Archiv štítku: Imigrace

Neziskovky žádají volební právo pro imigranty a výjimky ze zákonů. Požadavky sepsaly v manifestu

V čele Migračního manifestu, který spadá pod Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, o.s, stojí nezisková organizace Člověk v tísni, která je známá svými špinavými praktikami, podporou teroristů, třebaže nepřímou a spoluprací s ilegálně obývaným „centrem Klinika“. Uskupení, jako je například Nesehnutí, Meta nebo Multikulturní centrum Praha, v manifestu požadují opatření, která by měla vést k snadnějšímu přijetí a integraci imigrantů do EU, zvláště však se baví o České republice a Slovensku.

Čtěte také: Člověk v tísni: spolupráce s extremisty, teroristy a obhajoba islámu na prvním místě

Manifest je poměrně dlouhý, to asi proto, aby se běžný uživatel nedočetl některých sporných bodů.„Svoboda pohybu by měla být normou. Přístup k migraci je však nastaven tak, že primárně se migrovat nesmí,“ píše se například v manifestu. Ten například klade důraz i na zpřístupnění všem usazeným migrantům volební právo na místní úrovni a samozřejmě na možnost, aby se mohli stát členy politických stran.

Podle neziskovek podepsaných pod manifest je v Česku velmi neprůhledný imigrační systém. Ten by se měl více otevřít, zjednodušit a zprůhlednit tak, aby byl uprchlíkům srozumitelný. V rámci EU by mělo být dodrženo pravidlo volného pohybu osob. Jakým způsobem držet imigranty v Česku, když budou vědět, že v Německu jsou lepší podmínky, ale manifest neřeší. Dalším vážným aspektem je trvání na přesun rodinných příslušníků imigrantů do cílové země. Manifest nezmiňuje ani mnohoženství, které je v západních zemích v souvislosti s migranty velkým tématem.

Výjimky ze zákona pro imigranty

Krom důrazu na integraci uprchlíků již během azylového řízení kladou multikulturní neziskové organizace apel na odpouštění ilegálního jednání cizinců. Nejen, že je prý potřeba zpřístupnit sociální služby i ilegálním imigrantům, mělo by se jim odpouštět i nelegální chování, například cestování mezi státy bez dokladů a podobně.„Prosazujeme rozšíření působnosti zákona o sociálních službách na všechny migranty bez ohledu na pobytový status. Usilujeme o změnu nastavení dotačních řízení tak, aby byla cílena na všechny migranty, včetně migrujících občanů z EU a neregulérních migrantů,“ píše se v dokumentu. Tím tak schvalují, aby se k sociálnímu systému dostali i nevyřešení či vysloveně ilegální imigranti.

Tlak neziskových organizací je v manifestu veden i na zaměstnance státní správy, kteří by se měli též „integrovat“ ke kultuře migrantů. „Považujeme za důležité, aby zaměstnanci státní správy, samospráv a dalších veřejných institucí měli do svého profesního vzdělávání začleněnou oblast interkulturní komunikace a interkulturních kompetencí,“ uvádí se. Celý Migrační manifest zde. Členské organizace zde.

Čtěte také: Člověk v tísni: kritika islámu je projev nenávisti, kritika jiného náboženství ne

 

 

 

 

Zprávy FTV Prima: Jak zpravodajskému týmu došly nervy s multikulturalisty

Jako nejdůvěryhodnější televizní zpravodajství o migrační krizi v nedávném průzkumu dopadly právě zprávy FTV Prima. K Primě se přiklonila třetina dotázaných. Důležité je ale vědět, že ne vždy se dalo vychválit právě za nestrannost. Každý novinář může podlehnout své vlastní masáži, v tomto případě masáži multikulturní. Když se ale režim multikulturalismu obrátí proti němu, je jen na něm, zda začne poslouchat úplně každý příkaz, nebo zda si půjde, třeba i za cenu tlaku, vlastní cestou.

