Archiv štítku: Izrael

Německý soud zpět k antisemitismu. Tentokrát ne s nacisty, ale s muslimy

Pokus vypálit synagogu v německém Wuppertalu v Severním Porýní-Vestfálsku byl přiměřený krok, který měl vyjádřit nesouhlas s politikou Izraele v pásmu Gazy, rozhodl vrchní zemský soud, který potvrdil rozhodnutí oblastního soudu z února 2015, napsaly Novinky.cz s odvoláním na server listu The Jerusalem Post.

Oba soudy odmítly antisemitský motiv, zapálení synagogy mělo podle nich obrátit pozornost ke konfliktu v Gaze, sdělil Johannes Pinnel, mluvčí Vrchního zemského soudu ve Wuppertalu.

Palestinci ve věku 20, 26 a 31 let hodili koncem července roku 2014 na vstup do synagogy Molotovovy koktejly a utekli. Jen díky náhodnému svědkovi a včasnému zásahu hasičů skončil oheň pouze škodou 800 eur. Policie později muže zadržela a poslala před soud. Tam v únoru 2015 dostali podmínku a veřejně prospěšné práce.

Už tehdy soud zamítl antisemitský motiv útoku s tím, že zapálení synagogy v Německu mělo „obrátit pozornost ke konfliktu v Gaze“. Důvodem pro extrémně mírné tresty bylo to, že muži byli pod vlivem alkoholu, škoda na budově synagogy byla nízká a nikdo se nezranil. Toto rozhodnutí nyní potvrdil i vrchní zemský soud. Ještě před žhářským útokem někdo posprejoval synagogu nápisem „Free Palestine.“

Původní synagoga ve Wuppertalu vyhořela do základů během Křišťálové noci v roce 1938. Historie se tak klidně mohla opakovat, což soudy nebraly v potaz. Soudy v Německu tak podporují antisemitismus, útok na judaismus označily za kritiku politiky Izraele. Palestinci nedostali přísnější tresty jen proto, že se jedná o Palestince. Další muslimští Palestinci tak mají motivaci dále útočit na Židy v Německu.

Za posledních pár let stoupl počet Židů, kteří prchli z EU do Izraele o desítky procent, důvodem je především muslimská nenávist.

Podpořte náš web! Stop-multikulti.cz

Hodit slaninu na mešitu? Nenávist

Zapálit mešitu v Německu či hodit kámen na mešitu v Brně se s podobným pochopením zřejmě nesetká. O obou činech se automatický mluví jako o útocích z nenávisti (zde). Jako nebezpečný projev je označeno i házení slaniny na mešitu. Ve Velké Británii byl muž za slaninu na mešitě odsouzen na rok ve vězení, kde ho po pár měsících podřízli. Věznice je plná muslimů. Více zde.

Palestinec v Jeruzalémě zabil náklaďákem 4 Izraelce, poté byl zastřelen. Muslimové slaví (video)

Palestinec na jihu Jeruzaléma na promenádě Armon Hanaciv vjel nákladním vozidlem do skupiny lidí. 4 z nich zabil. Při útoku se pokoušel zabít další lidi couváním, další životy zachránila střelba, která zabila právě útočníka. Podle policie se jedná o terorismus. Některé zdroje tvrdí, že palestinští civilisté slaví.

Na videu vidíte útok i to, jak útočník v náklaďáku zkouší couvat, aby zabil další lidi. Útok trval asi třicet vteřin, během kterých zahynuli čtyři lidé a dalších 15 bylo zraněno. Z nich dva jsou stále v ohrožení života.

Palestinci slaví, antisemité útoky hájí

Na diskusi na iDNES.cz jsme nalezli člověka, který útoky schvaluje. Domnívá se, že se Izrael roztahuje na cizím území a Palestinci se jen drasticky brání. Další kritici Izraele tvrdí, že to není nic tak hrozného, jelikož pachatel pravděpodobně zaútočil na vojáky. Jiný diskutér Daniel Hendrych napsal „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ Eva Zavacká označila vznik Izraele za násilný.

Facebooková stránka Stand With Us tvrdí, že Palestinci oslavují, a to přímo v ulicích, rozdáváním cukrovinek. Ke svému tvrzení přikládají fotografie. Rozdávání cukrovinek patří k palestinské tradici oslav teroru. Podobně jsme vám ukazovali oslavy po útocích 11.9.2001. Video pod článkem.

Palestinci slaví útok na Izraelce (zdroj: Stand With Us)
Palestinci slaví útok na Izraelce (zdroj: Stand With Us)

Hamás v reakci na útok vyzval Palestince k dalším podobným krokům a čin označil za „heroický.“ V následujícím videu vidíte slavící Palestince po útocích 11. září 2001.

