Archiv štítku: Antifa

Důsledky pondělní demonstrace „Praha se nebojí“: anarchistům hrozí ztráta podpory

Anarchisté zabodovali v pondělní demonstraci „Praha se nebojí“ 25.4. Sešlo se narychlo cca 800 lidí, náměstí Jiřího z Poděbrad se však hemžilo levicovými extremisty a členy organizací napojených i na terorismus. Psali jsme zde. Po akci se levicoví a multikulturní aktivisté sešli společně na Facebooku, aby si vyříkali nedorozumění, která vznikla při demonstraci.

A bylo horko. Mnoho účastníků bylo „zklamáno“ a cítili se podvedeni. A několik z nich cítilo šok z toho, že akci pořádal a na jejím pódiu stál Májíček, levicový extremista a antisemita. „Májíček je pro mně totéž co Adam B. Bartoš,“ napsal kupříkladu jeden z nich. Mnoho lidí Socialistické solidaritě slíbilo, že již nebude žádné multikulturní akce podporovat.

Jeden z uživatelů se pokusil členy SocSol a návštěvníky „Kliniky“ o systému. Robin Erik u fotografie zveřejněné na profilu „Zewlakk – aktivistická fotografie“ napsal: „Co je systém? Kde jsou jeho hranice? … Nesnídáš žádné potraviny pocházející ze systému? … Na Klinice jedna slečna přednášela, že zapalovat policejní auta není násilí, že násilí je až když policajtovi strčíš do oka nůž.“ Zástupci takzvané „Kliniky“ na demonstraci měli s sebou nápis „Jste-li nakažení systémem, Klinika vás vyléčí,“ bez ohledu na to, že systém jim nejspíše daruje státní budovu za miliony…

Velmi důrazně se vyjádřila i Saša Uhlová, redaktorka deníku Refendum pocházející z rodiny ombudsmanky Šabatové: „Přesto mám chuť si trochu zamoralizovat do vlastních levicově extremistických řad. Osobně jsem, a toto je můj coming out, k demonstracím tohoto typu spíše skeptická,“ říká. „Mám-li na výběr, nakonec si vždycky raději zajdu na demo Bloku proti islámu. Ti sice rozhodně přispívají k dělení společnosti, ale zas se tam obvykle dozvím něco, co mě před tím ještě nenapadlo,“ překvapivě dodává.

Zvláštní podmínky provázelo i samotné organizování demonstrace. Ta byla nahlášena on-line v neděli kolem jedenácté večer. Vzhledem k tomu, že se tyto záležitosti vyřizují v úředních hodinách, je s podivem, že magistrát bez problému akci schválil a stihl to. Demonstrace měla svojí facebookovou verzi, která čítala přes pět tisíc účastníků. To však bylo způsobení hlavně tím, že se jednalo o starší facebookovou událost, pouze přejmenovanou a datově přizpůsobenou právě akci 25.4. A možná proto demonstraci nahlásil právě Májíček, člen Socialistické solidarity.

Samotná demonstrace pak trvala zhruba dvacet minut. Na pódiu byli vidět, krom pořadatele Májíčka, i mluvící spolupracovníci HateFree Culture, kterým přítomnost anarchistů, mladých komunistů a levicových extremistů očividně nevadila. Socialistická solidarita pak do facebookové události sdílela obrázek zakrvácená dívky s nožem v ruce a nápisem „zabít fašismus.“ A nyní se internetem naopak šíří nápisy Antify, kterých je plné Česko, Slovensko a Německo. Sílí též podezření, že akci proti HateFree zónám uskutečnili samotní levicoví extremisté.

HateFree, ČT, Antifa, zelení a antisemita na jednom pódiu. Tak vypadá demonstrace proti nenávisti

25.4. se asi 800 lidí sešlo na demonstraci „Praha se nebojí“, kterou, jak jsme zjistili, nahlásil známý antisemita Májíček. Ten se proslavil především větou „gratuluji Hizballáhu k porážce Izraele.“ V době vyřčení těchto slov byl členem extremistické Socialistické solidarity a zároveň mluvčím iniciativy Ne základnám.

Situaci jsme chvíli sledovali. Na akci byly přítomny desítky členů radikální levicové skupiny ANTIFA. Ta je známá fyzickým napadením odpůrců, vedením „seznamu nepřátel“ a výhrůžkami, například pomocí nápisů na zdech obětí vyhrožování. Skupina se proslavila též plánováním atentátu na vlak, který byl překažen policií. Taktéž větve Antify spolupracovaly na šikanování podniku Řízkárna, a to vyhrožováním a zapalováním aut. Antifa je též členy úzce spojena s takzvaným centrem „Klinika“. Její členové byli též přítomni.

