Archiv rubriky: Politické strany

ODS je v jedné mezinárodní frakci s Erdoganovou APK. Vede jí Jan Zahradil

Jan Zahradil velmi ostře kritizuje slova lidí, kteří kritizují Erdogana za reakci na nepovedený puč armády proti jeho vládě a také se na sociálních sítích vysmívá lidem, kteří se domnívají, že puč byl Erdoganem přímo veden. A není to náhoda. Sám je totiž prezidentem AECR  Asociace evropských konzervativců a reformátorů.

Asociace napříč Evropou spojuje různé politické strany a hnutí. Pro nás nejbližší člen této mezinárodní frakce je ODS, z Británie podporu hlásí Konzervativci. No a z Turecka se k členství hlásí APK – strana diktátora Erdogana. Není to zvláštní? A co víc, Jan Zahradil z ODS tu má hlavní roli – je prezidentem asociace.

Víte například, že jako člen ODS je v diskusi schopný s Machem se shodnout na názorech proti jednotné měně eura, aby po několika týdnech hlásal v jiné diskusi o dokonalé EU? Navíc je známo, že Zahradil je velkým zastáncem členství Turecka v Evropské unii. Není to od pravicového politika partaje, která tyto názory navenek vůbec nemá, zvláštní? Není. Jan Zahradil je v mezinárodním měřítku jeden z nejlepších českých politických hadů.

Jako poslanec Evropského parlamentu se za peníze z EU vydal se svými dětmi (včetně těch z prvního manželství) do Itálie. Shodou okolností to bylo loni o prázdninách. Odtud napsal reportáž o tom, jak afričtí migranti neumí dodržovat základní hygienické zvyky. O rok později pak se svými dětmi vyráží do Calais, aby z bezpečného hotelu sledoval situaci v tamním táboře. Opět tedy v létě, opět z peněz EU a opět se všemi svými dětmi, aby pak z místa napsal report, který neobsahuje ani jeden skutečný do diskuse či statistiky použitelný poznatek.

A najednou obrátí. V hlasování o povinných kvótách se zdržel a naopak, aby toho nebylo málo, při hlasování o uznání Palestiny hlasoval dokonce pro. V Evropském parlamentu zastával role spíše v oblastech, kam se obsazují multikulturně smýšlející lidé. Byl členem výboru pro mezinárodní obchod, rozvojovou politiku a lidská práva. Dlouhodobě pracuje ve spolčeném parlamentním výboru EU – Turecko. A ještě v červnu 2016 straší Ruskem v článku, kde se zastává umístění radarů na území ČR.

Čtěte také: Turecko: Puč nebo scénka pro Západ? Je to dar od boha, řekl Erdogan

Zvažte tedy, zda věřit všemu, co pan Zahradil píše. Blíže zkoumejte politiky okolo něj i celé ODS. Přejeme dobré rozhodování v jakýchkoliv volbách v ČR. Budoucnost je zatím pořád v našich rukou.

ČSSD a její dlouhodobý program: Globální vládnutí a multikulturní řád

Česká strana sociálně demokratická ve svém dlouhodobém programu uvádí jeden článek. Jeho znění je vysloveně šokující. Tento dokument v oddíle 2.2.2 obsahuje nadpis “Globální vládnutí a multikulturní řád”. Zní vám to šíleně? Je to realita ČSSD!

“Vize globální spravedlnosti obsahuje také politickou a multikulturní stránku. Ta se odvíjí od představy, že dosavadní světový systém, který je prozatím založen na právu vytvářeném stále slabšími suverénními státy, chceme postupně přetvářet na světový systém, který by měl být multikulturně diferencovaný, založený na respektování lidských práv a vybaven globální legitimitou,” to je úvodní odstavec článku, který si klasický volič prostě nepřečte.

“Spolu s oslabováním faktické suverenity národních států se stírají ostré hranice mezi vnitřní a vnější politikou i v ekonomicky nejsilnějších státech,” tvrdí dále ČSSD ve svém dlouhodobém programu a dále dodává: “Jednotlivé společnosti postupně ztrácejí schopnost samostatně určovat podmínky reprodukce svého vlastního života.” Podle programu ČSSD je tak homogenní společnost neschopná se nadále reprodukovat. Všechny sociální nevýhody rodičů ze střední třídy, které mimo jiné připravila právě ČSSD, tak tato strana využívá k propagaci nastolení multikulturního řádu.

Další důvody nastolení multikulturního řádu jsou podle ČSSD ekonomické. Pro právní zkrocení údajně destruktivního působení globálního trhu na jednotlivé části světa je prý důležité “vytvořit reálnou mocenskou základnu pro žádoucí politiku lidského společenství v celosvětovém měřítku.” Podle programu, který mají sociální demokraté stanovený jako dlouhodobý, uvádí také nutnost při různých volbách klást důraz na hlasy příslušníků etnických menšin. “Uskutečňuje se soužití s menšinami, na jejichž práva se ve většině zemí dříve zapomínalo,” tvrdí program.

