Archiv štítku: Evropská unie

Romové zničili bydlení v Janově. Nyní chtějí opravu a podporuje je Romea

Desítky Romů podepsaly petici, kde žádají nové bydlení poté, co si to původní sami zlikvidovali. Sami to dokonce přiznávají ve své petici. Družstvo oponuje tím, že většina signatářů dluží desítky tisíc na nájmu.

„Stavební bytové družstvo Krušnohor úmyslně nechalo zdevastovat všechny panelové domy sídliště v Janově, převážně ty, kde žili Romové.“ Neboli Romové devastovali svá obydlí a družstvo jim v tom nezabránilo. Romea je v tomto navíc podporuje článkem, a to i v angličtině.

Romové žádají opravu

 V petici, pod kterou se podepsalo několik desítek Romů, žádají opravy bytů. Družstvo je ale odmítá. „Ti, co to podepsali, sami o sobě dluží 3,13 milionu korun. Potom jsou tam podepsaní ti, kteří bydlí v pronajímaných bytech. Vlastníci bytů dluží milion. Dohromady činí dlužná částka 4,15 milionu korun. Jinými slovy řečeno – podepsaní jsou velcí neplatiči a ještě k tomu si dovolí tvrdit, že se o ně nestaráme, o chudáčky jedny,“ řekl ČTK ředitel družstva František Ryba.
Družstvo i za účasti EU investovalo do renovací sídliště devítimístnou částku. „Za posledních deset let bylo do našeho nebo do námi spravovaného majetku v Janově investováno 239,6 milion korun, z toho na dotacích v rámci IPRM 130,8 milionu a na ostatní zakázky šlo přes 108 milionů,“ doplnila Hana Jánská z družstva.
Hlasujte v anketě MULTIKULTI 2016:

Jean-Claude Juncker označil Castra za hrdinu

Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, v reakci na smrt diktátora Fidela Canstra, jenž má na svědomí smrt až několika desítek tisíc lidí, smutnil. „Pro mnohé byl hrdina,“ napsal na twitter.

Aktivista a politik Reheem Kassam. Na slova Junckera, který napsal: „Se smrtí Fidela Castra svět ztratil člověka, jenž byl pro mnohé hrdinou,“ mu odpověděl stručně: „Junckere, co vás jako první zaujalo na tomto diktátorském, cenzorském a ideologickém tyranovi?“

Juncker není jediný. Smutní i kanadský liberál

Premiér Kanady za Liberály Justin Trudeau ve svém tiskovém prohlášení napsal: „S hlubokým smutkem jsem se dnes dozvěděl o smrti nejdéle sloužícího prezidenta Kuby. (…) Jménem všech Kanaďanů nabízím nejhlubší soustrast rodině, přátelům a mnoha, mnoha příznivcům Fidela Castra. Připojujeme se k lidem na Kubě, kteří truchlí nad ztrátou tohoto pozoruhodného vůdce.“

Lidé na Kubě mezitím slaví smrt člověka, jenž desítky let omezoval lidská práva.Fidel Castro šest desítek let utlačoval Kubánce. Snažil se o nastolení dokonalého socialismu.

Kladný vztah politiků z Evropské unie ke komunismu je již dlouhodobě známý. Psali jsme o tom například i zde. Raheem Kassam je exmuslim a pravděpodobně budoucí předseda UKIP, což je britská strana, která se hlavně zasloužila o hlasování Britů o EU. Krom jiného je také editorem na webu Breibart.com.

„Společná armáda EU“ může v budoucnu znamenat druhý „1968“

​Evropský parlament včera odhlasoval plán na vytvoření Evropské armády. V rezoluci parlamentu stojí jasná žádost o sjednocení obrany členských států pro následující roky. 

„EP vyzývá Evropskou radu, aby se ujala vedoucí úlohy při postupném vytváření společné evropské obranné politiky a poskytla dodatečné finanční zdroje, které zajistí její provedení, s cílem jejího zavedení v rámci příštího víceletého politického a finančního rámce EU,“ píše. 