Velký zlom přišel v tématu takzvaných „pomalovaných kravínů.“ Iráčtí uprchlíci, kteří by údajně měli být křesťanského vyznání, přicestovali do České republiky. Protože se jednalo o bohaté snoby, nebyli spokojeni s ubytováním. Jeden z otců v rodině označil byty za „přemalované kravíny.“ Problém pro Primu nejspíše nebyl to, že to onen Iráčan řekl, nicméně hlavní potíže si Prima způsobila tím, že o tom podala reportáž v hlavním zpravodajství. A vzápětí přišla rychlá reakce.

Hate Free Culture reportáž okamžitě označuje za manipulaci. Překlad je prý vytržený z kontextu, je chybně vyložený a tím poškozuje pověst Iráčanů. Těm Prima měla způsobit problémy tím, že na ne svalila vlnu nenávisti. FTV Prima však kontruje. Přizve si další certifikované překladatele a skutečně oni potvrzují, že se jedná o „přemalované ubytování pro dobytek.“ To však nestačí českým senátorům. 17 z nich podalo podnět na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) s tím, že by měla případ projednat.

HFCS

Množí se reportáže Primy na dané téma s aktualizacemi kauzy. Prima vydává reportáž, která je pro nás, kteří neprostudovali zákony o rozhlasovém a televizním vysílání, překvapivá. V zákonech o zpravodajství totiž visí odstavec o „utvrzování stereotypů ve vztahu k menšinám.“ Prima v reportáži uvádí, že již byla RRTV napomenuta za to, že se tým zpravodajství v jedné z reportáží vyjádřil o vyšší kriminalitě romské komunity. Stejně tak Prima předpokládala, že RRTV napomene televizi i nyní. V reportáži se hovoří o „nemožnosti vést kritickou a svobodnou debatu,“ jelikož reportér musí o tomto zákoně uvažovat, přestože má před sebou pravdivou událost. Menšiny jsou tak ve výhodě i před zákonem o médiích.

Politická korektnost, jakoby zmítala v hlavách oněch sedmnácti senátorů více než logické uvažování. Při další reportáži se Prima právě některých z nich ptala, proč podali podnět na RRTV. Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL), samotný iniciátor podnětu, Primě naznačil, že o případu nemá informace, že uprchlíci mohli být v době natáčení reportáže o přemalovaném kravíně ještě spokojeni a pak změnili názor. Z RRTV ještě nepřišlo žádné oficiální vyjádření.

Primy se zastal zástupce ombudsmanky Šabatové, Stanislav Křeček. Ten se zaměřil především na fakt, že se sám Iráčan k tématu bydlení neustále vracel a chtěl jej probírat. „Z toho vyplývá, že ho to téma pálí,“ říká. Tím se naopak dostal do silného tlaku na sociálních sítích, kde mu multikulturalisté tvrdili, že jako zástupce ombudsmana musí být nestranný. Sama Anna Šabatová Křečka za jeho názory kritizuje již dlouhodobě. Podle ní není správné, že Křeček nemá stejný přístup a názory jako ona.

Nicméně projekt NF Generace 21 kompletně selhal. Většina nevděčných migrantů prchla nejdříve do Německa. Odtud část odjela zpět do Iráku a část požádala o azyl spolkové úřady přímo v Německu. Na FTV prima však došlo k definitivnímu obratu. Od té doby jsme v hlavním vysílacím čase mohli shlédnout již dvě reportáže kritické k HateFree Culture, nebo třeba reportáž o Moelenbeeku, čtvrti v Bruselu, odkud přišly teroristické útoky v Paříži a Bruselu. Další reportáž o politické korektnosti na Primě upozornila třeba na událost, kdy se západní novinář pokusil dostat se s migranty přes hranice. Byl zatčen, pokutován, ale ilegální imigranti byli ponecháni jít dál svojí cestou. Stejně tak řidiči autobusů, kteří vezli migranty z Česka do Německa, čelí obvinění z převaděčství, zatímco Iráčané problémy nemají.