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

Rezoluce UNESCO o židovských památkách je vzpourou muslimů proti Židům

Deklarace UNESCO sice není závazná, ale i tak je velmi převratná. Země si odhlasovaly, že izraelská Zeď nářku a Chrámová hora nejsou židovské. Izraelce, kteří na židovskou minulo poukazují, UNESCO nazývá provokatéry a přijímá islámské názvy těchto památek.

Antisemitské rozhodnutí podpořilo 24 zemí, 26 se zdrželo a 6 bylo proti. A drtivá většina zemí, které hlasovaly pro odebrání židovských souvislostí ze zmíněných památek, je muslimská. Podívejme se:

unesco

UNESCO tak v podstatě vytvořilo ornou půdu muslimské nenávisti proti Židům, která se projevuje opakovanými útoky proti Izraeli, jak vojenskými, tak politickými. Alarmující také je počet zemí, které se zdržely. V případě hlasování proti by výsledek rezoluce zvrátily.

Jen šest zemí mělo odvahu postavit se nenávisti: Estonsko, Německo, Litva, Nizozemí, Velká Británie a USA. Rezoluce UNESCO, která zatím není závazná, již něco změnila. Užívá pro památky v historické části Jeruzaléma pouze muslimské názvy a kritiku ze strany Izraele označuje za „provokativní kroky, které narušují posvátnost a nedotknutelnost místa.“

UNESCO v rezoluci dokonce tvrdí, že mu vadí útoky policie a vojáků Izraele, palestinské teroristy, kteří například zavraždili židovskou dívku v její vlastní posteli, nezmiňují. UNESCO je pobočka OSN, kde v Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva sedí představitel země, kde lidská práva nemají místo. Organizace tak prokázala podřízenost muslimským diktaturám. Vracíme se zpět do doby před druhou světovou válkou?

Komu patří Gaza?

Pásmo Gazy patří Palestincům, jimž bylo území doslova ukradeno izraelskými okupanty. Toto zaznívá od multikulturalistů celkem běžně a je to bič EU, kterým tlačí na Izrael, aby uvolnil území právě Palestincům. Ti, přestože nemají vyhlášený samostatný stát, mají například v České republice vlastní ambasádu, kde dokonce v roce 2014 explodovala nálož a zabila diplomata.

V jednom tito zastánci Palestiny mají pravdu. Izrael byl tím, kdo podnikl první krok k započetí takzvané Šestidenní války, již třetí arabsko-izraelské války. Proti 264 000 vojákům z Izraele, z nichž 50 000 byli vojáci pravidelné armády, stála třísettisícová armáda z Egypta, Sýrie, Jordánska a Saúdské Arábie. Krom toho měli Arabové výraznou přesilo ve vzduchu, 812 versus 197 izraelských letounů.

Válka trvala 6 dní, začala 5. června 1967 a skončila 10. Arabové utrpěli drtivou porážku, opět. Izraelci úspěšně obsadili pásmo Gazy. S ní židovský stát obsadil Sinaj, východ Jeruzaléma, Golanské výšiny a západní břeh řeky Jordán. To důležité vám však takový průměrný zastánce Palestiny neřekne. Izrael zahájil konflikt útokem na egyptské letecké základny, protože se obával o bezpečnost svých občanů.

Mezi válkami totiž pravidelně hrozili především Arabské státy a agresivními způsoby, které mnohdy končily smrtí izraelských civilistů, provokovaly další a další konflikty s židovským státem. A právě obsazení Golanských výšin bylo jednou z možností, jak část agresivních výpadů muslimských zemí omezit či zastavit. Výšiny před konfliktem tvořily hranici mezi Izraelem a Sýrií.

A právě syrské dělostřelectvo bombardovalo osady pod pohořím. Hranice mezi Sýrií a Izraelem byla navíc nechvalně známá kvůli tomu, že se přes ní dostávali palestinští extremisté z Fatahu. Ten měl za cíl jediné – zabíjet Židy.  Další problematickou oblastí byl Jeruzalém. Ten měl ve svém nitru hranici mezi Izraelem a Jordánskem a přestože měl být zónou beze zbraní, operovaly zde vojenské jednotky obou stran.

Navíc egyptský prezident Násir byl strůjcem společné koalice, která měla jediný účel – nepřátelství proti Izraeli. Z tohoto pokusu vzniklo syrsko-egyptské spojenectví, se kterým byl dlouhodobý problém. Vyřešilo jej až společné nepřátelství vůči Izraeli. Tomuto spojenectví se například nelíbilo, že Jordánský král Husajn I kritizoval a netolerovat palestinské výpady proti židovskému státu, organizované z jeho území.