Proti návrhu hlasovali Svobodní, ODS, komunisté, a jediný Keller z ČSSD. Pro tento způsob sjednocení byli: ANO, TOP09, Lidovci a ČSSD. Problém však může být fakt, že vůli České republiky Evropský parlament může kdykoliv přehlasovat. 

O konkrétní formě vojenské spolupráce se bude teprve ještě jednat. Co však víme, je, že například německá policie může na našem území kdykoliv zasahovat, v krajních případech bez povolení české strany. Evropská armáda může tohle posunout ještě dál. 

Tak například v Komisi nyní stojí na stole návrh, který chce vytvořit skupinu úředníků, kteří by rozhodovali dle své vůle, zda jsou v členské zemi porušována lidská práva a popřípadě měli neomezené možnosti sankcí. Může tak dojít k tomu, že člen, který si nesjedná mezi občany pořádek dle evropských směrnicí, se setká se silou evropské armády na vlastní kůži. 

Musíme podotknout, že EU má velmi kladný vztah ke komunismu. Nechce trestat komunisty a ani je zakazovat, přestože tato ideologie stala svět cca 100 milionů životů. Naopak prohlášení a chování politických hlav EU má s komunisty mnoho společného. 

Obavy, že armáda EU pod velením Bruselu přímo ohrožuje suverenitu členů, je na místě. A navíc to není ani první a ani poslední takto podivně sjednocující krok EU. Vzpomeňme na povinné miliardy Řecku, společné blokace vůči Rusku nebo kvóty na migranty. 

Pro nás, pro člena, kterého téměř každý přehlasuje, existuje nyní jediné východisko. Vystoupení z EU. Jinak hrozí, že v případě, že se Bruselu nebudou líbit například prohlášení prezidenta, nastane nový „1968“. Evropští politici již totiž bohužel nechápou realitu.. 

ROZHOVOR: Český volič je ve volbě konzistentní euroskeptické strany osamocen, říká Marian Kechlibar

Marian Kechlibar je matematik a publicista se zájmem o současné politické dění. Své názory uveřejňuje na blogu www.kechlibar.net. Vzhledem k jeho posledním článkům o volbách v Rakousku a v Německu, ho náš redaktor vyslechl především na téma politiky a voleb všeobecně. Koho máme volit, abychom se zbavili multikulturní otěže a koho bude volit on?

Vystudoval jste matematicko-fyzikální fakultu, algebru a teorii čísel. Jak jste se odsud dostal ke kritice politických poměrů a multikulturalismu?

„To je spíš naopak. Já jsem se zabýval politikou už dříve, než na vysoké škole. Zajímalo mě sledovat společenský vývoj, jsem velký fanoušek historie a rád se v ní celý život vzdělávám. Dlouho jsem ale neměl pocit, že je ta situace tak kritická, abych se k ní veřejně vyjadřoval. Běžné žabomyší spory, jestli se bude vybírat třicet korun za recept, to si mohou politici vyřídit mezi sebou sami. Tentokrát si ale myslím, že jde o velice vážnou krizi, která může poznamenat existenci a tvář této civilizace, že k tomu prostě nemůžu mlčet.“

Ta politická krize, která, jak říkáte, může ovlivnit celou naší existenci, má základ kde? Kde se v současné politické elitě, ač třeba ne naschvál, bere ta tendence likvidovat současnou formu západní civilizace?

„Myslím, že to, co teď máme v Evropě, je zejména důsledek špatných poměrů v Německu, které v současnosti bohužel určuje kurz. Nejsem si jist, jestli je tam nějaký úmysl, jeto vždy těžké dokázat. To, co se v Německu za vlády Angely Merkel stalo, je, že se čím dál více uzavíraly velké koalice, v důsledku toho se německá politická scéna naprosto rozmělnila, splynula do toho, čemu nyní naštvaní Němci říkají Einheitsbrei, neboli miš-maš. To znamená, že je jedno, jakou volíte stranu, stejně dostanete seshora tu samou politiku.“

Což je skoro jako u nás za bývalého režimu…

„Víceméně ano, taková Národní fronta. Tady v Československu se tomu říkalo Národní fronta. V tom Německu to má takovou podobu, že např. ať už máte jakýkoliv názor na pomoc Řecku, tak kancléřka tam po nějakém vyjednávání prostě ty peníze pošle. Proto v době, kdy vznikla Alternativa pro Německo, se vůbec pojmenovala Alternativa. Na tehdejší německé politické scéně byl totiž absolutní nedostatek jakýchkoliv alternativ.