Šikana ze strany HateFree, senátorů a také minulé tlaky RRTV proti televizi Prima, jejíž zpravodajství i podle minulých vyjádření Rady „posiluje etnické napětí v české společnosti,“ Primu zatím do kouta nezahnaly. Zpravodajství je, krom kauzy s Iráckými migranty, ještě velmi opatrná, nicméně se jedná v současnosti o jedno z nejobjektivnějších míst českého zpravodajství.

 

Kvóty od Bruselu a jedny dávky. Jednotná Evropa za každou cenu

Ještě loni jsme se bavili o tom, jaké by to bylo, kdyby migranti rozdělení podle povinných kvót budou stejně utíkat do Německa pro vyšší dávky. A i tehdy nás napadlo, že jedinou možností bude sjednotit dávky. Multikulturní fanatismus má tak zavřené oči, že naši odpůrci nás obviňovali ze lži. A my měli opět pravdu. O to, aby se tu migranti chovali slušně, se již nikdo nestará, důležité je teď vymyslet, kolik jim máme dávat peněz, aby se zradikalizovali až o pár let později.

Německo se potýká s velkým problémem. Podle informací deníku Bild se v zemi pohybuje půl milionu neregistrovaných migrantů. Ti se údajně bojí zažádat o azyl ze strachu z vyhoštění a tak se ani nepřihlásí. Mezi nekontrolovanými hrozí výskyt závažných onemocnění a platí zde mnohonásobně vyšší pravděpodobnost sklonu ke kriminalitě. A právě Německo, kde je každý 160. člověk ilegální imigrant, prosazuje plán na přerozdělení. Po odmítavém přístupu některých zemí však kvóty neprošly podle představ.

Brusel chce tedy zavést plán, kdy by azylovou činnost přebral po členských státech. Ty by tak neměly přehled o tom, kdo k nim přijde. Brusel si tak nebezpečně pohrává nejen se suverenitou, ale také velmi nebezpečně z bezpečností států, které nejsou tak dotčené islámskou imigrací, zejména států V4. Ani toto však nestačí. Je jasné, že by migranti dál utíkali do zemí, kde jsou vyšší sociální dávky.

A přestože o tomto nikdo nemluví, EU s tím souhlasí. Pro prevenci úniku migrantů do štědřejších zemí totiž navrhuje takzvanou „harmonizaci sociálních dávek“. Ta by pro Českou republiku znamenala velmi strmý nárůst. U nás je nyní minimální mzda kolem 9 000, v Německu jsou sociální dávka průměrně přes 800 euro, tedy zhruba trojnásobek naší minimální hrubé mzdy. U nás by tak mohly raketově vzrůst náklady na sociální dávky a lidé by hromadně mohli přestat chodit do hůře placených prací. V důsledku toho by mohlo dojít k zhroucení oblasti služeb a prodeje v České republice i všech „méně štědrých“ zemích.

Ty výrazy jako „jednotné kvóty“ či „harmonizace dávek“ zní jako z našeho bývalého režimu, kdy se naopak hovořilo o „jednotné vlasti“ a „krásném, sjednocujícím a harmonickém socialismu“. Sledujte, jak na situaci zareaguje vláda. Scénář byl doposud vždy stejný. V médiích rezolutní „ne“, v Bruselu odsouhlasení a stažení ocasu mezi nohy a následně v médiích slova o boji proti nenávisti k uprchlíkům a o tom, jak je „důležité být jednotou Evropskou unií a zbytečně nedělat potíže“…

Kdo je skutečně zodpovědný za životy migrantů?

