Archiv pro den: Duben 28, 2016

Neziskové organizace, Případy multikulturního fanatismu, Události

Důsledky pondělní demonstrace “Praha se nebojí”: anarchistům hrozí ztráta podpory

Anarchisté zabodovali v pondělní demonstraci “Praha se nebojí” 25.4. Sešlo se narychlo cca 800 lidí, náměstí Jiřího z Poděbrad se však hemžilo levicovými extremisty a členy organizací napojených i na terorismus. Psali jsme zde. Po akci se levicoví a multikulturní aktivisté sešli společně na Facebooku, aby si vyříkali nedorozumění, která vznikla při demonstraci.

A bylo horko. Mnoho účastníků bylo “zklamáno” a cítili se podvedeni. A několik z nich cítilo šok z toho, že akci pořádal a na jejím pódiu stál Májíček, levicový extremista a antisemita. “Májíček je pro mně totéž co Adam B. Bartoš,” napsal kupříkladu jeden z nich. Mnoho lidí Socialistické solidaritě slíbilo, že již nebude žádné multikulturní akce podporovat.

Jeden z uživatelů se pokusil členy SocSol a návštěvníky “Kliniky” o systému. Robin Erik u fotografie zveřejněné na profilu “Zewlakk – aktivistická fotografie” napsal: “Co je systém? Kde jsou jeho hranice? … Nesnídáš žádné potraviny pocházející ze systému? … Na Klinice jedna slečna přednášela, že zapalovat policejní auta není násilí, že násilí je až když policajtovi strčíš do oka nůž.” Zástupci takzvané “Kliniky” na demonstraci měli s sebou nápis “Jste-li nakažení systémem, Klinika vás vyléčí,” bez ohledu na to, že systém jim nejspíše daruje státní budovu za miliony…

Velmi důrazně se vyjádřila i Saša Uhlová, redaktorka deníku Refendum pocházející z rodiny ombudsmanky Šabatové: “Přesto mám chuť si trochu zamoralizovat do vlastních levicově extremistických řad. Osobně jsem, a toto je můj coming out, k demonstracím tohoto typu spíše skeptická,” říká. “Mám-li na výběr, nakonec si vždycky raději zajdu na demo Bloku proti islámu. Ti sice rozhodně přispívají k dělení společnosti, ale zas se tam obvykle dozvím něco, co mě před tím ještě nenapadlo,” překvapivě dodává.

Zvláštní podmínky provázelo i samotné organizování demonstrace. Ta byla nahlášena on-line v neděli kolem jedenácté večer. Vzhledem k tomu, že se tyto záležitosti vyřizují v úředních hodinách, je s podivem, že magistrát bez problému akci schválil a stihl to. Demonstrace měla svojí facebookovou verzi, která čítala přes pět tisíc účastníků. To však bylo způsobení hlavně tím, že se jednalo o starší facebookovou událost, pouze přejmenovanou a datově přizpůsobenou právě akci 25.4. A možná proto demonstraci nahlásil právě Májíček, člen Socialistické solidarity.

Samotná demonstrace pak trvala zhruba dvacet minut. Na pódiu byli vidět, krom pořadatele Májíčka, i mluvící spolupracovníci HateFree Culture, kterým přítomnost anarchistů, mladých komunistů a levicových extremistů očividně nevadila. Socialistická solidarita pak do facebookové události sdílela obrázek zakrvácená dívky s nožem v ruce a nápisem “zabít fašismus.” A nyní se internetem naopak šíří nápisy Antify, kterých je plné Česko, Slovensko a Německo. Sílí též podezření, že akci proti HateFree zónám uskutečnili samotní levicoví extremisté.

Události

Pracovnice Shinebean nechala děti házet hlínu na kresbu Zemana. Byla propuštěna

Čeho všeho jsou neziskové organizace schopny, známe v případech projektu HateFree či Člověka v tísni velmi dobře. Nikdy se však za to nepropouštělo. Nyní došlo ke změně. Pracovnice neziskové organizace v rámci přednášky pro děti u příležitosti Dne Země nechala dětmi připravenou hlínu házet na různé předměty, mezi nimiž byla i kresba Miloše Zemana z časopisu Reflex. Nebýt facebookového příspěvku matky jednoho z dětí, případ by dokonce vyšuměl.

