Je to vlastně poměrně zajímavý jev, kdy multikulturalismus vlastně též splňuje ona tři základní slova, která jsou definicí fašismu (národ – mix národností a méně bělochů, znovuzrození – zrození dokonalé multikulturní společnosti, uzdravení – pravicoví extremisté a bílí rasisté jsou tím virem a sjednocení – sjednocení všech ras, etnik a náboženských skupin pod jednu střechu). Tento režim je však součástí nejen politiky EU, ale v podstatě celého politického “mainstreamu” Západu. Přestože občanské hlasy jsou stále a hlasitěji proti, tento politický a mediální mainstream tyto hlasy zatím pouze nálepkami, hrami s čísly a pomluvami potlačuje.

Nástup fašismu tak nelze přičítat ani “pouze pravici” ani “pouze rasismu” a už vůbec ne “rasismu bělochů”. Je to ideologie, která se může k moci dostat kdekoliv a kdykoliv. Vzestup fašistické ideologie můžeme nyní přičítat spíše těm, kteří jej právě svádí na pravici či bělochy. Je to nebezpečné nálepkování lidí, kteří se, byť smírně a argumentačně, snaží odporovat současné politice Západu. Jsou tedy dvě možnosti. Buď se v tomto případě krutě mýlíme a elitám zazvoní budíček, nebo můžeme doufat v tu naději, že přes mnoho obětí se další fašistický systém stejně nakonec zhroutí.

fasces-symbol-italskych-fasistu-pochazejci-ze-stareho-rima

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.