Na koupaliště přijde čtyřčlenná rodina. Máma s tátou a dvě děti. Holčičce je deset let a chlapci jsou čtyři. Chlapeček ještě neumí plavat. Máma s tátou nechají své děti u brouzdaliště s tím, že se holčička postará o bratra, a odejdou pro klobásu a nějaké to pití, zmrzlinu… A než se vrátí, desetiletá dívka svého bratra neuhlídá, neboť s tím nemá zkušenosti, chlapeček uteče do hlubokého bazénu, spadne do vody a topí se. A teď je jedno, jestli se chlapce podařilo zachránit, ale zamyslete se. Kdo je v tuto chvíli odpovědný za to, že se chlapec nyní topí? Zřejmě si odpovíte, že rodiče. A máte pravdu, i podle zákona by jim hrozil trest za nedbalost, kdyby měl chlapec vážné zranění či dokonce následky.

A teď druhý případ. Otec dvou dětí s manželkou utekli z válkou zmítané země do první bezpečné, do Turecka. Žijí tam celá rodina, necítí se bezpečnostně ohroženi, otec si dokonce nachází práci, jeho sestra rodinu finančně podporuje z Kanady. Řekli byste si, že tohle je hotový uprchlický happy end. Jenže otci to nestačí. Ani jedno z jeho dětí neumí plavat a on to ví. Přesto vezme celou rodinu a pokusí se dvakrát přeplavat moře do Evropy. Chtěl kvalitního zubaře. A když se napodruhé děti málem utopily, nestačilo mu to a zkusil to potřetí. Pro jistotu si vzal záchrannou vestu, ale měl jí z celé rodiny jen on. A také jako jediný z celé rodiny přežil. Kdo byl v tomto případě odpovědný za smrt tří členů rodiny? Možná vás hned v mžiku napadne, že otec. Jenže se podle politiků, aktivistů a médií mýlíte. Jste to vy. Jste odpovědní za to, že otec nechal utopit svojí rodinu. Prý nejste ani jeden z vás dostatečně solidární. Zkrátka jste vinni, protože jste asi zrovna byli v práci a neměli jste čas se plavit po Středozemním moři a lovit migranty.

Další případ. Jste imigrant v táboře. Již jste své děti, pokud vůbec s sebou nějaké máte, ohrozili plavbou po moři a teď tu kvůli tomu sedíte v bahně a líhni nemocí, které ty děti opět ohrožují, a čekáte. Najednou přijdou aktivisté a řeknou vám, že existuje cesta přes zavřené hranice. Dají vám letáček s mapkou a vy vidíte, že vede přes řeku. Když k ní dorazíte, zjistíte, že vede přes poměrně divokou řeku a je velmi pravděpodobné, že vezme třeba nepříliš silné a velké děti s sebou a utopí je. Jenže jako imigrant to risknete. V řece u hranic zemřeli tři lidé. U akce bylo cca 30 novinářů a ani jeden z nich se neopovážil pomoct. Kdo je tu odpovědný? Napadnou vás tři možnosti. Aktivisté, kteří tu vlastně převzali roli převaděčů, novináři, kteří mohli pomoct a alespoň se pokusit zabránit úmrtí a nebo konečně samotní dospělí migranti, kteří zodpovídají za své děti… Jenže pravým viníkem jste prý vy! Proč jste tam prý nebyli a nepomáhali migrantům řeku přejít? Proč jste jim rovnou nepostavili most? A hlavně, když se zjistilo, že se hranice dala obejít i bez brodění se přes řeku, média začala o události velmi rychle mlčet.