Stopy tohoto problému vidíme neustále i v migrační krizi a vůbec všude. Jako kdyby existoval jenom jeden povolený názor. Německo je na tom z tohoto hlediska mimořádně špatně. Teď už to tak hrozné není, AfD si vytvořila určitou viditelnost v médiích i mezi lidmi, ale loni touto dobou, když se migrační krize rozjížděla, bylo Německo naladěné jen na jednu vlnu a směla se říkat jediná věc. To bylo něco strašného, ta naprostá uniformita v médiích. Všude jen jediný tón “Vítejte!” až do ohlušení.“

U Alternativy se pozastavíme. Měli jsme tu teď volby v Berlíně, který je vlastně v současnosti největší líhní a hnízdem multikulturních fanatiků v Německu. Je zázrak, že tam AfD získala více než deset procent. Zvláště když vezmeme v úvahu tu agresivitu odpůrců Alternativy. Je to zastrašování, nahlašování bomb, nevpouštění lidí na mítinky AfD. Je tohle něco, co kdyby se člověk zeptal třeba kancléřky Merkelové, tak by to dokázala okamžitě odsoudit, nebo by váhala? Nebo by to snad i schvalovala?

„Angela Merkel nemá ve zvyku odpovídat na nepříjemné a nečekané otázky novinářů z publika. Ona vůbec takhle nepředstupuje k volným dotazům, na rozdíl třeba od britské premiérky, která to má tradičně “v popisu práce”. Způsob promluvy Angely Merkel k národu je ten, že se jednou za nějakých čtrnáct dní nechá pozvat talk show Anne Will, kde jsou všechny otázky předem připravené..“

Takže zeptat se Angely Merkelové na něco nečekaného nelze…

„No to je něco jako muslimské vepřové hody, to prostě neexistuje. Ale když se vrátím k těm akcím, německáAntifa dělá daleko horší věci, zapaluje lidem auta, napadá je fyzicky, způsobuje těžká zranění. Rozhodně se proti tomu nedělá dost. „

Myslíte si, že je to naschvál?

„Myslím si, že ano. Určitě je pravda, že se Antifa by si nemohla ve spořádané evropské zemi dovolovat řádit tímto způsobem, kdyby někdo skutečně stál o její potlačení. Je jich pár tisíc, policie je dávno zná a kdyby to měla politicky dovoleno, dávno by tu organizaci rozprášila. Tato podoba politického násilí má na levé straně spektra bohužel spoustu sympatizantů. To je důvod, proč můžou operovat v Lipsku, v Berlíně a nikdo jim nic moc nedělá.“

Ještě jednou k AfD. Má šanci se v dohledné době dostat do vlády?

„Největší základna AfD je ve východním Německu. Třeba v Sasku, kde mají být volby až v roce 2019, se na tu možnost zcela vážně chystají. Část členů CDU dokonce v této oblasti přešla do Alternativy. Tamní CDU je méně nepřátelsky naladěná k možnosti vládnout společně s AfD než CDU celostátní nebo západní. Tohle je tedy spolková země, kde bych to viděl jako reálné nejdříve.

Co se týče ostatních, může to být pro AfD i určité ohrožení. Dokud má totiž pozici čistě opoziční strany, tak si neušpiní ruce praktickým vládnutím, které s sebou nese vždy nějaké korupční skandály a jiné problémy. Navíc v ní nenastane klasický souboj o křesla, který je poměrně rizikový. Musíme si uvědomit, že AfD je poměrně mladá strana a zatím není úplně soudružná. Je v ní spousta lidí s různými pohledy například na sociální a ekonomické otázky a momentálně je drží pohromadě zejména boj vůči současné německé politice. Kdyby se tedy dostali k moci, hrozí, že se právě na těchto sporných otázkách rozštěpí.