“Děti dostaly, a teď si nevymýšlím, kameny, aby si na něm mohly vybít svůj vztek,” líčí matka chlapce, který odmítl házet. Hned to údajně schytal od svých spolužáků. “Syn se našeho prezidenta zastal a stal se cílem urážek. Prezident je podle spolužáků buran,” popisuje. Celé házení kamení, respektive vytvarovaných kusů hlíny podle jejího syna probíhalo “s úsměvným pochopením jejich učitelky angličtiny.”

Celý případ se skrze šířený status na Facebooku dostal do médií. Na školu podala matka chlapce stížnost. Po vzájemné komunikaci mezi ředitelkou, učitelkou a matkou, která případ zveřejnila na Facebooku, označila Blanka Chýlová, ředitelka dotyčné školy, účast učitelky za nedorozumění. Starosta městské části Praha 4 – Libuš Jiří Koubek (TOP09) tvrdil, že šlo o házení hlíny, se kterou si děti hrály. Házením měly údajně zkoušet konzistenci a pevnost materiálu. Mezi cíli kusů hlíny však byla podobizna Miloše Zemana z jednoho z výtisků časopisu Reflex.

I přes dementování možného skandálu byla spolupráce městské části s organizací Shinebean přerušena a pracovnice ukončila činnost v neziskovce. “Naše bývalá pracovnice se dopustila zcela nepřijatelného incidentu. Jménem organizace se za tuto nepříjemnou událost omlouvám,” vzkázala ředitelka Shinebean.

Případy multikulturního fanatismu

Betlémské světlo: Skauti pomáhají připomínat boj proti mohamedánům

Každý rok se v Rakousku uskutečňuje převzetí Betlémského světla. V roce 2015 se tak stalo 12.12. v katolickém kostele ve farnosti Neusimmering na náměstí Enkplatz ve Vídni. Zde světlo převzali brněnští skauti a přepravili jej do Prahy. O této již tradiční události v krátké reportáži hovořila i Česká televize. Zajímavá je historie a vznik této skautské tradice.

Předání Betlémského světla, které probíhá od roku 1986 na podporu zrakově postižených, se zřejmě insipirovala pověst města Florencie. Tehdejší římský papež Urban II (ve funkci 1088 – 1099) vyzval rytíře, aby zorganizovali válečnou výpravu do mohamedány obsazené Palestiny a osvobodili hlavně Betlém a Jeruzalém – rodiště a hrob Ježíše Krista. Tím vznikli křižáci, jelikož na hrudi měli velký červený křž. Jeden z několika mládenců, jenž se na výpravu nechali najmout z Florencie, tehdy přísahal, že když výpravu přežije a vrátí se, donese zpět plamínek ohně z věčného světa, které hoří v Betlémské basilice.

O několik let později však k městu dorazila menší skupinka válkou zubožených mužů, v jejíž čele šel jeden s hořící svící. Všichni navrátivší přísahali, že světlo je opravdu z Betlémské basiliky a že jej nesou přímo z války proti mohamedánům. Dle legendy se tedy jedná o první a zároveň poslední Betlémské světlo středověku.

A tak vznikla předvánoční tradice předání Betlémského světla, jako vděk lidem, kteří pomáhají postiženým dětem a možná také jako vděk odvážným bojovníkům, kteří se odjeli bít za znovuzískání muslimy dobytého poutního místa křesťanů.

Křižácké války trvaly dohromady tři sta let. Během mnoha bitev, kdy se třeba v jedné z nich mohamedánům postavily i děti, které byly svými nepřáteli zmasakrovány, chtěla církev ukázat, že má také sílu. Řím tím reagoval na staletí násilí páchané muslimy v Evropě. Evropská válka, která trvala od osmého století, vyvrcholila například nuceným vyhnáním muslimů ze Španělska ve století patnáctém, neboť měli násilnické sklony.

V rukou islamistů tehdejší doby například skončily stovky tisíc evropských zajatkyň. Praví se, že téměř každá žena vyobrazená jako tanečnice kolem sultánů na starých obrazech, byla evropská otrokyně. V rámci války spálili muslimští válečníci 90% celé antické literatury.

O Betlémském světle jsme čerpali ze stránek Betlemskesvetlo.cz.