A neskrývali se. K vidění byly vlajky „good night white pride“ (dobrou noc bílé hrdosti) nebo transparent „Nakažení systémem? Klinika vám pomůže.“ Mimochodem, Klinika nejspíše zdarma dostane nemovitost za desítky milionů, kterou nyní ilegálně obývá. Zasloužil se o to Stropnický mladší (Zelení), který na veřejné diskusi volal po „občanské neposlušnosti“. Akci přijela natočit Česká televize, jejíž reportér v klidu sdílí na svojí Facebookovou zeď články z webu, kam píše antisemita Lukáš Ali Větrovec – muslimský kazatel.

Vedle členů radikálů Antifa a iniciativy Ne rasismu roztáhli své transparenty též členové strany zelených. Ti v klidu konverzovali se členy levicových radikálů. Je tam určité propojení. Přítomnost vlajek skupiny Antifa a radikálů z Kliniky nevadila ostatně ani lidem, kteří mluvili na pódiu pod křídly Hate Free Culture, vládního projektu Agentury pro sociální začleňování. Ani těmto lidem nevadilo například, že členové Antify důkladně ohlíželi účastníky.

Jeden z našich příznivců nám dokonce napsal: „Nikdy jsem nebyl na žádné akci, kterou pořádali náckové. Přesto mě sledovali tři členové Antify. Jeden měl jejich vlajku. Sledovali mě dlouho. Měli velmi zlé pohledy.“ Máme od něj fotografii iniciátora sledování. Tu najdete v našem albu, které jsme sdíleli výše. Nebezpečí, které číší z Antify, pocítil aktivista IVČRN, kterého u stánku s peticí proti kvótám napadli dva radikálové zezadu.

A další poznatky z naší skromné dávky fotografií, do které přispěli i naši příznivci? Živý vstup na demonstraci měla i Česká televize, jenž odhadla účastníky na 500. Poblázněné Novinky.cz dokonce uvádějí „několik tisíc“. Dost zajímavé, vzhledem k tomu, že náměstí Jiřího z Poděbrad v místě konání akce má zhruba jeden hektar a zaplněné bylo zhruba z jedné pětiny, přičemž demonstrace 6.2. prakticky zaplnila pětkrát větší Hradčanské náměstí a odhad měla „nejméně tisícovka“.

Na demonstraci jsme samozřejmě zachytili i desítky příznivců HateFree Culture, včetně jeho redaktorů, kterým též přítomnost extremistů nevadila. Dále bylo přítomno mnoho odpůrců Zemana, příznivců Havla a Tibetu. Celá multikulturní společnost, která k propagaci romských vlajek a placek HateFree využívala i tříleté děti, byla zkrátka na jednom místě. Podle fotografií iDNES.cz byla samozřejmě přítomna i „Májíčkova“ Socialistická solidarita.

Na akci mluvila například Olga Pavlů, ředitelka pardubického komunitního centra Kašpárek, která měla čelit výhrůžkám od odpůrců migrace. Před demonstrací ještě proběhla dobrovolná akce na čištění jednoho z vandaly zasažených podniků. Tam byla vidět i primátorka hlavního města Krnáčová. Je paradox, že například podnik Řízkárna, který čelí i zapalování aut a ohrožování rodiny majitele, nikdy nikdo uklidit nepřišel. Je jasné, že vláda spolu s policií zaujímá ignorující postoj vůči obětem levicových extremistů a naopak zasahuje na místech, kde existuje podezření na čin odpůrců multikulturalismu.

Multikulturní Evropa na pokraji občanské války

Evropa se rozdělila na dvě neshodně početné, ale také neshodně vlivné skupiny. Na multikulturní a kritické. Jedna skupina čítá cca 15-20% lidí, avšak přesto, že se v některých případech jedná o anarchisty, jsou napojeni na nejvyšší politická patra a mezi novináři mají tito lidé naprostou převahu. Ta druhá je vlastně celý zbytek. Přesto se právě tato většina musí v mnohých případech menšiny dokonce bát. Jsou známy nucené odchody z práce a vyhazovy, sebevražda i v České republice a strach mezi obyvateli. Ti se tak bojí jeden druhého, že pokud nahlas projeví názor, budou nahlášeni.