Osobně si myslím, že AfD dělá velkou práci jako silná opoziční strana. Ona už vyrostla natolik, že ostatní politické subjekty na ní musí reagovat, musí nějakým způsobem přizpůsobovat svůj program a svoji činnost.Jednoho dne, až tam paní Merkelová nebude, to pak teprve uvidíme, co všechno se dá AfD z jejich programu vykrást.“

Přejděme k Vašim článkům o volbách v Rakousku. V jednom z nich jste uvedl, že se brzy bude užívat pojem „bordel jako v Rakousku.“ Jak dlouhé trvání budou podle Vás mít průšvihy rakouské politiky v souvislosti s multikulturalismem?

„Myslím si, že si teď budou dávat větší pozor, protože pominuly časy, kdy se daly takové aféry jednoduše zamést pod koberec. V Rakousku je ta nálada tak polarizovaná, že bude-li mít poražená strana jakýkoliv důvod si stěžovat, bude to rozmazávat po všech mezinárodních denících i po internetu. Na druhou stranu předpokládám, že se lepší úředníci nenarodí. Většina těch chyb je dána tím, co znal pan Jaroslav Hašek za Rakouska – Uherska, prostě neschopností úřednické vrstvy. Určitě ještě pár věcí uvidíme, ale už to asi nebudou tak nápadná selhání jako letos.“

Myslíte si, že země jako Rakousko, kterou jsme i my brali v devadesátých letech jako jakýsi vzor, není schopná dohlédnout na tak banální věc, jako jsou lepící proužky na volebních obálkách?

„Tak to, že jsme Rakousko brali jako vzor, vypovídá více o nás než o nich. To je takový nekritický obdiv, který mnozí Češi k Západu mají a mnohdy ani není opodstatněný. Ve věcech byrokracie asi každý, kdo se snažil v Rakousku pracovat a vyřídit třeba potřebné papíry se zdravotní pojišťovnou, nebo si zlegalizovat pobyt, tak už v těch 90. letech zjistil, jak to ve skutečnosti je. Že ta jejich byrokracie je šílená a na hranici stravitelnosti.

Co se týče těch lepidel, já si spíš myslím, že to byla spíše chyba než úmysl, protože to je tak idiotská chyba, že by se málokdo do toho odvážil jít úmyslně. Případná manipulace by byla o trochu méně nápadná.“

Myslíte si, že je byrokracie v Rakousku horší než u nás?

„To jsem neřekl. Byrokracie u nás je dost špatná. My jsme potomci jednoho a toho samého byrokratického útvaru.

U nás veškeré moderní uspořádání státu vzniklo v podstatě za Marie Terezie a Josefa II a fungovala nějakým způsobem 150, 160 let pohromadě a toho dědictví se prostě nezbavíte. Za komunismu do té státní správy možná nalezly hůře kvalifikované typy lidí, ale ty základní postupy a vzorce myšlení zůstaly pořád ty samé. Například dodnes vstáváme na šestou hodinu, protože František Josef I.rád vstával na šestou hodinu, takové věci se dědí po staletí.“

Co se týče Česka. Existuje momentálně u nás strana, která by měla reálnou šanci dostat se k vládě s podobným programem, jako má německá AfD?

„Já takovou zatím nevidím. Jsou to totiž vesměs buď velmi malé strany, které nebyly ještě u moci a nebo strany, které se rozštěpily, jako je například Úsvit a SPD. Já jsem v tomto směru opuštěn jako volič. Rád bych volil euroskeptickou a protiimigrační stranu, která by byla konzistentní a které bych důvěřoval a ve které by seděly nějaké solidní osobnosti, ale zatím mám bohužel pocit, že takový útvar u nás ještě nevykrystalizoval. To znamená, že stejně jako pár milionů voličů s podobným směřováním si budu muset vybrat z toho, co je. Naštěstí alespoň v případě krajských (M. Kechlibar má trvalý pobyt ve Středočeském kraji, pozn. red.) voleb mám kandidáta, se kterým se tak na 85 % shodnu a těch 15 % rozdílů dokážu překousnout. „

Co je to za kandidáta, mohu-li vědět?