A teď zkusme ještě jeden případ. Tam smícháme obě varianty do jedné události. Imigranti se svými dětmi opouští první bezpečnou zemi, Turecko, a vydávají se na nebezpečnou cestu, která skončí o několik hranic dál, v oblasti, které se říká Indomeni, kdesi na poli. To pole však někomu patří. Ten někdo je živý právě z plodů toho pole. Jenže imigranti tam se svými rodinami staví stany a dělají, že jim to patří. Policie je chrání. Majitele pole nikdo neposlouchá a tak se rozhodne k radikálnímu protestu. Vezme orací přívěs a traktor a projíždí mezi stany. Jeden poničí, další mine, zkrátka na protest orá své pole tak, jak by to na jaře měl dělat. Policií byl z vlastního pole vykázán. Migranti si stěžují, že je ohrozil na zdraví či životě. A my se ptáme. Kdo je odpovědný? Traktorista, který pomalu a jistě přichází o své pole, které ho třeba i živí, nebo migranti, kteří pole obsadili a předtím i s dětmi absolvovali velmi nebezpečnou cestu i přes to, že již tři státy, které už prošli, byli bezpečné? Média odpovídají: Traktorista. Proč je vinen? Protože se mu hroutí jeho obživa? Protože ze svých daní platí policisty, kteří ho vyhánějí z jeho vlastního pozemku?

Zkusme si vlastně ještě jeden případ. EU organizuje skupinu, o které se tvrdilo, že má migranty lovit přímo z moře a vracet je na pevninu, odkud se snažili plout. Jenže opak je pravdou. Migranti plují dál a lodě je vyzvedávají a rozvezou je rovnou do Evropy. Ignorují se tu vnější hranice tzv. Schengenského prostoru, ignorují se zákony. EU dále tvrdí, že se bude tvrdě bojovat proti převaděčům. Aktivisté, kteří začali používat úplně stejnou rétoriku jako převaděči lákající migranty na nákup „jízdenky do Evropy“, jsou podporování z fondů Norska a EU! A teď ještě perlička. Zatímco USA mají na jižní hranici několikametrový plot obehnaný minovými poli a členy armády, kteří mají povolení zabíjet, americký milionář již tisíce ilegálů vylovil ze Středozemního moře, odvezl je do Evropy a je v médiích za hrdinu. A aby toho nebylo málo, tajné služby již dávno jasně prokázaly, že mezi migranty jsou tisíce stoupenců, příslušníků, spících buněk a příznivců teroristické organizace Islámský stát.

Nakonec by bylo asi dobré upozornit, že první případ rodičů, kteří málem nechali utopit svého synka na koupališti, jsme nepsali podle reálné události. Ostatní události jsou však skutečné. A ještě jednou si to celé shrňme. Kdo je tedy skutečně zodpovědný za všechno, co se nyní děje? My tyto figurky seřadíme podle toho, jaký podíl viny podle nás mají:

4. Imigranti samotní, kteří ignorují veškeré zákony, obcházejí hranice všude možně a ohrožují zdraví svých rodin.

3. Převaděči, kteří prodávají drahé „jízdenky do Evropy“ a motivují je lživými tvrzeními o bohatém kontinentu, kde má například migrant dům zdarma a nepracuje.

2. Aktivisté, kteří nyní přebírají roli a rétoriku převaděčů pro evropské území a lživými tvrzeními a radami, jak obejít zákony, motivují migranty k pokračování dál do Evropy za lepším sociálním systémem.

1. Evropská unie, která financuje aktivisty různými granty, která se se podřizuje Turecku, jenž vůbec nebojuje ani proti porušování zákonů migrantů a téměř ani proti převaděčům a která se, prostřednictvím veřejnoprávních médií členských států, snaží vinu svalit na nás, údajně nenávistné a xenofobní občany a na Rusko.

Nemáte sebemenší důvod mít v nitru pocit viny. Fakt, že dosud nebyl v Evropě souzen žádný převaděč ani aktivista, přestože je jasné, že i ti mají na svědomí několik životů minimálně ze zmíněné řeky, kde se utopili dva lidé, je odpovědnost orgánů, které mají kontrolovat dodržování zákonů a které my platíme ze svých občanských daní. Naše odpovědnost je jediná. Volit ty, kteří tuto velmi tragickou šaškárnu zastaví.