Tento systém je něco, k čemu tu Německo, Švédsko a další „tolerantní“ země přispívají již desítky let. Nejedná se jenom o pojem plíživá islamizace, ale o nebezpečí nahrazování obyvatel Evropy jinými kulturami, které nežijí ani zdaleka tak, jako žijí lidé v té kultuře, kterou známe. Léta tak již vznikají daleko častější spory mezi členy těchto jednotlivých komunit. Afričtí a islámští přistěhovalci si tvoří svá uzavřená ghetta a tvoří nebezpečnou paralelní společnost. V průběhu současné migrační vlny však vzrůstá i spor mezi jednotlivými občany.

„Němci se začínají bát Němců,“ líčí reportérka iDNES.cz slova obyvatel vesničky, kde se bojí mluvit s kýmkoliv o migraci. Pokud totiž hovoří kriticky, jsou nahlašováni spoluobčany jako náckové a fašisté. Tito lidé jsou pak ohroženi v profesním životě a levicoví extremisté často ohrožují i jejich osobní, včetně například zdraví a majetku. Podobnému tlaku i v České republice doslova podlehl Tomáš Strnad, aktivista spojený s IVČRN, který byl na nátlak multikulturních aktivistů vyhozen z práce, načež se mu okamžitě nahromadily dluhy, přišel o rodinu a v důsledku toho pak spáchal sebevraždu.

Prostředkem pro šikanu může být i legálně prodávaný časopis. Na demonstraci hnutí Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická jen proto, že hlásá na migraci opačný názor než současná německá vláda, bylo vyfotografováno vozidlo policie, která na demonstraci dohlížela. Za oknem byl časopis s fotografií právě s šéfkou AfD a členové jednotky tak čelí vyšetřování. Kvůli této obálce a touto fotografií jsou policisté pronásledováni a zpochybňuje se jejich nestrannost. Hrozí jim tedy výpověď za vystavený časopis.

V ČR podobný případ existuje též, i když přesně u nás se neodehrával, nicméně se týká dvou Čechů. Jeden z nich, doktor žijící a pracující v Británii, se ohradil proti kolegyni, která chtěla operovat v hidžábu. Následně napsal blog, ve kterém kritizoval islám a byl nahlášen doktorem Čulíkem přímo na svém pracovišti a obratem suspendován. O případu jsme psali zde.

Je navíc velmi okaté, jak agresivní dokáží být levicoví extremisté a nikomu to nevadí, politici to dokonce podporují. Nebo o tom mlčí. Další případ z Německa, tentokráte se týká i českého exprezidenta Václava Klause. Ten totiž hovořil na mítinku Alternativy pro Německo, když náhle musel být tento mítink ukončen z důvodu spuštění požárního poplachu. Čirou náhodou na tom místě protestovali levicoví superextremisté ze skupiny Antifa. Klaus pak vydal komentář, ve kterém popisoval praktiky extremistů proti opoziční AfD, kde bylo vyhrožováno majitelům podniků, ve kterých se měly odehrávat mítinky AfD. Komentář zde.

Tato skupina v Německu pořádá mnoho agresivních výpadů i vůči policii. Politici v Německu však na situaci reagují obráceně. Například v Drážďanech zkoušeli zakázat demonstrace Pegidy pod záminkou střetů s levicovými extremisty. Jim ale demonstrace nikdo nezakazuje. Dál dělají nepořádek a napadají policisty. Stejný případ se odehrál i v Rakousku, tentokrát došlo k opravdovému zákazu demonstrace.

To ale není zdaleka vše. Bitky mezi demonstranty známe například z francouzského Calais, kde se obě strany mezi sebou porvaly a nyní tam demonstranti blokují cestu migrantům s nápisem „no way“ – „tudy cesta nevede“. V Británii se skupina Britain First vydala do muslimské čtvrti, kde rozdávali křesťanské letáky. Byli napadáni muslimy, kteří vyvolávali hesla „my vám to tu přebíráme a vás to strašně štve!“. Policejnímu vyšetřování čelí právě aktivisté Britain First za provokaci. Té se však muslimové tím pádem dopouštějí pravidelně, jelikož se hlasitě modlí a rozdávají islámské brožury po celé EU.

To vše naznačuje, že je menšinová skupina natolik agresivní, že může rozpoutat jediné. Agresivní reakci z druhé strany. K ní není daleko. V ČR lidé fyzicky vytlačují kamery ČT z míst, kde probíhá demonstrace, v Německu musí řečníci Pegidy pravidelně vyzývat účastníky ke klidu a policii k jednání. Ta totiž agresivní jedince pouze odhání. Jaký rozdíl oproti demonstraci proti silvestrovským útokům, kterou policisté obklíčili a pak šikanovali násilím a vodními děly kvůli petardě, která byla však odpálena mimo skupinu demonstrantů – za policejním kordonem.