„Nepotěším řadu jiných lidí z protiislámského hnutí, ale je to Luboš Zálom (Svobodní a Soukromníci, pozn. red.). Je to takový případ, kdy se kandidát hodně liší od své strany, protože Svobodní jako strana jsou v tomto směru zatraceně opatrní a já bych si je jen jako stranu rozhodně nevybral. „

To, že si volič u nás prakticky nemůže vybrat antimultikulturní a euroskeptickou stranu a zároveň konzistentní subjekt, povede k čemu? Máme se podle Vás připravit skutečně na vítězství ANO nebo ČSSD?

„Myslím si, že ČSSD si toho už nadrobila příliš na to, aby vyhrála podruhé. Její akcie jdou sice pomalu, ale vytrvale dolů. To ale neznamená, že si v příštím volebním období neurve ještě nějaké ministerstvo. Hlavní nemocí této politické scény je nedostatek lídrů – osobností. To je strašně vzácný materiál. Většina zemí je ráda, když má dva takové lidi na své scéně. U nás bohužel už delší dobu nikdo takový není. Proto také může zazářit takové hnutí, jako je ANO, které by v zemi jen trošičku šťastnější hrálo ne druhé, ale spíše třetí housle.“

Demagog.cz nemůže být objektivní. Platí jej EU a George Soros

Pavouk dotací Evropské unie dopadl před pár lety na projekt, který měl odhaloval lži politiků, demagog.cz. Celkem nevýrazný projekt dostal svá uznání, když odhalil mnohé lži politiků před volbami, hrátky s čísly, fakty atd. Mnohem horším písmem se pak do podvědomí čtenářů zapsal poté, co odmítl hodnotit výroky muslimského učence, protože na to nemají kompetence, aby obratem označili za lež výroky Martina Konvičky o islámu.

Ani jeden z nich nebyl tehdy politikem, přesto Demagog.cz ukázal, čím jménem jedná. V České televizi ten večer mluvil v pořadu Hyde Park. No, mluvil, spíše si nechal neustále skákat do řeči redaktorkou Kroužkovou, která vůbec netajila absolutní zaujatost proti Konvičkovi, neustále jej napomínala a například chtěla seznam obětí znásilnění migranty ve Švédsku, kompletní policejní zprávy, podrobnosti a další absurdní nároky.

Demagog.cz tehdy mnoho výroků Konvičky nepravdivě označil za lež. A už tehdy se mnoho čtenářů tomuto projektu otočilo zády, protože je jasné, že když nějaký takový projekt bere dotace od EU, nejedná objektivně. Bylo to dokázáno mnohokrát, za peníze z Evropské unie musíte ukázat náklonnost. Přesná výše příspěvků není známa. Mezi těmi, kteří ověřují výroky nejen politiků, ale například lidí pozvaných na rozhovory v DVTV, je jeden častý společný znak.

Je to status buď studenta nebo absolventa, a teď pozor, „evropských studií“ Můžeme od takových lidí očekávat cokoliv, co by naznačovalo vyvážené hodnocení? Když mají za sebou léta terminologií a rétoriky EU? Tím více, že tento projekt podporuje i Open Society Fund miliardáře a socialisty George Sorose. Ten má v plánu za imigranty bojovat i pomocí lobbingu přímo ve Vatikánu.

Projekt demagog by byl dobrým nápadem, kdyby alespoň nelhal ve svém popisku. Píše, že nepřísluší žádnému politickému subjektu. Jenže každý, kdo bere peníze od EU, EK a George Sorose, musí mít stejný názor jako oni. Neexistuje projekt, který by tyto instituce platily a který by měl odvahu je kritizovat…