Zpěvák, vlastník nahrávací společnosti, multiinstrumentalista a hlavně původem Armén Serj Tankian (System of a Down) uvádí premiéru klipu písně ze svého prvního úplného soundtracku k filmu. A není náhodou, jakou film nese tématiku. Jako Američan nikdy nezanevřel na své arménské kořeny a věnuje se též aktivismu v rámci upozornění na 101 let starou genocidu Arménů Turky. Muslimští fanatici Osmanské říše povraždili či nechali vyhladovět k smrti až milion a půl křesťanských Arménů.

Přestože se jedná o druhou největší genocidu 20. století, mnoho států ji stále neuznává. Jako důvod uvádějí například nebezpečí, že by jejím uznáním poškodili spojenectví právě s Tureckem. Turecko samozřejmě též genocidu neuznává. Je členem NATO. Přitom pozadí události a vše, co o ní víme, jasně dokazuje, že byl naplněn a definován výraz “genocida”. Osmanský triumvirát rozhodl, že se Arménů, od 16. století v rámci říše jako nemuslimů druhořadých osob, jednoduše zbaví. Rozhodli tak poté, co se Arméni v první světové válce přidali k Rusům. Politické procesy po přidání arménských vojáků k ruskému protivníkovi Osmanské říše nabraly na síle 24. dubna, kdy byla pozatýkána arménská elita – politici, doktoři, boháči a vědci. Byli popraveni nebo byli vysláni na pochody smrti.

Turkové dokonce vydali provizorní zákon. Ten říkal, že je možné libovolně odsunout jakékoliv podezřelé obyvatelstvo říše. Osmanská armáda a čety tamních radikálů, mnohdy i účelově propuštěných těžkých zločinců, vyháněly Armény z domovů. Jako údajné zrádce je popravily. Další lidi posílaly na pochody smrti. Ty byly mířeny do 25 předem definovaných koncentračních táborů. Arméni nedostávali jídlo ani pití. Taková cesta byla účelově provedena tak, aby do táborů dorazilo co nejméně živých lidí.

Po válce byli tři pašové v nepřítomnosti odsouzeni k smrti za válečné zločiny. Tam je však vyhledali a zabili členové arménského “komanda smrti”. Enver Paša byl zabit v dnešním Tádžikistánu, Džamal Paša na území dnešního Tbilisi a Talat Paša dokonce až v Berlíně. Všichni mezi lety 1921 a 1922. Z dvoumilionové menšiny Arménů v Turecku zůstalo pár desítek tisíc. Do okolních zemí prchlo až 600 000 z nich. Ostatní zemřeli.

Způsob genocidy Arménů byl i inspirací nacistů k tomu, jak vraždit Židy. Turecko dnes hájí vraždu milionu a půl civilistů “nutnými operacemi spojenými s průběhem války”. Genocidu uznává jen 23 států na světě. Jsou to například Rusko, Řecko či Německo. Česká republika mezi nimi není. A to máme své zdroje již od roku 1923, kdy Karel Hansa vydal knihu “Hrůzy východu”. Tam jako očitý svědek popisuje: „Děti ležely v největším stupni smrtelné horečky bez pomoci na holé zemi v kalu, blátě, vodě. Co živ budu, nezapomenu těch maličkých tvorů, těch trpitelů za viny nespáchané,“ nebo například přidává svědectví českého inženýra, který tam v té době pracoval: „během šesti hodin bylo povražděno ve městě Angora více než 1 500 mužů. Všechny svázali a odvedli za město, kde je na odlehlém místě řezníci poráželi jako jateční dobytek.“

Ke 100. výročí koncertovala kapela System of a Down přímo v Arménii. Bylo to poprvé v historii kapely. Turné kapela nazvala “Wake up the Souls” (Probuďte duše) a kapela jasně poukázala na to, že se jednalo o genocidu. V témže roce vyšel i film “1915”, drama s dvěma režiséry, které je genocidou inspirováno. A soundtrack je celý od věčného kritika Turků Serje Tankiana. Ten se například postavil za německého komika, který básní znemožnil Erdogana a jehož stíhání schválila německá velmi Turecku nakloněná vláda.

“Merkelová by měla veřejně prohlásit, že nesouhlasí s vězněním a vraždami opozičních tureckých novinářů,” píše Tankian na Facebooku. “Mohammed Zahir Al-Sherqat, syrský novinář, byl v Turecko zavražděn Islámským státem,” upozorňuje. “Žádný jiný stát nedělá víc pro potlačení publicistiky a svobody projevu.”

Premiéra videoklipu písně, která je součástí soundtracku k filmu 1915:

Osmiminutový dokument “Den, kdy začala genocida Arménů” ze serveru Stream zde.