“Multikulturní demokratická politika se nespokojuje s přehlasováním a ignorováním hlasů národnostních a jiných minoritních skupin obyvatelstva,” je další část věty ze zprávy o dlouhodobém programu současné vládní strany. Dále ČSSD píše: “je zapotřebí odstraňovat materiální a kulturní zneuznání marginalizovaných skupin a národů, a tím vytvářet podmínky pro legitimní formy vlády ve všech zemích světa.”

Závěrem tohoto článku, jenž má pouze 6 odstavců a přesto do nich dokázali natlačit celou multikulturní propagandu, sociální demokraté vzkazují: “při naplňování těchto cílů je Česká strana sociálně demokratická připravena nadále spolupracovat s Organizací spojených národů, Evropskou unií, Amnesty International a dalšími institucemi a sdruženími, které si kladou podobné cíle.”

Strana se tak neobává spolupráce s Amnesty International, která například nedávno vydala lživé výsledky průzkumu, ze kterého vyšlo, že údajně 80% lidí v EU chce přijmout uprchlíky. Je od ČSSD tedy pokrytecké ohánět se demokracií, přestože se několikrát paktovala s komunisty? Není. ČSSD totiž prosazuje multikulturalismus, který má s komunismem mnoho společných znaků.

____________________________________________________

Pokud se vám líbí obsah našeho webu www.stop-multikulti.cz, můžete jej nyní podpořit finančně.

Učinit tak můžete na účet u Fio banky číslo 2401131596/2010, který je transparentní. Odkaz zde.

____________________________________________________

Čtěte také: Šikana Samkové kvůli kritice islámu. Svoboda slova stojí nad propastí

Jak multikulturalismus děsivě dělí společnost: čeká nás série těsných voleb

 

Alternativa pro Českou republiku se inspiruje Švýcarskem a nesnáší islám

Publicista Petr Štěpánek, sociolog Petr Hampl a “naštvaná matka” Eva Hrindová se stali členy “přípravného výboru” nově vznikléopravdu politické strany. Její směřování je jasné již podle názvu, kdo alespoň někdy slyšel o AfD, ví, že inspirací pro tuto politickou stranu je právě Alternativa pro Německo. S tím přichází i její politika. Zakladatelé slibují velmi hlasitý projev národní příslušnosti. Strana má být také silně euroskeptická.

Hampl a Hrindová mají několik věcí společných. Mezi nimi je vzrůstající agresivita multikulturalisů vůči jejich osobám. Na sociologa Petra Hampla útočí aktivisté barvou (psali jsme zde) a na Hrindovou zase útočí takzvaní trollové na síti s výhrůžkami, které si můžete prohlédnout v našem albu “Sluníčko mě nenávidí“. Mezi podporovatele je například Vladimíra Mročková, známá svým odporem ke koncesionářským poplatkům, předseda BPI Doc. Martin Konvička nebo například sexuolog Doc. Zvěřina.

Sám Hampl ve své dosavadní práci, kterou lze označit za politickou, bojoval za takzvanou “švýcarizaci” českého systému řízení státu. Ve svém článku o BPI a Úsvitu vysvětluje: Je pro něj typická decentralizace a lpění na občanských svobodách. Politická vůle se rodí v jednotlivých vesnicích či městech, sebevědomí občané si žárlivě střeží svůj majetek, životní styl a kulturu. Základem ekonomiky jsou malé firmy. Majetkové rozdíly jsou překvapivě malé, životní styl homogenní. 

Zaměřit se chce hlavně na podporu tragicky nízké porodnosti a snížením byrokratické zátěži hlavně u malých a středních podnikatelů. Přitom sám mluví o tom, že neslibuje nic nereálného. Slibujete zrušení daně z příjmu nebo naopak znárodňování? Pokud si vyberete jedno nebo druhé, komentátor vás snadno zařadí pod nálepku levice nebo pravice. Ale zeptejte se nějakého podnikatele, zda dokáže najít rozdíl mezi vládnutím nečasovským a sobotkovským. Program Bloku a Úsvitu se nesmyslným extrémům naopak vyhýbá.  Od začátku bylo jednou z našich klíčových zásad vyhýbat se všemu, co odporuje zdravému selskému rozumu.

Od nově vznikající Alternativy pro Českou republiku lze očekávat podobné kroky i cíle. Byť tedy politický program nebude plný hlasitých a silných návrhů, očekávají se na první pohled nenápadnější, ale o to důležitější, splnitelné cíle.