Nebýt obsazení pásma Gazy, docházelo by dále k pravidelnému bombardování izraelských osad syrským dělostřelectvem a tím k dalším úmrtím civilistů. Izraelský konflikt má tak více úhlů pohledu. O krádež území se však ani náhodou nejedná.

Průběh osídlení území dnešního Izraele

 

David Bohbot na demonstraci za Jeruzalém připomenul českou pomoc Izraeli

Psal se rok 1947 a tehdy nově vznikající židovský stát tušil, co jej čeká. Muslimské země se chystaly na odjezd spojeneckých vojsk z palestinského území a definitivní vyhlášení samostatnosti Izraele. A ještě tentýž rok Západ, tedy NATO, zakazuje prodej zbraní židovskému státu. Československo, tehdy těsně předtím, než se k moci dostali komunisté, si však rozhodlo po svém. O transakci zbraní tehdy rozhodovala česká státní správa, tedy tehdejší Ministerstvo národní obrany společně s Ministerstvem zahraničí.

Do Izraele byly z Československa dodány tisíce pušek, miliony kusů munice, stíhací letouny Avia S-199 či Spinfire a další velmi důležité zbraně. Čeští Židé i ostatní občané pak, za pomocí tří státem vyhlášených sbírek, věnovali židovskému spojenci dohromady skoro 30 milionů korun. Na tehdejší dobu to byly vskutku velké peníze. V době války Československo dokonce uspořádalo nálet na nepřátele Izraele za použití letounů B-17.

V roce 14.5.1948, ihned po vyhlášení samostatnosti Izraele, byla země napadena. Na počátku válečného sporu čelil Izrael mírné přesile (cca 29 000 vojáků proti téměř 40 000) z osmi muslimských a arabských zemí. Cílem těchto zemí bylo zničení nově vzniklého státu. A hlavně díky dodávce zbraní z Československa, kterou posléze řídili i tehdy čerstvě vládnoucí komunisté, a díky pomoci při výcviku izraelských mužů a žen se povedlo útok odrazit.

Vítěze můžeme počítat jako izraelskou stranu. Většinou je tak označována, avšak největšími odpůrci tohoto tvrzení jsou pochopitelně zástupci druhé strany. Těm se ale nepovedl hlavní cíl – odstranit židovský stát z mapy. Izrael však nezískal kompletně celé území, chybí mu Staré město Jeruzaléma. Ztráty jsou však jednoznačně pro něj. Zatímco na straně čerstvého nenáviděného státu se ztráty počítají kolem 4 000 vojáků a 2 500 civilistů, celkové ztráty útočníků jsou téměř trojnásobné.

První arabsko-izraelskou válku židovský stát zvládl především díky pomoci Československa. A teď se píše rok 2016 a ministryně školství Valachová podléhá tlaku Palestinců, ano, těch, kteří se nestydí ubodat dívku v jejím pokoji či posílat děti na policisty, aby měli materiály pro média. Těm se nelíbí školní atlas, kde je Jeruzalém uveden jako hlavní město Izraele. Ministerstvo tedy přikázalo: „Hlavní město musí vydavatel přepsat na Tel Aviv, jinak přestane být školní učebnicí.“ Až po tsunami kritiky Valachová otočila.

Je dobré to připomínat. Připomínat, proč se na demonstraci za Jeruzalém uvedený jako hlavní město Izraele na jedné straně barikády sešli tvrdí a dlouhodobí kritici islámu s jinak nesnesitelným soupeřem Kalouskem. Je to také důvod, proč malá demonstrace Palestinců to zabalila předčasně. A také je to důvod toho, proč o tom mluvil původem Izraelec David Bohbot, armádní expert a učitel obranného umění Krav Maga.

„Byly doby, kdy Rakousko říkalo, že Čechy patří jim. Byly doby, kdy si Angličané, Francouzi a další říkali, že Čechy vůbec nemají existovat.Byly doby, kdy Němci, Italové, Francouzi, Angličané a další říkali, že Česká republika má být rozkouskovaná. A byly doby, kdy všichni říkali, že nebudou dávat zbraně Židům. Jen Češi tenkrát řekli: Nás nezajímá co říkají ostatní,“ dá se shrnout jeho silný projev, který nám připomíná, že Izraelci nezapomínají.

Jsou nám vděční za to, že pár let po nacistickém holocaustu neprožili další podobný masakr od muslimů. A jsou také důvod, proč Izrael je ten pravý spojenec a přítel pro nás. Ne Saúdové, ne Syřané, ne Němci, ale Izrael…

vztyceni-izraelske-inkoustove-vlajky-v-ejlatu