Alternativa pro Německo (AfD) čelí velmi drsné šikaně od skupiny Antifa. Od té české můžeme tedy čekat totéž, jelikož obě “pobočky” tohoto hnutí, které vytvořili němečtí komunisté v roce 1930, spolupracují. V Česku se Antifa výrazně zaplétá i s teroristickou Sítí revolučních buněk, šikana příznivců tak může být nebezpečná (Více o SRB zde). Antifa v Německu se netají obviňováním členů a příznivců AfD z příslušnosti k neonacismu, ačkoli nikdy nebyla prokázána. Multikulturní novinář na iDNES.cz Mánert označil vedení AfD za “osm hrozných“.

Má samozřejmě i své příznivce. Podle průzkumů se AfD stala druhou nejsilnější stranou v Německu. Ta česká se zatím těší velké podpoře ze strany odpůrců fanatického multikulturalismu. “Alternativa pro Česko je znak probuzení občanů,” říká ve svém prohlášení Institut Václava Klause. Mnozí kritici kvůli posledním krokům zmínili možnou nevýhodu vysokého postavení Martina Konvičky v Alternativě. Zatím tedy, jak jsme zmínili, figuruje pouze jako podporovatel. Nicméně kandidovat za APČR by kandidovat měl, a to hned na prvním místě. “Martina vidím jako inspirátora a leadera masivního lidového hnutí, který zároveň povede volební kandidátku politické strany. To není podmíněno pozicí politického funkcionáře, která – dle mého soudu – Martinovi moc nesedí,” píše o Konvičkovi na Facebooku.

Pro Alternativu bude téma číslo jedna islám, potažmo multikulturalismus. Ten musí být striktně omezován a oddělen od politiky. Jedná se nicméně o úplně čerstvou stranu, která má ve svém jádru málo zkušených politiků. Nevíme tedy, jakým způsobem si poradí s určitými politickým i zkouškami. Po mnohých nezdarech nutí, ve kterých se nacházel Martin Konvička, však mnohé konkrétně tato osobnost od Apačů odrazuje. Nízké preference v průzkumech na objednávku vládních stran je třeba ignorovat. Pokud APČR dodrží, co tvrdí, může se jednat o jednu z nejrozumnějších voleb, které jsou k dispozici. Pouze ta nezkušenost…

 

Zelená politika islámského půlměsíce – Strana zelených

Strana zelených patřila původně mezi ekologicky zaměřené politické subjekty. Spolupracovala s Green Peace a dalšími spolky, které se zabývaly ekologií. Ta je v nynější politice Zelených již pasé. Strana zelených poslední dva roky cílí více než na ekologii, na islám. A velmi pozitivně.

Poslední větší aktivity jsou podle stránek zelených: rovnoprávnost žen, islám, migrace, státní svátky a svobodný Tibet. Ekologie byla částečně upuštěna a je na vedlejší koleji. Zelená politika míří spíše než na přírodu k islámskému zelenému půlměsíci. Stejný trend totiž zažívají zelení po celé Evropě. Ti švédští zasahují do médií, aby tajila zločiny migrantů, ti němečtí zase kritizují na poklidnými demonstracemi PEGIDY a mlčí nad řáděním extremistů ze skupiny ANTIFA.

Nový předseda Matěj Stropnický je naprostým vzorem klasického “zeleného” politika. V rozhovoru například uvedl, že “není možné, aby 80% Čechů letělo na dovolenou letadlem” a pro své sklony k extremismu jej odmítá i pražská koalice. A, jako ostatní členové současných zelených, hájí islám.

Ten je u Zelených naopak tématem číslo jedna. Za účelem obhajoby islámu neváhá strana užívat nepravdy a lži, a to například tím, že skupinu IVČRN označila názvem Defense League. Strana ve svých zprávách uvádí, že vedení IVČRN vyžaduje a vyzývá občany k násilné aktivitě proti muslimům. Dále pak tvrdí, že urážení islámu není humor, ale provokace za účelem vyvolat agresivní muslimskou reakci.

Šádí Shanáh kriticky komentoval komentáře k islámu od Miloše Zemana a pravidelně hovoří na protiakcích demonstrací proti islámu. Ve svém komentáři k bruselskému masakru například uvedl “kdo vykládá evropskou historii jako střet křesťanství s islámem, se jednoduše mýlí, nebo si na domnělém “odvěkém” civilizačním střetu dělá kariéru.” Dále požadoval, aby muslimové dostali možnost ve školních dějepisných osnovách učit se o tom, jak po druhé světové válce pomohli vybudovat novou Evropu a jak je každý ignoroval a nikdo neintegroval.

Co se týče multikulturalismu, jsou zelení pro represivní opatření proti jeho odpůrcům, chtějí doporučovat výuku multikulturalismu na školách již od první třídy v rámci co největšího počtu předmětů. A také se hodně zaměřují na přehanou a agresivní genderovou politiku, která má zvýhodnit ženy s cílem nakvótovat podíly žen v různých pozicích bez ohledu na schopnosti jiných uchazečů mužského pohlaví.